Každý rok si jen v České republice vyslechne diagnózu rakoviny prsu na 7500 žen. Díky screeningovým programům, které pomáhají odhalovat nádory v raném stádiu, se v posledních dvou desetiletích úmrtnost na toto onemocnění snížila o téměř třetinu. Přesto zůstává rakovina prsu druhou nejčastější onkologickou příčinou úmrtí u žen. Loono proto v rámci Růžového října opět motivuje k prevenci a boří tabu o genetických mutacích.
»Čísla jasně ukazují, jak důležitá je v případě rakoviny prsu prevence a včasná diagnostika, která výrazně zvyšuje šance na úspěšné vyléčení. Proto se Loono i v tomto roce rozhodlo zapojit do kampaně Růžového října. Chceme ženy motivovat k pravidelnému samovyšetření prsou, k návštěvám preventivního ultrazvuku i screeningového mamografu,« říká MUDr. Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono, která se prevenci rakoviny prsou v rámci své kampaně #prsakoule věnuje už 10 let.
Rakovina prsu se stále častěji týká i mladých žen
Mezi rizikové faktory vzniku rakoviny prsu patří věk, kdy se riziko výrazně zvyšuje po 50. roce života. Onemocnět mohou ale i mnohem mladší ženy a těchto případů neustále přibývá, jak ukazují studie a statistiky. Tento rostoucí trend může být způsoben různými faktory, a to včetně změn životního stylu.
Vyšší riziko vzniku rakoviny prsou mají například ženy, které začaly brzy menstruovat, stejně tak ženy, u kterých napsal přechod později, než je běžné. Čím více menstruačních cyklů žena za život prodělá, tím více je vystavena působení estrogenu, a tím více je ohrožena vznikem zhoubného nádoru prsu. Ze stejného důvodu mají vyšší riziko i ženy, u kterých neproběhlo těhotenství a kojení.
Ženy mohou částečně vzniku rakoviny prsu předcházet, a to zdravým životním stylem. Je důležité udržovat si zdravou váhu a předcházet obezitě, jelikož tuková tkáň produkuje již zmiňovaný estrogen, jehož nadměrné působení může riziko zvyšovat. Až o 25 % může riziko vzniku rakoviny prsu snížit pravidelná fyzická aktivita alespoň 5 hodin týdně.
Zásadní je také nekouřit a omezit pití alkoholu. Kouření navíc přispívá ke svěšení prsou, neboť chemikálie z cigaret narušují elasticitu prsní tkáně. Přispívat může také stres. Stresujícím situacím se v životě vyhnout nedá, nicméně v případě velmi stresujících situací, jako je například ztráta blízkého nebo rozvod, by měl člověk vyhledat odbornou pomoc v podobě psychologa nebo psychiatra, která pomůže se se stresem lépe vyrovnat.
»U používání antiperspirantů, nošení těsných podprsenek, epilace či implantátů se zvýšené riziko vzniku rakoviny prsu neprokázalo. Stejně tak nenese výraznější riziko užívání nízkohormonální antikoncepce a proces IVF,« vysvětluje Kateřina Šédová. »Negativní vliv má však dlouhodobá hormonální terapie, která se používá například v období přechodu. Pokud vám bude taková léčba doporučená, poraďte se s gynekologem o rizicích,« dodává.
Nebezpečné mutace BRCA 1 a BRCA 2
Zhoubné nádory prsu vzniknou u naprosté většiny žen souhrou náhody a rizikových faktorů. Nicméně 1 ze 300–800 případů je způsoben mutací v genu BRCA 1 nebo BRCA 2. Pokud tyto geny fungují správně, opravují chyby v DNA a pomáhají předcházet vzniku rakoviny. Pokud se u nich ale objeví mutace, tato schopnost se naruší, což výrazně zvyšuje riziko vzniku rakoviny prsu a vaječníků. Zatímco v běžné zdravé populaci je riziko rozvoje rakoviny prsu přibližně 9 %, v případě mutace BRCA genů se jedná až o 87 %. Tyto invazivní nádory se mohou vyskytnout také o 15-20 let dříve než u populace bez BRCA mutace. To je také důvodem, proč zhoubné nádory u nositelů BRCA mutace vznikají v mnohem nižším věku.
Mutace genů BRCA 1 a BRCA 2 jsou dědičné, dědí se tzv. autosomálně dominantním způsobem, což znamená, že pokud jeden z rodičů má mutaci v jednom z těchto genů, existuje 50% pravděpodobnost, že ji předá svým dětem. Mutace se předává z generace na generaci. Pokud tedy nenesou mutaci rodiče, nemohou ji předat ani svým potomkům.
Tato dědičná dispozice se nevyhýbá ani mužům. U nich je pak riziko rakoviny prostaty, tlustého střeva a prsu zhruba 2–5krát vyšší než v normální populaci. A také muži mohou přenést tuto mutaci na své potomky.
Mutaci BRCA genů lze zjistit genetickým vyšetřením z krve. Podezření, že by se v rodině mohla tato predispozice vyskytovat, by měl člověk pojmout především v případě, že má dva příbuzné, u kterých se vyskytla rakovina prsu a alespoň u jednoho z nich před 50. rokem věku, nebo pokud má 3 nebo více příbuzných s rakovinou prsu v jakémkoliv věku. Pokud má žena podezření, že by mohla být nositelkou BRCA mutace, měla by oslovit svého praktického lékaře nebo gynekologa, kteří ji mohou vystavit žádanku na genetické testování.
Ve chvíli, kdy již žena trpí rakovinou prsu nebo vaječníku, by se měla o genetické testování zajímat v případě, že je mladší 35 let, má nádor jak na prsu, tak na vaječníku nebo má oboustranný karcinom prsu a je mladší 40 let. Muži se testují, pokud je jim diagnostikována rakovina prsu v jakémkoliv věku, jelikož je u nich tento typ nádoru jinak vzácný.
Zdraví jedinci se testují jako první jen výjimečně. Je to většinou až v situaci, kdy nelze testovat jiného člena rodiny, který již onemocněl. Mutovaná varianta genů se navíc nemůže přenášet ob generaci, jak bylo zmíněno již výše, proto nemá význam testovat například vnučku pozitivní babičky, jejíž dcera ale mutovanou variantu nezdědila. Při testování se postupuje vždy z generace na generaci.
Jako mít ze 100 aut 87 s nefunkčními brzdami
»O BRCA genech jsem nevěděla vůbec nic. Bylo mi 39 let, když jsem se dozvěděla, že mám mutaci BRCA 2. Byl to velký šok, přišla jsem si jako ve filmu, úplně jsem se odpojila. Do reality mě vrátila až informace od genetika, že mám kvůli této mutaci riziko vzniku zhoubného nádoru 86 %. To mě vrátilo na zem a já jsem věděla, že s tím musím hned něco udělat,« říká Alena, ambasadorka Loono. »Doktor mi řekl, že 86 % je jako mít na parkovišti 100 aut a 86 z nich se špatnými brzdami,« dodává.
Alena si začala okamžitě zjišťovat co nejvíce informací o BRCA genech i možnostech, jak riziko co nejvíce minimalizovat. Od lékařů zjistila, že může podstoupit operace, které riziko sníží na 4–5 %. Během dvou operací jí lékaři odstranili prsa, dělohu, vejcovody a vaječníky. »Už jsem neplánovala další děti, proto jsem neváhala. Teď s odstupem mohu říci, že to byla jedna z nejlepších věcí, které jsem kdy udělala. Vrátilo mi to klid a vím, že jsem udělala maximum a že jsem se snad stala určitým vzorem pro své děti, pokud by se ukázalo, že jsou nositeli mutace BRCA genů také. Chci tady být pro svou rodinu, chci žít šťastný život, a to se mi teď zase daří. A může to potvrdit i moje sestra, která se mnou celou cestu sdílela a já s ní tu její,« pokračuje Alena.
Když se mutace BRCA genů zjistila u Aleny, genetické testování podstoupily také její dvě sestry a maminka. U jedné ze sester byl výsledek pozitivní. »Na výsledky jsme čekaly tři měsíce, což je dlouhá doba, ještě do toho byly Vánoce. S každým cizím číslem, co mi volalo, ve mně vždy hrklo. Zároveň jsem ale celou dobu cítila, že budu pozitivní, smiřovala jsem se s tím a začala si tvořit únikový plán a následné kroky, které je potřeba podstoupit, abych mohla žít co nejlepší a nejzdravější život. Nikdy jsem nepřemýšlela a tom, že bych na operace nešla, byl to pro mě jasný logický krok,« doplňuje svou sestru Kateřina.
Kateřina hledala hlavně příběhy jiných žen, které si prošly tím samým, čím ona se sestrou. »Potřebovala jsem vidět ženy, kterých se to také týká, které mají operaci už za sebou a vypadají normálně, žijí běžné životy. Pak mi pomáhalo, že jsem mohla kdykoliv zavolat ségře, složit se jí, vybrečet, že jsem si mohla manželovi postěžovat, že je to nefér, že nám se přece takové věci nedějí. Pomohlo mi, že jsem mohla říct, že mám strach a že se bojím,« říká Kateřina, která má nyní tři týdny po své druhé operaci.
»Jediné, co máme teď stále v mysli, je to, že naše děti mají 50% šanci, že to budou mít také,« shodují se sestry. Jejich děti půjdou v 18 letech na testování. Jestliže jim vyjde pozitivní výsledek, budou zařazeny do rizikové skupiny s častějšími preventivními kontrolami. Velkou výhodou je, že budou o mutaci BRCA genů vědět již v nízkém věku. »U mě se to zjistilo úplně náhodně při screeningu zaměřeném na jinou záležitost. A já si říkám díky bohu. Od začátku se to snažím vnímat tak, že je pozitivní, že se to zjistilo, protože jsou tady spousty žen, u kterých ta rakovina už propukla. A co by za to daly, kdyby o tom mohly vědět o pár let zpátky. Mohly také podstoupit preventivní operace a žít úplně jiný život,« dodává Alena.
Alena s Kateřinou se rozhodly šířit svůj příběh, aby zvýšily povědomí o této genetické mutaci a pomohly tak dalším lidem, kteří jsou v podobné situace jako ony. Samy totiž při svém hledání narážely na nedostatek ověřených informací a bohužel někdy také na neochotu lékařů.
Prevence má smysl
Nedílnou součástí péče o prsa je samovyšetření. Provádí se od puberty, a to 1x měsíčně, ideálně po menstruaci. Jak si prsa správně vyšetřit najdete na webových stánkách Loono, v našem videu a také v aplikaci Preventivka.
Kromě pravidelného samovyšetřování a vyšetření gynekologem 1x ročně může ke včasnému odhalení nádoru pomoci také mamografický screening, kterého by se měla jednou za 2 roky účastnit každá žena starší 45 let. Mamograf dokáže odhalit nádory od velikosti 3 mm, které rukou není možné nahmatat.
»Pokud je ženě méně než 45 let, doporučujeme si nechat pravidelně vyšetřovat prsa jako samoplátce. Lékař pak volí ideální metodu podle věku, do 40 let se jedná obvykle o ultrazvukové vyšetření, nad 40 let o mamograf. Přestože nejsou tato vyšetření hrazena pojišťovnou, většina na ně přispívá,« říká MUDr. Zuzana Hajšmanová, odborná garantka Loono.
Aplikace, která zachraňuje životy
Se samovyšetřením pomáhá mobilní aplikace Preventivka. Tu si za dva roky od spuštění stáhlo již 95 tisíc uživatelů a již téměř 1500 z nich si objevilo podezřelou bulku. Zhoubný nádor si i díky aplikaci včas odhalilo 68 lidí. A tato čísla každý měsíc přibývají.
»Aplikaci od jejího spuštění neustále upravujeme, zlepšujeme její funkčnost a na základě uživatelské zpětné vazby přidáváme nové funkce. Již brzy v ní najdete například i očkovací kalendář. A u toho rozhodně nekončíme,« vysvětluje Veronika Feňuš, provozní ředitelka Loono. »Již nyní se prostřednictvím Preventivky samovyšetřuje více než 14 tisíc lidí. V aplikaci najdou srozumitelné návody na samovyšetření prsou, varlat i znamének. Navíc jim každý měsíc Preventivka samovyšetření připomene,« dodává.
Preventivka uživatelům také vyfiltruje všechny důležité preventivní prohlídky. Připomene jejich termíny a vysvětlí, proč jsou důležité a co na nich očekávat. Nabízí také mnoho článků a informací, které pomáhají uživatelům na cestě k lepšímu zdraví a kvalitnějšímu životu.
»Půl roku dozadu jsem si při rutinní kontrole prsou, kterou mi připomněla aplikace Preventivka, nahmatala v prsu bulku. Nastala mírná panika, co mám dělat. Ale aplikace mě poté, co jsem zaklikla, že něco není v pořádku, navedla a ukázala mi další kroky, které mám podniknout,« říká šestadvacetiletá uživatelka aplikace Tatiana Keseliová. Její příběh měl naštěstí dobrý konec, po kontrole u své gynekoložky se dozvěděla, že si nenahmatala nic vážného a bulka již v prsu není.
»Před stažením Preventivky jsem se samovyšetřovala jen velmi sporadicky. Bylo to spíš nárazové, když jsem si vzpomněla. Přitom je mi jasné, že věnovat se prevenci je dobré skutečně pravidelně, s čímž mi Preventivka pomohla. V aplikaci je navíc v bodech pěkně rozepsané, jak při samovyšetření postupovat, takže teď vím mnohem přesněji, jaký je správný postup,« vysvětlila.
10 let #prsakoule
Nezisková organizace Loono v tomto roce slaví 10 let od svého založení a od vzniku kampaně #prsakoule, která od roku 2014 v rámci projektu Sahám si na ně každý měsíc motivuje ženy i muže k pravidelnému samovyšetření prsou a varlat. Loono se od svého počátku až doposud zaměřuje na osvětu v oblasti zdraví, zejména pak na prevenci závažných civilizačních onemocnění, jako jsou rakovina, srdeční choroby, sexuálně přenosné nemoci nebo duševní zdraví. Veřejnost vzdělává také o primární prevenci, tedy o zdravém životním stylu.
»Loono se již 10 let podílí na zvyšování povědomí o prevenci civilizačních onemocnění v Česku a svou činností přispívá k tomu, aby lidé byli aktivními účastníky v péči o své zdraví. Přeji si, aby Loono i nadále rostlo a bylo zdrojem inspirace pro všechny, kterým záleží na zdraví svém i jejich blízkých,« říká Kateřina Šédová. »Jsem nesmírně hrdá na celý tým, naše školitele a podporovatele, kteří se k nám na této dlouhé cestě přidali a posouvají Loono stále dál. Věřím, že naše práce bude i nadále zachraňovat životy,« dodává.
Loono je týmem mladých lékařů, studentů medicíny a dalších profesionálů, kteří věří, že by se neměli pacienti pouze léčit, ale vést k prevenci nejrůznějších onemocnění. V minulosti odstartovalo kampaň za prevenci onkologických (#prsakoule) a kardiovaskulárních onemocnění (#zijessrdcem) i reprodukčního (#doledobry) a duševního zdraví (#dobrenitro) a spustilo mobilní aplikaci Preventivka. Během 10 let své existence Loono zrealizovalo více než 3500 workshopů, na kterých vyškolilo přes 150 tisíc lidí. Veškeré další informace najdete na webových stránkách www.loono.cz a sociálních sítích @Loonocz.
(mac)
FOTO – Martin Faltejsek, Radek Vebr, archiv Loono