Kdo by neznal tyto druhy historicky spjaté s lidskými sídly? Určitě je většina lidí ráda vidí, když se po zimě objeví tito poslové jara a svým vytrvalým letem oživí naše města a vesnice. Jak je od sebe rozeznáme?
Na první pohled vypadají všechny tři druhy podobně, tedy jsou to obratní letci lovící za letu hmyz. Ale rozdíly tu samozřejmě jsou: »Rorýsi jsou z vyjmenovaných druhů největší, mají dlouhá úzká srpovitě zahnutá křídla a patří k nejdokonalejším letcům. Ve vzduchu tráví většinu času a dokonce mohou za letu i spát. Nelétají pouze když zasedají na hnízdo, nebo když se případně zavěšují díky zvláštně utvářené, tzv. závěsné noze. Vlaštovky jsou o něco menší, krajní ocasní pera mají prodloužená, a právě ta tvoří tu pověstnou ‚vidličku‘ a krvavě červeným čelem, bradou a hrdlem. Jiřičky jsou z nich nejmenší, mají kratší ocasní pera než vlaštovky a nad ocasem bílé zbarvení,« popsal ornitolog Otakar Závalský, který má v Zoo Ostrava na starosti biodiverzitní opatření. Vlaštovky a jiřičky patří do řádu pěvců (Passeriformes), rorýsi jsou zástupci řádu svišťounů (Apodiformes), kam se řadí i jihoameričtí kolibříci.
Rorýsi, kteří využívají k hnízdění větrací otvory a škvíry v budovách, zaznamenali v posledních 30 letech značný úbytek hnízdních možností v souvislosti se zateplováním budov, kvůli znepřístupnění těchto otvorů. V poslední době jsou tyto škody napravovány a rorýsům jsou jako náhrada nabízeny speciální hnízdní budky. I na budovách v Zoo Ostrava je několik budek pro rorýsy nainstalováno. »Obsazení takovéto budky ale nějakou dobu trvá, protože mláďata rorýsů dospívají až ve třech letech, ale jedna budka už je u nás obsazená. Další pár rorýsů využil větrací otvor v budově rozvodny a zde vychovává svá dvě mláďata,« vylíčil Závalský.
Vlaštovky a jiřičky mají rády budovy s ustájenými zvířaty, a tak i v areálu ostravské zoo jsou vázány na stáje s nejrůznějšími chovanými zvířaty. »Zde můžeme vlaštovkám pomoci upevněním podložky uvnitř stáje, na které si následně umístí hnízdo, jak je patrné ze záběrů ve stáji onagerů. Tyto podložky mohou mít malé rozměry, pro uchycení hnízda to úplně stačí,« popsal ornitolog.
»Jiřičky si hnízdo lepí přímo na venkovní zeď, v Zoo Ostrava například na pavilony slonů a afrických zvířat. Potřebují k tomu vlhký jíl, který jim v suchých letech dodáváme,« doplnil Závalský.
Video zachycuje rorýse, vlaštovky a jiřičky v areálu Zoo Ostrava.
Bohužel ne všichni lidé se z přítomnosti jiřiček těší. Pokud si postaví hnízdo na okně nebo nad dveřmi, tak jim je většinou shodí, kolikrát i s mláďaty. Přes všechny tyto zápory jsou uvedené druhy u nás stále hojné. Rorýsů hnízdí v ČR kolem 100 tisíc párů, vlaštovek kolem 500 tisíc párů a jiřiček kolem 1 milionu párů. »Přejme těmto milým poslům jara, ať můžeme pořád obdivovat jejich skvělé letové schopnosti,« uzavřel ornitolog.
(mac)
FOTO – Zoo Ostrava/Enrico Gombala,
commons.wikimedia.org/CC BY-SA 3.0/Klaus Roggel (detail původní fotografie), commons.wikimedia.org/CC BY 2.0/Andrey Gulivanov, commons.wikimedia.org/CC0 1.0/Hobbyfotowiki, commons.wikimedia.org/CC0 1.0/Vine House Farm, commons.wikimedia.org/CC BY-SA 4.0/Dion Art, commons.wikimedia.org/CC BY-SA 2.0/Pierre-Marie Epiney
VIDEO – Zoo Ostrava/Enrico Gombala