V České republice se vyskytují dva druhy rehků – domácí a zahradní. Rehek domácí původně obýval skalnaté oblasti a rehek zahradní světlé lesy. Oba obydleli i lidská sídla a oba se vyskytují i v přírodním areálu Zoo Ostrava. Rozeznáte je?
Rehek domácí (Phoenicurus ochruros) byl Českou společností ornitologickou vyhlášen Ptákem roku 2024. Je to druh, který původně obýval skály a kamenité oblasti, avšak s rozvojem stavební činnosti člověka své návyky změnil. Od pradávna využívá veškeré lidské stavby ke hnízdění, někdy i značně paradoxně. Může dokonce zahnízdit i v pojízdných jeřábech či autech využívaných v průmyslových areálech a nevadí mu, že jeho hnízdo změní několikrát za den působiště. Rovněž má v oblibě postavit hnízdo v rozestavěné budově, a tak přispěje k posunutí termínu stavby.
Stavba hnízda rehka domácího trvá cca čtyři až osm dní, a provádí ji samotná samice. Ke stavbě miskovitého hnízda používá nejrůznější rostlinný materiál, jako je suchá tráva s příměsí větviček, mech, listí či kořínky, a vystýlá ho peřím, srstí a nezřídka i vatou, provázky a dalšími měkkými umělými materiály. Vejce rehka domácího jsou povětšinou lesklá a čistě bílá.
Mezi lidmi je rehek domácí oblíbený, o čemž svědčí i spousta lidových názvů, např. čermáček či kominíček. »Tento název vychází ze zbarvení samců, u kterých v dospělosti černá barva převažuje. Ale pozor, ve druhém roce života je ještě většina samečků nevybarvených a vypadají jako samičky. Pak je rozlišíme podle toho, že na rozdíl od samiček zpívají,« vysvětlil ornitolog Otakar Závalský, který má v Zoo Ostrava na starosti biodiverzitní opatření.
V Zoo Ostrava hnízdí rehci domácí ve všech možných výklencích staveb, popř. v chráněných polobudkách. Pár rehků zachycený na videu si s umístěním hnízda nedělal žádné starosti a postavil ho na neobývaném hnízdě vlaštovek, ve stáji pro velbloudy (viz. foto výše). Vlaštovky obecné, které přiletěly o měsíc později, si postavily nové hnízdo hned vedle rehka domácího.
Kromě rehků domácích žije v České republice i jeho příbuzný – rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus). »Zatímco samičky obou rehků jsou zbarveny podobně, samečci se od sebe odlišují. Na videu je pár rehků zahradních, který krmí mláďata v budce původně určené pro rorýsy,« doplnil k rehkům zahradním v Zoo Ostrava Závalský.
Stavba hnízda rehka zahradního trvá cca dva až osm dní a provádí ji samotná samice. Ke stavbě hnízda používá stébla trav, mech, kořínky, listy a suché lýko, výstelka je tvořena srstí, peřím a někdy také různými umělými materiály. Samice rehka zahradního snáší modrozelená vejce, na kterých sedí sama.
Rehek domácí, původně skalní druh, i rehek zahradní, v minulosti výhradní obyvatel lesa, díky přizpůsobivosti obydleli i lidská sídla, která jsou kombinací obojího – rehek domácí umělé skály, tj. budovy, rehek zahradní zahrady a parky. Rehci jsou poměrně krátkověcí, jen vzácně se nemnozí z nich dožijí deseti let. Svůj krátký život tito tažní ptáci končí často bohužel u obyvatel v okolí Středozemního moře, a to na jejich talířích! Tam ještě tato »tradice« lovu a konzumace volně žijících ptáků neustále přežívá.
Video zachycuje oba druhy rehků v Zoo Ostrava.
(mac)
FOTO – Zoo Ostrava/Enrico Gombala, commons.wikimedia.org/CC BY 2.0/Richard Towell, commons.wikimedia.org/CC BY-SA 3.0/GNU FDL/Henrike Mühlichen, commons.wikimedia.org/CC BY-SA 4.0/Abrahami, commons.wikimedia.org/CC BY 3.0/GNU FDL/Jerzy Strzelecki, commons.wikimedia.org/CC BY 4.0/Alexis Lours, commons.wikimedia.org/CC BY 2.0/Luiz Lapa, commons.wikimedia.org/CC BY-SA 2.0/Imran Shah, commons.wikimedia.org/CC BY-SA 3.0/GNU FDL/Stefan-Xp, Cactus26
VIDEO – Zoo Ostrava/Enrico Gombala