Cévní mozková příhoda (CMP), lidově mrtvice, je celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí hned po nemocech srdce. Nejčastěji jde o tzv. ischemickou cévní mozkovou příhodu, kdy dojde k částečnému nebo úplnému ucpání tepny. Význam má proto preventivní vyšetření krčních tepen. Při podezření na jejich zúžení může praktický lékař pacienta doporučit ke specializovanému vyšetření v cévní ambulanci.
Mozek krví zásobují dvě relativně povrchově uložené vnitřní krční tepny (krkavice či karotidy) a dvě hluboko uložené vertebrálními tepny. Problém je, že zužování krkavic nemusí mít dlouho žádné příznaky. Jindy může být spojeno se zhoršením prokrvení mozku v zátěžových situacích, jako je pokles krevního tlaku, dehydratace apod. To se pak u starších lidí projevuje únavou, motáním hlavy či zmateností. »Při zúžení, byť jedné z krčních tepen, může dojít k cévní mozkové příhodě. V zúžené krkavici se totiž mění tok krve, a to je spojeno se zvýšenou tvorbou krevních sraženin. Takto vytvořená sraženina se může z krkavice uvolnit a ve formě embolu (vmetku) putovat do mozku a způsobit mrtvici neboli cévní mozkovou příhodu (CMP),« uvedla v tiskové zprávě tisková mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová.
Ke zúžení krční tepny dochází nejčastěji v důsledku aterosklerózy. Smysl má proto preventivní vyšetření krčních tepen, které slouží především k prevenci vzniku či opakování mozkové příhody. Jedná se o soubor specializovaných a neinvazivních vyšetřovacích metod. Při podezření na zúžení krčních tepen může praktický lékař pacienta doporučit ke specializovanému vyšetření v cévní ambulanci.
Vyšetření krčních tepen nejčastěji provádí lékař specialista – angiolog, kardiolog nebo cévní chirurg. Lékař specialista u pacienty po vstupní prohlídce provede fyzikální vyšetření, při kterém zhodnotí pacientův celkový klinický stav pohledem, poslechem, pohmatem a poklepem. Pokud lékař zjistí odchylku (např. šelest nad krkavicí způsobený rychlejším průtokem krve zúženým úsekem) od normálního stavu, může vyšetření doplnit o další vyšetřovací metody – a to především ultrazvukové a angiografické. »Veškerá vyšetření, která jsou pacientovi indikována, jsou hrazena z veřejného zdravotního pojištění,« informovala Plívová.
Možnosti léčby
Následná léčba se vždy odvíjí od zdravotního stavu pacienta a výsledků vyšetření. Může být konzervativní nebo chirurgická. Ke konzervativní léčbě se přistupuje v případě méně závažných nálezů. Základem této léčby jsou léky na ředění krve, v indikovaných případech dále léky snižující hladinu tuků v krvi, léky normalizující vysoký krevní tlak, léky kompenzující diabetes mellitus (cukrovku) apod.
V případě, že konzervativní léčba není dostatečně účinná či to pacientův aktuální zdravotní stav vyžaduje, přistupuje se k chirurgické léčbě – tzv. angioplastice krčních tepen.
Při tomto zákroku se provede vpich některé ze vzdálenějších tepen, obvykle to je femorální tepna. Vzniklým přístupem se tělními tepnami až k cílovému zúžení krkavice zasune balonek, který se nafoukne a zúžené místo rozšíří, eventuálně se zavede tzv. stent, kterým se vyztuží tepna a zamezí tedy v daném místě zúžení cévy.
(jad)