Vlakové nádraží Praha-Těšnov, z něhož odjel poslední vlak 1. července 1972, patřilo spolu s Masarykovým a Hlavním k trojici koncových nádraží pražského železničního uzlu. Bylo postaveno v letech 1872 až 1875 jako konečná stanice dostavěné severozápadní dráhy do Lysé nad Labem. Autorem komplexu novorenesančních budov, jež dohromady tvořily jedno z nejkrásnějších nádraží ve střední Evropě, byl známý architekt Karl Schlimp.
Stavbě vtiskl Schlimp charakter novorenesanční. Boční křídla ponechal bez vnějších ozdob, o to honosněji ale vybavil budovu střední: monumentálně působící římský triumfální oblouk s korintským sloupovím, korunovaný alegorickým sousoším Austrie – ochranitelky orby a průmyslu. Rozlehlou odjezdovou halu pak krášlily znaky měst, jimiž dráha projížděla. Křídelní dostavby byly určeny provozním potřebám železnice, zčásti do nich Schlimp umístil i reprezentační prostory, salony, čekárny a restauraci.
Více než 40 let neslo nádraží své původní jméno Severozápadní, po firmě, jež je postavila. Po roce 1919 získalo název po tenkrát ještě žijícím Ernestu Denisovi, francouzském historikovi a slovanofilovi. Jeho jméno bylo ale nepřijatelné pro nacisty, kteří v roce 1940 dodali novou firmu: Moldau Bahnhof čili Vltavské nádraží. Poválečná doba se zas nakrátko vrátila k Denisovi, ovšem 50. léta podobným tradicím nepřála a nádraží bylo nazváno Těšnov. Název však neneslo dlouho, neboť s nástupem 60. let začalo tehdejším urbanistům stát v cestě.
Kvůli výstavbě magistrály byla stanice v roce 1972 dopravně zrušena. Následně bylo zbořeno severní křídlo budovy a v březnu 1985 byla odstřelena i zbývající chátrající část, přestože bylo nádraží zapsáno do seznamu nemovitých kulturních památek. Demolice vzbudila bouři nevole mezi laickou veřejností i odborníky.
Před demolicí byl objekt odstrojen, předměty umělecké a architektonické výzdoby se přemístily do depozitářů Muzea hlavního města Prahy a Národního muzea.
(koz, čtk)
Ponechme stranou, že situování magistrály přes absolutní centrum Prahy, ke kterému došlo byl svým způsobem případ pro Chocholouška, což se ovšem týká i polistopadové impotence s dostavbou Pražského okruhu. Nás dnes již nemnoho rodilých Pražanů, ledacos pamatujících ví, že zrušenou železniční trať na Lysou nad Labem z Těšnova (Florence) vlastně des kopíruje, a to cca 100 metrů napravo či nalevo dnešní trasa metra „B“ v úseku Florenc – Černý most. Dnešní stanice Palmovka je kousek od bývalého vlakového „Libeň dolní nádraží“, přičemž „Libeň horní nádraží“ se kryje se stanicí metra Českomoravská. PS: Takže pánové redaktoři příště tyto zprávy učinit zajímavějšími. Je pravda, že Tonda Kapek tlačítko při demolici sice nezmáčkl, ale trochu jste mu v tom čumák mohli vymáchat…