Dělníci při stavbě levého křídla pražského Průmyslového paláce nyní dokončují vrty pro tepelná čerpadla. Pět čerpadel napojených na 70 vrtů bude v zimě zajišťovat vytápění budovy a v létě její chlazení. Díky technologii by se mělo uspořit až 75 procent energie oproti předchozímu stavu před rekonstrukcí paláce, sdělili náměstek primátora Prahy Pavel Vyhnánek a předseda představenstva Výstaviště Praha Tomáš Hübl. Rekonstrukce a dostavba Průmyslového paláce začala v únoru a hotova by měla být v roce 2025. Náklady na ni činí 2,64 miliardy korun.
»Právě dokončované vrty pro tepelná čerpadla pod levým křídlem mají průměrnou hloubku asi 140 metrů,« uvedl Vyhnálek.
Technologii tepelných čerpadel lze podle stavbyvedoucího Davida Čecha z firmy Metrostav DIZ využít díky tomu, že se celé levé křídlo Průmyslového paláce staví od základů. Tepelná čerpadla, která jsou umístěna pod zemí, přečerpávají energii mezi zemí a budovou. Pro vytápění objektu je tak potřeba asi 25 až 30 procent energie proti tomu, kolik energie byla potřeba pro vytápění paláce v minulých letech. Vytápění a chlazení objektu dříve podle Vyhnánka stálo 100 000 Kč za den.
Z celkového počtu 70 vrtů již dělníci vyhloubili 50 z nich. Práci vykonává ponorné pneumatické kladivo, které se zavrtává do země. Hned po dovrtání se každý vrt osazuje injektážním a teplonosným potrubím a zalije termosměsí. Ta bude zajišťovat přenos tepla z podloží do potrubí. Vrty jsou spojené po deseti se sběrnou jímkou, ze které vede potrubí do strojovny.
Při dostavbě levého křídla vznikne podchod, který propojí jižní a severní části Výstaviště. Vznikne také nový vjezd do suterénu pod levým křídlem paláce. Sloužit bude mimo jiné pro zásobování při pořádání konferencí a výstav v budově, což podle Hübla zjednoduší logistiku pořádání akcí.
Základová deska suterénu levého křídla paláce, které v roce 2008 vyhořelo, bude stát na 140 pilotách o průměru od 600 do 1200 milimetrů a délce od pěti do 15 metrů . Hotovo je nyní 100 z nich. Důvodem, proč levé křídlo nemůže stát pouze na základové desce, je podle stavbyvedoucího Čecha štěrkopískové podloží. Piloty zajišťují to, aby objekt nesedal dolů.
Dostavbu vyhořelého levého křídla a renovaci pravého křídla a středního pavilonu Průmyslového paláce nyní provádí konsorcium firem Metrostav, Avers a Syner. V květnu začaly i restaurátorské práce na vitrážích a dalších historických prvcích v paláci.
Vitráže, které mají plochu 2256 metrů čtverečních, restauruje firma Kolektiv Ateliers. Hodinovou věž snesli dělníci ze střechy rekonstruovaného Průmyslového paláce na konci června. Na hodinovou věž se po její opravě vrátí také zrestaurovaný hodinový stroj s kopií původního plechového ciferníku. Hodiny opravuje česká hodinářská firma L.Hainz.
Průmyslový palác v Praze byl postaven při příležitosti Jubilejní zemské výstavy v roce 1891 podle návrhu architekta Bedřicha Münzbergera. Od počátku sloužil k pořádání výstav a dalších kulturních akcí, i když původně mělo jít o dočasnou stavbu. V letech 1952 až 1954 komunistická garnitura rozhodla o změně funkce a hlavní halu paláce nechala přestavět na společenský a taneční sál. Změnilo se i jeho jméno na Sjezdový palác, který byl součástí tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka.
(mac, čtk)
FOTO – ČTK/Vít Šimánek, Radek Petrášek a Ondřej Deml