Poslanci opozičního hnutí ANO vyvolají ve Sněmovně jednání k vyslovení nedůvěry koaliční vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Po dnešním jednání klubu to novinářům řekla jeho předsedkyně Alena Schillerová.
Důvodem je aféra kolem kontaktů nového ředitele civilní rozvědky Petra Mlejnka s podnikatelem Michalem Redlem obviněným v korupčním případu Dozimetr a složitá hospodářská situace, kterou kabinet podle zástupců ANO neřeší. Vzhledem ke sněmovní koaliční většině je pravděpodobné, že pokus o vyslovení nedůvěry kabinetu nebude úspěšný.
Podnět k vyslovení nedůvěry vládě musí podepsat nejméně 50 poslanců. Klub ANO čítá 72 členů. Schillerová uvedla, že, pod žádostí je zatím více než 40 podpisů poslanců, kteří se účastnili jednání frakce. Další podpisy očekává v pátek a předpokládá, že se podepíšou i poslanci SPD. Žádost o svolání schůze chce klub podat co možná nejdříve. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ji pak musí svolat podle jednacího řádu neprodleně.
»Není možné zavírat oči před tím, že v čele jedné z nejdůležitějších zpravodajských jednotek stojí nedůvěrný člověk, že ho tam protlačil ministr vnitra (Vít Rakušan), který je současně šéfem hnutí STAN zmítaného jednou kauzou za druhou,« řekla Schillerová. Ministerský předseda podle ní »strká hlavu do písku a snaží se celou kauzou promlčet«.
Místopředseda Sněmovny za ANO Karel Havlíček poukázal na strmý růst cen plynu a elektřiny, přičemž vládní opatření podle něho budou mít jen minimální dopad na domácnosti a prakticky žádný dopad na živnosti a firmy. »My jsme skutečně dnes nejhorší v celé Evropské unii ve smyslu podpory,« uvedl.
Představitelé hnutí ANO dříve slibovali, že v době českého předsednictví v Radě Evropské unie se vládě vyslovit důvěru nepokusí. Předseda hnutí Andrej Babiš k tomu ale již dříve řekl, že skandál kolem ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace Mlejnka nemá obdoby. Podle Havlíčka se od té doby změnila řada věcí i vzhledem k energetické krizi a podle něho nedostatečným vládním opatřením.
K tomu, aby kabinet padl, musí se pro nedůvěru vyslovit nadpoloviční většina všech poslanců, tedy nejméně 101. Opoziční ANO a SPD mají v plné sestavě 92 hlasů. Koaliční tábor ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů má 108 hlasů.
Z dosavadních 16 pokusů o vyslovení nedůvěry vládě uspěl zatím pouze jeden v březnu 2009. K opozici se při hlasování o vládě Mirka Topolánka v době českého předsednictví EU připojili čtyři koaliční poslanci, takže získala potřebných 101 ze 197 hlasů. V minulém volebním období odolal Babišův menšinový kabinet třem hlasováním o vyslovení nedůvěry.
Z 16 pokusů o vyslovení nedůvěry vládě uspěl jeden, v roce 2009
* Vláda ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU Vladimíra Špidly (ČSSD)
26. září 2003 – Sněmovna neschválila návrh opoziční ODS a krátce před hlasováním o reformních zákonech nevyslovila nedůvěru vládě. Pro vyslovení nedůvěry hlasovalo 98 opozičních poslanců, proti 100 koaličních zákonodárců. Pouze Josef Hojdar z ČSSD se zdržel.
* Vláda ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU Stanislava Grosse (ČSSD)
1. dubna 2005 – Vláda, kterou zmítala krize kolem nejasného financování premiérova bytu a podnikání jeho manželky, přežila hlasování o nedůvěře, které iniciovala ODS. Pro vyslovení nedůvěry hlasovalo 78 poslanců, a to zástupci ODS, KDU-ČSL a nezařazený Tomáš Vrbík (bývalý člen US-DEU). Pro návrh vyslovit vládě nedůvěru nezvedl ruku nikdo z ČSSD, US-DEU a KSČM.
* Vláda ODS, KDU-ČSL a SZ Mirka Topolánka (ODS)
20. června 2007 – Vláda odolala návrhu ČSSD na vyslovení nedůvěry. ČSSD hlasování iniciovala poté, co se jí nepodařilo prosadit konání sněmovní schůze, na níž se mělo jednat o případu lidoveckého vicepremiéra Jiřího Čunka, obviněného z korupce. Pro vyslovení nedůvěry hlasovalo 97 sociálních demokratů a komunistů. Proti byli koaliční poslanci ODS, KDU-ČSL a Strany zelených a bývalí sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka, tedy 101 poslanců. Na hlasování chyběli dva poslanci.
5. prosince 2007 – Vláda odolala druhému opozičnímu návrhu na vyslovení nedůvěry. ČSSD, která hlasování vyvolala kvůli nespokojenosti s prací vlády, nezískala spolu s KSČM potřebných 101 hlasů – pro sesazení kabinetu hlasovalo 97 ze 198 přítomných. Proti hlasovali všichni přítomní koaliční zákonodárci a Melčák a Pohanka. Hlasování se nezúčastnili dva poslanci.
30. dubna 2008 – Ani třetí pokus ČSSD o vyslovení nedůvěry Topolánkovu kabinetu neuspěl. Pro nedůvěru bylo 98 poslanců – všichni poslanci ČSSD a komunisté a nezařazený poslanec, bývalý sociální demokrat Evžen Snítilý. Za vládu se postavili všichni přítomní koaliční zákonodárci a Melčák s Pohankou. Účastnilo se 199 poslanců.
22. října 2008 – Vláda přečkala i čtvrtý pokus o sesazení, přestože ji tentokrát část vládních poslanců přímo nepodpořila. Pro nedůvěru se vyslovilo podle očekávání pouze 96 sociálních demokratů a komunistů. Rebelové z ODS Vlastimil Tlustý, Jan Schwippel a Juraj Raninec se hlasování zdrželi, Olga Zubová a Věra Jakubková ze Strany zelených se hlasování nezúčastnily, chyběli i bývalí sociální demokraté Pohanka a Snítilý. Jejich kolegové Melčák s Petrem Wolfem hlasovali spolu s 95 koaličními poslanci proti návrhu.
24. března 2009 – Opozici se podařilo poprvé v historii samostatné ČR sesadit vládu. Sněmovna Topolánkově vládě vyjádřila nedůvěru poté, co se k opozici připojili i čtyři poslanci z koaličního tábora, díky nimž získala potřebných 101 ze 197 hlasů. Proti kabinetu hlasovali Schwippel a Tlustý z ODS a bývalé členky Strany zelených Zubová a Jakubková.
* Vláda ODS, TOP 09 a VV (později LIDEM) Petra Nečase (ODS)
21. prosince 2010 – O hlasování požádali opoziční sociální demokraté v souvislosti s korupční kauzou na ministerstvu životního prostředí. Přítomno bylo 193 poslanců, proti vládě hlasovalo 80 poslanců, pro 113.
26. dubna 2011 – Hlasování iniciovala ČSSD, které vadily aféry spojené s některými členy vlády a vládní krize. Přítomno bylo 198 poslanců, proti vládě hlasovalo 84, pro vládu 114.
20. března 2012 – Opozice se vládu pokusila svrhnout kvůli jejím reformám a úsporným opatřením. Přítomno bylo 198 poslanců, proti vládě hlasovalo 85 poslanců, pro vládu 113.
18. července 2012 – Opozice vyvolala hlasování kvůli možnému ovlivňování vyšetřování kauzy nákupu vojenských letadel CASA ze strany některých členů vlády; kritizovala ale také rozpočtovou politiku kabinetu. Přítomno bylo 178 poslanců, proti vládě hlasovalo 89 poslanců, pro vládu 89, nikdo se nezdržel.
17. ledna 2013 – Vláda podle očekávání odolala ve Sněmovně i pátému pokusu opozice o vyslovení nedůvěry. ČSSD vyvolala mimořádnou schůzi kvůli amnestii prezidenta Václava Klause, kterou Nečas podepsal a která budila kontroverze. Pro vyslovení nedůvěry hlasovalo 92 poslanců, nutných by bylo nejméně 101 hlasů. Vládu podpořilo 97 poslanců.
* Vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL Bohuslava Sobotky (ČSSD)
26. května 2015 – Vláda podle očekávání přečkala pokus části opozice o vyslovení nedůvěry. Poslanci TOP 09, ODS a Úsvitu se kabinet pokusili svrhnout hlavně kvůli sporům o daňové zvýhodnění biopaliv, upozorňovali na střet zájmů tehdejšího ministra financí a majitele skupiny Agrofert Andreje Babiše (ANO). Proti kabinetu hlasovalo 47 poslanců, 105 kabinet podpořilo a 32 se zdrželo.
* Vláda ANO a ČSSD Andreje Babiše (ANO)
23. listopadu 2018 – Menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD přečkala pokus opozice o vyslovení nedůvěry. Šest opozičních stran chtělo kabinet svrhnout kvůli novým informacím v kauze Čapí hnízdo včetně údajného únosu syna premiéra Babiše na Krym. Po sedmihodinové debatě vládu podle očekávání podpořili komunisté. Koaliční sociální demokraté před hlasováním opustili sál. Pro vyslovení nedůvěry bylo všech 92 poslanců ODS, Pirátů, SPD, KDU-ČSL, TOP 09 a hnutí STAN.
27. června 2019 – Hlasování o nedůvěře vládě vyvolala kvůli návrhu auditní zprávy Evropské komise ohledně střetu zájmů premiéra Babiše pětice opozičních stran (ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN). Opozice neuspěla, pro její návrh hlasovalo 85 poslanců, stejný počet podpořil vládu, 12 komunistických poslanců se hlasování zdrželo, 18 poslanců nehlasovalo.
3. června 2021 – Menšinová vláda ANO a ČSSD odolala ve Sněmovně dalšímu pokusu části opozice o vyslovení nedůvěry. Kabinet premiéra Babiše podrželi komunisté, kteří jej do poloviny dubna 2021 tolerovali, a při hlasování opustili jednací sál. Pro vyslovení nedůvěry hlasovalo 89 poslanců, proti jich bylo 82. Zbylých 29 poslanců nebylo přítomno v jednacím sále.
(čtk)