Politici by měli být solidární s občany

Vládní strany se předhánějí v návrzích na změnu výpočtu platů ústavních činitelů. Uvědomují si, že jejich enormně vysoké platy jsou trnem v oku veřejnosti poté, co pětikoalice neřeší růst cen základných potravin, a navíc snížila růst důchodů. Lidi nemůžou mít dojem, že ta solidarita, ke které vyzýváme občany, na nás samotné neplatí, uvedl předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

Na tiskové konferenci před začátkem jednání pléna Poslanecké sněmovny představil pirátský návrh na trvalé snížení základu pro výpočet platů ústavních činitelů o čtyři procenta, stejně tak základu pro výpočet mezd vrcholných managerů podniků s podílem státu. Na úsporách by se tak měl podílet například management energetické skupiny ČEZ, kde si, jak uvedl Michálek, v minulém roce rozdělili odměny ve výši 135 milionů korun. »Dneska jsme v situaci, kdy šéf ČEZ má víc jak šestkrát vyšší příjem než premiér,« dodal šéf pirátských poslanců. Změna by se měla týkat poslanců a senátorů, netýkala by se členů vlády.

Návrh počítá rovněž s úpravou platů soudců a státních zástupců. V jejich případě jsou Piráti pro to, aby se návrh týkal budoucího růstu jejich platů, a to až do zmíněných čtyř procent. Návrh také snižuje koeficient pro platy soudců u vyšších soudů. »Domníváme se, že už dnes mají soudní funkcionáři velmi hezké platy a je to správně, protože justice má být nezávislá,« prohlásil Michálek. Nedostatečně je ale podle něj odměňován justiční personál, a je potřeba důstojně odměnit i tyto profese.

Změna, která by měla podle Michálka platit od července, má podle propočtů strany přinést 500 milionů korun.

Gesto vůči občanům

Premiér Petr Fiala (ODS) v souvislosti s debatou o snížení platů politiků v návaznosti na změnu valorizace penzí uvedl, že vláda bude o mechanismu stanovování a zvyšování platů ústavních činitelů jednat. Určitá míra automatických úprav platů ústavních činitelů by měla být podle něj zachována, aby o svých platech politici opakovaně nerozhodovali. »Nejsem rád, že se opakovaně ocitáme v situaci, kdy o svých platech rozhodují politici. V žádném zaměstnání to tak není, nikdo jiný o svém vlastním platu nerozhoduje. Proto je třeba, aby ten automat zůstal v nějaké formě zachován, aby neustále nerozhodovali politici nejen o platech soudců, ale i o svých platech,« uvedl Fiala. Je podle něj také třeba zohlednit dění ve společnosti.

Prezident Petr Pavel vyzval vládu, aby s opozicí hledala řešení v otázce zmrazení platů. Podle hlavy státu není možné snížit růst penzí a platy politiků ponechat beze změn. Zmrazení platů politiků podle něj nezachrání deficit veřejných financí, je ale jasným gestem vůči občanům, že jsou s nimi politici na jedné lodi.

Předseda STAN Vít Rakušan uvedl, že jeho hnutí navrhuje zpomalit růst platů politiků stejně jako valorizaci penzí. Předsedkyně Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová se přiklonila ke zmrazení platů ústavních činitelů od příštího roku.

Není to o záchraně rozpočtu

Bývalá předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru za KSČM Miloslava Vostrá v souvislosti s růstem platů politiků před časem pro iportaL24.cz připomněla, že komunisté, se vždy snažili o to, aby platy ústavních činitelů byly navázány na určitý segment ekonomiky, ať už na průměrný plat nebo růst HDP. »Na druhou stranu vždy platilo, že pokud je nějaká mimořádná situace, ať to bylo v roce 2002, nebo za covidové doby, tak vždycky se přistupovalo k tomu, že se platy poslanců a senátorů zmrazily. U soudců je to samozřejmě o něčem jiném, ti si na peníze sáhnout nedají, ale my jsme si to vždycky zmrazili,« řekla. Zdůraznila, že k tomuto kroku nepřistupovali proto, že by to znamenalo nějakou enormní úsporu pro státní rozpočet, ale proto, aby ukázali určitou solidaritu s občany. »Není to o nějaké záchraně rozpočtu, ale o tom, že politici by měli ukázat určitou sounáležitost s občany a jestliže je taková mimořádná situace, jako je dnes, tak si myslím, že by si platy měli zmrazit,« dodala Vostrá.

Hnutí ANO navrhlo před nedávnem projednat zmrazení platů vrcholných politiků na pět let na mimořádné schůzi ve Sněmovně. Koalice to většinou jednoho hlasu odmítla.

Platy ústavních činitelů se podle zákona od loňského roku odvíjejí od průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v celém hospodářství. Do té doby obecně závisely na platech v nepodnikatelské sféře. Platy se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy vždy za předminulý rok, a koeficientu 2,5.

(jad)