Řada pacientů s těžkou migrénou má velké problémy dostat se k moderní léčbě. Někteří kvůli tomu cestují i stovky kilometrů tam, kde mají ještě »volno«. Na bariéry, které brání hladké cestě pacienta s migrénou za léčbou, upozornila pacientská organizace Migréna-help.
Přestože migréna lidem ničí život, do center pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy se někdy nedostanou. Nemoc je přitom nezřídka trápí více než 10 dní v měsíci. Kromě silných bolestí hlavy často zvracejí, mají poruchy vidění, závratě. Když se ale snaží domoci léčby ve specializovaných zařízeních, často slyší »je plno« nebo »už máme vyčerpaný rozpočet«. Někteří pacienti proto raději cestují stovky kilometrů do jiných center, kde je ještě »volno«.
Na problémy pacientů s migrénou upozornila pacientská organizace Migréna-help. »Obrací se na nás stále více pacientů s tím, že se nemohou dostat k účinné léčbě. Přestože tráví značnou část měsíce v bolestech, specializované vyšetření a léčba, kterou podávají pouze v centrech, jim uniká,« uvedla v tiskové zprávě předsedkyně organizace Rýza Blažejovská.
Právě biologická léčba, vyvinutá pro prevenci atak migrény, umí podle odborníků snížit počet záchvatů o polovinu a více, zkracuje jejich trvání a zmírňuje intenzitu. Léčbu však mohou lékaři podat pouze ve specializovaných centrech pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy. Těch je v Česku přes 40. Podle Blažejovské tato centra stále nejsou po republice rovnoměrně rozmístěná a některá nemají uzavřené smlouvy se všemi zdravotními pojišťovnami.
»U pacientů s menším počtem záchvatů většinou stačí nasadit akutní léčbu – analgetika nebo triptany. Při více než čtyřech atakách měsíčně nebo když jsou záchvaty těžké a trvají déle než 48 hodin, je už ale dobré nasadit profylaktické léky, které se užívají denně, obvykle po dobu 6 měsíců a déle. Cílem této léčby je snížit počet, intenzitu i dobu trvání záchvatů. A když ani to nezafunguje zahájit léčbu biologickou monoklonálními protilátkami, které se aplikují jednou měsíčně nebo čtvrtletně. Další moderní terapií jsou malé molekuly zvané gepanty, které jsou účinné pro prevenci i akutní léčbu. Za úspěšné považujeme snížení frekvence záchvatů minimálně o polovinu a zlepšení kvality života,« vysvětlil primář neurologického oddělení chomutovské nemocnice Jiří Neumann. Potvrdil, že zdejší centrum má ještě volné kapacity. »Nyní biologicky léčíme 28 lidí s migrénou. Terapie jim snížila počet migrenózních záchvatů o 50–75 %,« uvedl Neumann.
Příliš tvrdé podmínky zdravotních pojišťoven
Aby pacienti věděli, čeho by se jim v cestě za úlevou od nemoci mělo správně dostat, zpracovala pacientská organizace Migréna-help společně s Czech Headache Society (Sekce pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy při České neurologické společnosti) dokument Cesta pacienta s migrénou. Popisuje, jak by měla ideální cesta pacienta systémem vypadat, a mapuje i překážky, které tomu brání. »Ze strany lékařů, zejména ambulantních neurologů a praktiků, je to například podceňování závažnosti migrény, nesprávná diagnostika či neodeslání pacienta na komplexní vyšetření do specializovaného centra,« uvedla Blažejovská. Pacienti si zase cestu komplikují nedodržováním léčby nebo tím, že nadužívají analgetika – léky na rychlou úlevu od bolesti. »Situaci také neprospívají příliš tvrdé podmínky zdravotních pojišťoven pro podání biologické terapie a gepantů a někdy i nízké rozpočty stanovené pojišťovnou pro stávající centra,« dodala specialistka na migrénu z centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy ve FNKV v Praze Eva Medová.
Migréna patří k závažným neurologickým onemocněním. Jedná se o intenzivní, někdy pulzující bolest hlavy, kterou doprovází další příznaky jako například nevolnost, citlivost na světlo a zvuky, únava či zvracení. Bolest může pacienta zcela paralyzovat a vyřadit z běžného života. V Česku se s migrénou potýká odhadem přes milion lidí.
(jad)