Ve Sněmovně leží návrhy obou opozičních hnutí na mimořádné přidání důchodcům. Hnutí SPD jim chce přidat 230 korun měsíčně nad zákonnou valorizaci, návrh, který před několika dni předložilo hnutí ANO, dává penzistům nad zákonnou valorizaci 500 korun měsíčně. Obě předlohy nejdříve posoudí vláda, s kladným stanoviskem se ale počítat zřejmě nedá.
Poslanci opozičního hnutí SPD zdůvodňují svůj návrh růstem cen základních životních potřeb penzistů »meziročně o desítky procent«. »Návrh na toto mimořádné zvýšení procentních výměr důchodů je reakcí na skutečnost, že vládou avizované zvýšení důchodů od ledna roku 2024 má být velice nízké – a to pouze o 360 korun měsíčně,« uvádějí v důvodové zprávě předkladatelé návrhu v čele s místopředsedkyní sociálního výboru Lucií Šafránkovou. Poukazují na to, že toto zvýšení představuje růst průměrného důchodu o necelá dvě procenta, což je podle nich »v době mnohem vyšší průměrné meziroční inflace a v době, kdy ceny základních životních potřeb důchodců rostou meziročně o desítky procent, naprosto nedostatečné«.
Část důchodců by se podle poslanců SPD propadla do příjmové chudoby a do závislosti na sociálních dávkách. Navrhované přidání odráží podle důvodové zprávy růst cen mezi únorem a červnem a odpovídá standardnímu vzorci pro výpočet řádné valorizace důchodů.
»Navrhovaným opatřením chceme přispět ke zvýšení životní úrovně všech příjemců důchodů – a to o stejnou nominální částku, čímž se relativně více posílí příjmy poživatelů nižších, podprůměrných důchodů, což je žádoucí,« uvádějí poslanci. Celkově by tedy zvýšení každého jednotlivého důchodu od ledna 2024 činilo 590 korun.
Rozpočtový dopad pro příští rok odhadli předkladatelé na 9,7 miliardy korun.
ANO chce přidat pětistovku
Podstatně vyšší dopad na státní pokladnu by měl obdobný návrh opozičního hnutí ANO. To chce dát penzistům nad zákonnou valorizaci 500 korun měsíčně do zásluhové procentní části důchodu. Při souběhu nároku na výplatu více důchodů by tato částka náležela příjemci jen jednou. Státní pokladnu by to příští rok stálo podle jejich odhadu 17 miliard korun.
Také poslanci hnutí ANO zdůvodňují předložení novely zejména růstem cen. »Návrh má za cíl reagovat na významně negativní inflační dopady na domácnosti důchodců, které se projevily zejména v posledním roce na dramaticky navýšených cenách energií, potravin, léků a zdravotnických pomůcek,« napsali předkladatelé v čele s Alešem Juchelkou v důvodové zprávě. Příspěvek by podle nich více posílil příjmy lidí s nižšími důchody a snížil by rozdíly mezi penzemi osob s různými příjmy, které měly před odchodem do důchodu. »Tímto opatřením se přispěje ke zvýšení životní úrovně všech příjemců důchodů přiznaných do konce roku 2023,« uvádějí předkladatelé návrhu.
Starobní, invalidní a pozůstalostní penze se podle již schváleného vládního nařízení o pravidelné valorizaci zvýší od ledna všem stejně o 360 korun za měsíc. O tuto částku vzroste solidární pevná část důchodu. Kabinet vycházel při výpočtu ze zákonných pravidel.
Starobní penze pobírá od České správy sociálního zabezpečení 2,36 milionu lidí a invalidní a pozůstalostní důchody dalších 479 000. Průměrný starobní důchod činil na konci června 20 233 korun. Podle údajů ministerstva práce by se měl v lednu dostat nad 20 600 korun. Několik desítek tisíc penzí vyplácejí pak ještě systémy resortů obrany, spravedlnosti a vnitra. Jejich průměrné starobní důchody jsou o několik tisíc vyšší.
Důchody se podle zákona pravidelně valorizují od ledna o růst cen a dosud o polovinu růstu reálných mezd. Do budoucna valorizace zpomalí, zohledňovat budou třetinu růstu reálné mzdy jako do roku 2018. Pravidelné přidaní o 360 korun vychází z původních pravidel. Vláda musela schválit valorizační nařízení do konce září, snížení započítávaného růstu reálné mzdy platí od října. Reálné výdělky ale teď v Česku nerostou, výslednou částku by tak neovlivnily.
Předlohy nejprve posoudí vláda. Zákonodárci je ale do konce roku velmi pravděpodobně neschválí, platit tedy nebudou.
(jad)