Na pozemkové úpravy vynaložil stát v letech 1991 až 2023 celkem 36,2 miliardy korun, ke konci roku 2023 však byly dokončeny pouze na jedné čtvrtině z celkem 12 232 katastrálních území. Při zachování současného tempa úprav, by k jejich dokončení bylo třeba ještě nejméně 50 let. Ukázala to kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
Kontroloři se zaměřili na peněžní prostředky státu a EU určené na pozemkové úpravy. Konstatovali, že ministerstvo zemědělství (MZe) nemá ucelenou informaci, kolik peněz bude potřeba k dokončení pozemkových úprav. NKÚ hrubým odhadem tuto částku vyčíslil na téměř 150 mld. Kč. »Pokud by byl zachován stávající způsob financování, průměrná výše ročních výdajů (za posledních 10 let cca 1,9 mld. Kč) a současné tempo pozemkových úprav, bylo by k jejich dokončení na zbývajících katastrálních územích třeba ještě nejméně 50 let,« uvedl NKÚ v kontrolním závěru.
Náklady na pozemkové úpravy hradí v ČR v plné míře stát, ačkoliv zákon umožňuje finanční zapojení obcí a vlastníků pozemků. Jak NKÚ zjistil, např. v Bavorsku je státní příspěvek na pozemkové úpravy poskytován do výše 75 %, resp. 65 %, zbylou částku hradí obce a zemědělci.
NKÚ podotkl, že pozemkové úpravy představují kontinuální proces, kdy i v budoucnu bude probíhat dělení a scelování pozemků. Podle kontrolorů do procesu budou dále vstupovat noví vlastníci i dopady vyvolané klimatickými změnami, což bude vyžadovat další peníze nad rámec uvedeného odhadu, zejména ze státního rozpočtu. »Z kontroly vyplynulo, že MZe a Státní pozemkový úřad (SPÚ) sice vypracovaly strategické a koncepční materiály, ani jeden z nich však neposkytuje informace o budoucím rozsahu pozemkových úprav. MZe soustavně nesledovalo a nevyhodnocovalo účelnost a hospodárnost vynaložených peněžních prostředků na pozemkové úpravy, čímž neplnilo zákonem stanovené povinnosti,« uvedl NKÚ.
Neúčelně vynaložené peníze
Připomněl také, že pro evidenci dat o provedených pozemkových úpravách využívaly MZe a SPÚ veřejně dostupnou aplikaci o pozemkových úpravách, která byla součástí portálu eAgri. Podle zjištění NKÚ tato aplikace podávala nespolehlivé údaje o provedených úpravách. Více než 68 % záznamů obsahovalo neúplná a chybná data. Například rozptyl nákladů na jeden běžný metr polní cesty činil 1,47 Kč až 144 478 173 Kč. »Na vytvoření a správu aplikace bylo vydáno 6,15 mil. Kč. Tyto peníze byly podle NKÚ vynaloženy neúčelně,« shrnul NKÚ.
Jedním z hlavních cílů pozemkových úprav je v co největší možné míře reagovat na klimatickou změnu. Kontrola ukázala, že od roku 2013 vynaložil SPÚ 12 mld. Kč na výstavbu či rekonstrukce polních cest, na environmentální opatření vydal 3,3 mld. Kč. Ministerstvo ani SPÚ podle NKÚ nesledovaly a nevyhodnotily, zda na základě provedených pozemkových úprav za těchto 3,3 mld. Kč došlo ke snížení negativních dopadů klimatických změn.
Pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, aby se zlepšila jejich využitelnost a přístupnost. Jejich nedílnou součástí jsou ekologická, protierozní, vodohospodářská a krajinná opatření. »Komplexní pozemkové úpravy byly ke konci roku 2023 dokončeny na jedné čtvrtině z celkem 12 232 katastrálních území. Na 9186 katastrálních územích doposud provedeny nebyly,« konstatoval NKÚ.
(jad)
Pozemkové úpravy?
územní plány představují:
– největší vyvlastňování bez náhrady všech dob, často bez vědomí vlastníků a navíc zrušení možnosti se takovému vyvlastnění právní cestou bránit – proti vyhlášenému územnímu plánu není odvolání, přestože bez vědomí vlastníka autor územního plánu udělal z jeho zahrady či pole veřejné prostranství.
– tuny papíru (a počítačových souborů) s tisíckrát dokolečka opakovanými bezbřehými žvásty a s tisíckrát překreslovanými zbytečnými mapami, to vše za cenu váhy takto neekologicky promrhaného papíru a váhy počítačů žeroucích proud 24 hodin denně, ve zlatě.
kromě územních plánů (map a keců) se vytváří spousty specializovaných map na nic, kde kupříkladu ke každému metru čtverečnímu zemědělského pozemku, stromu, je sepsáno desítky informací, (od stáří stromů, hranic různých fiktivních „biokoridorů“, po čísla přidělených dotací) které jsou často nepravdivé, zbytečné, a nikoho normálního nezajímají, slouží jen k tomu, aby z nich vycházely další naprosto zbytečné rozbory a zprávy, jejichž tvorbou se živí tisíce úředníků, novodobých „odborníků“, i „vědců“ (umělá zaměstnanost, nic víc).
Vše asi slouží hlavně bruselským úředníkům, kteří z těchto map asi počítají všechny stromy v EU, než se dopočítají výsledku, stromy již jsou dávno sežrány kůrovcem – to je ale prý v pořádku – kdo je jiného názoru, je vedením Akademie věd ČR srovnáván s propagandisty 50. let, kteří bojovali proti šíření „amerického brouka“ . Ale členství v EU nám dává více, než my EU platíme. Nám? Ne, spíš jen někomu.
Další významné úspěchy, týkající se pozemků a nemovitostí obecně, při budování dotačního kapitalismu na dluh:
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových:
přivlastnění si majetku takzvaně „nedostatečně identifikovaných vlastníků“ často díky neskutečnému bordelu způsobenému úřady, nedostatečnou kontrolou notářů a podobných existencí od tzv. První republiky, po dnešní dny.
Stát si ale loni prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových v součinnosti s katastry nemovitosti přivlastnil i majetek těch, kteří se o něj zavčas přihlásili (dostatečně identifikovali vlastníky), s tím, že „nejde o chybu“, a tak místo opravy v katastru nemovitosti jsou tito lidé odkázáni na „souhlasné“ jednání s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, který však s obyčejnými lidmi již roky vůbec nekomunikuje, na dopisy nereaguje, či pouze potvrdí jejich přijetí a dále se již nic neděje.