Neplodnost je problémem pouze žen. Čím častější pohlavní styk, tím dřív otěhotníte. Pokud už máme dítě, nemůžeme být neplodní. To je jenom pár mýtů spojených s neplodností, které, i když nejsou pravdivé, často partnery od léčby v reprodukčních klinikách odrazují. Neplodnost přitom trápí stále více párů v Česku.
Jedním z nejrozšířenějších mýtů je představa, že při neplodnosti je porucha vždy na straně ženy. Studie ale ukazují, že za neúspěšné početí mohou obě pohlaví ve stejné míře. »Z jedné třetiny je problém na straně muže, z jedné třetiny u ženy a ve zbylých případech je to kombinovaná diagnóza obou partnerů,« uvedl IVF specialista Tomáš Bagócsi z kliniky Reprofit. Je proto podle něj důležité, aby se i muž o svou plodnost preventivně zajímal a včas podstoupil potřebná vyšetření, např. vyšetření spermatu – spermiogram. Ten ukáže, zda je množství spermií a jejich pohyblivost v normě.
Další fámou provázející neplodnost je tvrzení, že věk plodnost neovlivňuje. S narůstajícím věkem ženy se snižuje počet i kvalita jejích vajíček, a tedy i šance na přirozené početí. Po 35. roku začíná plodnost ženy rychle klesat. Věk je nejdůležitější rizikový faktor, který ovlivňuje, zda bude léčba neplodnosti úspěšná a ženě se narodí zdravé dítě. »Do 30 let věku ženy se v průměru uchytí každé druhé embryo. Od 40. roku se šance na úspěšné těhotenství výrazně snižuje asi na 10 %, od 45. roku je to pak jen 1 %,« vysvětlil Bagócsi.
Čtyři odběry vajíček s přenosem embrya hradí pojišťovna
Není také pravdou, že čím častější pohlavní styk, tím dřív dojde k otěhotnění. K početí miminka je pohlavní styk samozřejmě nutný, ale spíš než jeho četnost, je důležité správné načasování na plodné dny, upozorňují odborníci. »Nejpřesněji se dá ovulace určit v ordinaci pomocí ultrazvuku, ze kterého přesně odhadneme i ten nejplodnější den. Pokud se ale ženě nedaří otěhotnět z pravidelného nechráněného pohlavního styku déle než rok, měl by pár vyhledat lékaře,« doporučil Bagócsi. Za neúspěšným početím mohou být například neprůchodné vejcovody, nedostatečný počet pohyblivých spermií nebo hormonální poruchy či genetické vady, které odhalí vhodná vyšetření.
U mladých žen do 35 let je jednou z nejčastějších příčin neplodnosti vynechávání ovulace, a to i přesto, že žena pravidelně menstruuje. »Na vině je například syndrom polycystických vaječníků, endometrióza nebo jiná hormonální porucha, která způsobuje, že žena sice má periodu, ale nemusí mít plodné dny, a tak sama nerozezná, jestli může otěhotnět nebo ne,« vysvětlil Bagócsi.
Lékaři se stále častěji setkávají i s tzv. sekundární neplodností, což znamená, že páru, který už dítě má, se další těhotenství už nedaří. Hlavním důvodem je zvýšení věku prvorodiček, v Česku je to v průměru 30 let. »Tím, jak ženy odsouvají porod prvního dítěte na pozdější dobu, tak u druhého nebo třetího se dostávají do věku, kdy začíná klesat kvalita vajíček,« zdůvodnil Bagócsi.
Mnoho párů od návštěvy reprodukční kliniky odrazuje délka, náročnost nebo i cena léčby. Ta se ale odvíjí od konkrétního problému partnerů, který je ne vždy nutné řešit mimotělním oplozením. Až čtyři odběry vajíček s přenosem embrya hradí ženám do dne dovršení 40 let zdravotní pojišťovna.
(jad)