Poslanci dnes projednali ve druhém čtení vládní návrh na zvýšení platů politiků v roce 2025 a poslali ho do třetího čtení. Kontroverzní přidání téměř o sedm procent dlouhodobě kritizuje opozice a dnes tomu nebylo jinak. K finálnímu schvalování by mělo dojít v polovině ledna příštího roku.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nově navrhl, že platy vrcholných politiků by mohly v dalších letech meziročně růst nejvýše o pět procent.
»Hnutí SPD zásadně odmítá zvyšování platů politiků. Není k tomu žádný důvod,« prohlásil předseda SPD Tomio Okamura, který se snažil prosadit vrácení předlohy k opětovnému posouzení do sněmovního rozpočtového výboru, leč neuspěl.
»Vláda Petra Fialy ještě před měsícem navrhovala zvýšení těchto platů dokonce o 14 %! SPD odmítá takto nemravné a skokové zvyšování platů politiků v době, kdy většině českých pracujících občanů reálné příjmy dlouhodobě klesají, stejně tak jako klesá jejich životní úroveň. Za této situace je ze strany vlády projevem naprosté drzosti a arogance navrhovat zvyšování platů politiků,« uvedlo již dříve hnutí SPD ve stanovisku pro média.
ANO navrhovalo pětileté zmrazení platů vrcholných politiků, což má jednak reagovat na ekonomickou situaci většiny obvatel a jednak poskytnout čas pro debatu o novém nastavení výpočtu do budoucna. »Scházíme se tu, aby premiér Fiala měl v příštím roce o 19 tisíc vyšší plat. Nenažranost vládních politiků je neskutečná,« řekl hned na úvod projednávání předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který koalici zkritizoval v projevu, který trval hodinu a čtvrt.
Jednání se celkově neslo v tradičním duchu svárů mezi koalicí a opozicí. Příkladem je i dvouletý odklad digitalizace služeb státu, který dnes Sněmovna na návrh vlády schválila. Tzv. digitální ústava, tedy Zákon o právu občanů na digitální služby z roku 2020, měla platit již od února 2025. Donedávna vládní Piráti navrhovali roční lhůtu, obě opoziční hnutí ANO a SPD považují odklad za důkaz neschopnosti koaličního kabinetu prosadit něco, co si vytkl jako svoji prioritu.
»Dodrbat, nechat vyhnít, vymluvit se na vládu minulou a odložit na vládu příští,« komentoval stávající kroky Fialova kabinetu stínový premiér a 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.
Návrh odkladu digitalizace nyní jde do Senátu, a pakliže projde horní komorou, bude potřeba ještě podpis prezidenta Petra Pavla. V případě, že tak nastane, plánují se ANO i SPD obrátit k Ústavnímu soudu (ÚS). »Podle nás to je jasný přílepek,« reagovala předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová. Argumentuje tím, že koalice se rozhodla odklad připojit k novele o elektronických komunikacích, jež měla původně stanovovat především pravidla telemarketingu.
Se stížností k Ústavnímu soudu na téma přílepek ANO nedávno uspělo ohledně tzv. Lex Babiš II. Novelu zpřísňující pravidla o vlastnictví médií u politiků zrušil v rozsahu, ve kterém byla dotčena neústavním přílepkem poslance Jakuba Michálka (Piráti). Přílepek je v obecné rovině takový pozměňovací návrh, který nemá úzký vztah ani k účelu, ani k obsahu (předmětu) původního návrhu zákona, a současně v Poslanecké sněmovně nebylo dosaženo širokého konsenzu na jeho přijetí.
Sněmovna dnes rovněž schválila vládní novelu, podle níž mají obce povinnost zajistit tříletým dětem, pokud je nevezme spádová mateřská škola, alespoň místo v dětských skupinách. Pokud se tak nestane, bude povinností dané obce přispívat na náklady péče rodinám.
Na samém počátku jednání uctili poslanci minutou ticha oběti loňské střelby na Filozofické fakultě v Praze. V sobotu tomu bude přesně rok, kdy 24letý student David Kozák postřílel na škole 14 lidí a desítky zranil, sám následně spáchal sebevraždu.
Právě v reakci na nešťastný 21. prosinec 2023 je ve Sněmovně návrh na zavedení zákazu tlumičů na pistole a revolvery i povinnost lékařů zjišťovat, zda jejich pacienti mají zbrojní průkaz. Ani jednu ze dvou novinek vztahujících se ke střelbě na FF UK Sněmovna nestihla projednat a zákonodárci je odložili.
Zbývá dodat, že Poslanecká sněmovna se znovu sejde až po Novém roce na lednovém zasedání.
(pk)
Diskuze je uzavřena.