Česká republika se zúčastnila evropské studie, která mapovala výskyt infekcí spojených se zdravotní péčí, označovaných také jako nemocniční infekce. Zabývala se také používáním antibiotik v našich nemocnicích. Studie se v roce 2023 v ČR zúčastnilo 39 nemocnic a v nich 12 296 pacientů. Bylo zjištěno celkem 907 případů infekcí spojených se zdravotní péčí u 828 pacientů. Tento zhruba sedmiprocentní podíl pacientů se zjištěnou nemocniční infekcí se významně nelišil od celoevropských dat. Uvedl to v aktuální tiskové zprávě Státní zdravotní ústav (SZÚ).
Podíl hospitalizovaných pacientů, kteří byli v ČR léčeni antibiotiky, byl podle SZÚ nižší než evropský průměr. Problémem u nás dle studie dlouhodobě zůstává nedostatek odborně vzdělaného personálu, který se v nemocnicích problematikou prevence a kontroly infekcí zabývá. Optimální není ani počet jednolůžkových pokojů, které dodržování správných postupů v prevenci a kontrole infekcí v nemocnicích usnadňují.
»Stejně tak, jako v roce 2017 se i v roce 2023 Česká republika připojila k dalším státům EU/EHP a zúčastnila se bodové prevalenční studie, kterou koordinovalo Evropské centrum pro kontrolu nemocí (ECDC). Studie mapovala výskyt infekcí spojených se zdravotní péčí, označovaných také jako nemocniční či nozokomiální infekce. Kromě vyhledávání případů těchto infekcí byla studie zaměřena i na používání antibiotik v našich nemocnicích. Studii organizoval Státní zdravotní ústav. V zúčastněných nemocnicích byly během 1-3 týdnů vyhodnoceny možné příznaky infekce u každého hospitalizovaného pacienta a u každého pacienta bylo zaznamenáno, zda je léčen antibiotiky a z jakého důvodu byla antibiotika lékařem předepsána,« popsala vedoucí Národního referenčního centra pro infekce spojené se zdravotní péčí Lucie Bareková.
Celková zjištěná prevalence pacientů s alespoň jednou infekcí v českých nemocnicích činila 6,7 %. Nejčastější zjištěnou infekcí byla infekce močového systému (30 %), dále infekce dýchacích cest (20 %), a infekce v místě chirurgického výkonu (20 %), další komplikací byly infekce krevního řečiště (9 %), infekce trávicího traktu (6 %), infekce kůže a měkkých tkání (5 %). Zbylých 10 % tvořily infekce nezařazené do výše uvedených skupin.
Celkem 3797 pacientů bylo léčeno antibiotiky, což představuje zhruba 31 % ze všech pacientů zařazených do studie. 53 % antibiotik bylo podáno na odděleních intenzivní péče. Nejčastější indikací k podání antibiotik byla léčba komunitní infekce (52 %), tedy infekce, pro kterou byli pacienti přijati. Ve 20 % byla důvodem k podání antibiotik infekce spojená se zdravotní péčí, zbylý podíl představovalo preventivní podání antibiotik.
»Zatímco podíl pacientů, u kterých byla zjištěna infekce spojená se zdravotní péčí, se významně nelišil od celoevropských dat a podíl hospitalizovaných pacientů, kteří byli léčeni antibiotiky, byl dokonce nižší, problémem v České republice zůstává tak jako v minulé prevalenční studii z roku 2017 nižší počet odborně vzdělaných osob, které se v nemocnicích problematikou prevence a kontroly infekcí zabývají, dále neoptimální počet jednolůžkových pokojů, které dodržování správných postupů v prevenci a kontrole infekcí v nemocnicích usnadňují,« uvedla MUDr. Bareková.
»Významným zjištěním pro Českou republiku je také vyšší procento vzorků vykazujících antimikrobiální rezistenci. 30 % bakterií izolovaných od českých pacientů zařazených do studie bylo rezistentních k vybraným skupinám antibiotik,« dodala Bareková.
(pk)
FOTO – szu.cz