Národní zájem? Czexit není reálný, ale spolupracujme se zeměmi BRICS, zaznělo v Praze

Národním zájmem není vystoupení z Evropské unie. Czexit není reálný, ovšem je potřeba, aby Česká republika prosazovala suverénní politiku a například se soustředila na jiné trhy, včetně společenství BRICS. Na tom se shodli účastníci dnešní debaty »Národní zájem v éře multipolarity«, kterou na Novotného lávce v Praze pořádal spolek VIZE moderní společnosti politologa Vítka Prokopa a kterou moderoval šéfredaktor iportaL24.cz Petr Kojzar.

»Řeknu jednu základní věc. Pokud bychom nebyli členem Evropské unie, naše pozice by nebyla ani taková jako Velké Británie, ale nestáli bychom ani v pozici Norska nebo Švýcarska. My jsme země závislá na EU, na tom, co tam vyvezeme. I z toho hlediska je dobré rozšiřovat trhy, kam se dostane naše zboží, třeba na BRISC. Jen je otázka, jestli na ně někdo čeká,« uvedl na Novotného lávce expremiér a předseda ČSSD Jiří Paroubek, a to především v souvislosti s víkendovým summitem společenství BRICS v Novém Dillí.

Podle bývalého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (SOCDEM) nicméně neexistuje vyjasnění toho, co je národní zájem. »Pokud téhle debaty nebudeme schopni, nepřežijeme. Protože v tomhle světě už nebude stačit, že se jen tak k někomu přidáme. Ono už se tak nějak není ke komu přidat,« uvedl Zaorálek s tím, že počítat s pomocí USA, když Donald Trump chce »od Ukrajiny zpátky všechny peníze, co tam nasypali«, nelze.

»Dneska Amerika řekne: ‚Víte co, s tím nemáme nic společného, plaťte si to sami, dokonce i zpětně.‘ Tváří se, jako by nás do toho zatáhl nevím kdo, ale byla to shodou okolností Amerika už od George Bushe v roce 2008. Nemůžete mít silnější informaci, že náš zájem je zřejmě jinde a že není totožný se zájmem Spojených států amerických! Nebo je ještě někdo tak naivní, že si myslí, že se to za pět let změní a všechno se vrátí do starých kolejí? Že přijde ‚rozumný‘ americký prezident a budeme budovat transatlantickou vazbu? No nezlobte se, zajímalo mě to, mluvil jsem tam, byl jsem tam mockrát. Sami Američané říkali, že my v Evropě pořád nechápeme, že už se to nikdy nevrátí. ‚My jdeme jinam‘. Já už to slyšel před patnácti lety v Americe. Před dvaceti lety už mi říkali, že nám to nedochází,« kritizoval Zaorálek, podle nějž »v téhle zemi nemáme vyjasněno vůbec nic«.

Kritizoval, že národním zájmem nejsou ani stíhačky F-35, ani zvyšování výdajů na obranu. »Dneska jsem četl zprávu auditorů Severoatlantické aliance, která říká, že největší nesmysl aliance je to počítání na procenta HDP, protože říká něco, co je tak jasné, že by to i dítě pochopilo. Že není možné si nejdřív stanovit procenta peněz a pak vymýšlet, na co je dáme,« kritizoval Zaorálek.

Podle citovaného auditora se ukazuje, že je to neefektivní a jde to úplně proti smyslu. »Nejprve si musíme říct, kde je hrozba, jak na ni reagujeme, jaké jsou k tomu prostředky, kolik to bude stát a pak to dostat do rozpočtu. My místo nejdřív stanovíme sumu – 2 procenta nebo pět – a pak uvažujeme, co za to nakoupíme. To, co on tam píše, je nám ze socialismu úplně jasné. On říká, všichni se soustředí na to, že chcete utratit peníze. A vůbec se nepoloží otázku, jestli něco nelze pořídit levněji,« podivoval se Zaorálek.

»A správa auditního boardu NATO říká, že tahle metoda je neudržitelná. Že je prostě na hlavu. Vždyť přece smysl byl v tom, že chceme budovat bezpečnost. Že musíme budovat schopnosti, a ne pitomá procenta. Tady to řeknete v televizi a odpoví vám, že jste zbabělec,« kritizoval Zaorálek.

Paroubek výdaje na obranu vyčíslil konkrétně. »Máme tu představu, že budeme odvádět 5 procent HDP, to znamená, když to převedu na letošní čísla a tedy příjmy do státního rozpočtu, je to asi 430 miliard korun. V příštím roce už to bude 450 miliard korun. Poroste to s tím, jak poroste tedy hrubý domácí produkt, až na nějakých nesmyslných přes 500 miliard korun. Nepochybuji o tom, že to zbrojaři dokáží utratit – ač nevím za co. Oni potřebují válečné konflikty, potřebuji nepřátele, potřebují Rusko, potřebují Čínu, která přitom vůbec není agresivní a ve svých dějinách prakticky nikdy nebyla. Takže to je velmi nebezpečný trend,« řekl Paroubek a v přístupu k těmto faktům kritizoval bývalou vládu Petra Fialy (ODS) a vyjádřil přesvědčení ke změně.

Čína je podle něj podle parity kupní síly nejsilnější ekonomickou velmocí světa a největším vývozcem, a na to je potřeba v národním zájmu reagovat.

Podle poslance SPD Tomáše Doležala musí národní zájmy být dlouhodobé a přesahovat horizont jednoho volebního období. »Samozřejmě tam patří schopnost je prosazovat a třeba i uzavírat spojenecké aliance napříč. Platí to například o středoevropské spolupráci. Naše klíčové zájmy se shodují, ale také se mnohé úplně liší. To si musíme říct dopředu a podle toho se chovat a jednat,« upozornil Doležal.

Národní zájem ale podle něj nelze ztotožnit jenom s mezinárodní politikou a diplomacií. »Má několik pater a vrstev: patří sem průmysl, potravinová soběstačnost, energetika, sociální soudržnost, kterou považuji za velmi důležitou, ale i kulturně-civilizační zájmy jako národní identita a státnost. To jsme velmi dobře viděli v debatách kolem hanebného sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu,« připomněl Doležal květnovou kontroverzní akci v Brně.

»Považuji to za kulturní a civilizační zájem, kdy rozhodujete o identitě, budoucnosti, státnosti a suverenitě. Což by mohla být, když se bavíme o definicí národního státu, cesta, jak přenést dalším generacím suverénní stát. Jak tu přežít a fungovat,« uvedl Doležal.

(mac)

FOTO – iportaL24.cz/Marcela Špičková