Na středních školách startují dny otevřených dveří. Na co se ptát a kam nahlédnout?

Kolem 100 tisíc žáků tento školní rok završí základní vzdělávání. Další krok bude pro většinu zlomový: jakou střední školu si vybrat? Definitivní rozhodnutí často padne až na dnech otevřených dveří. Alespoň jedny plánuje navštívit přes 78 procent deváťáků.

Brány středních škol se veřejnosti obvykle otevírají od listopadu do února, v několika termínech, které každá škola avizuje předem na svém webu a sociálních sítích. Nejvyšší zájem bývá podle zkušeností ředitelů hned zkraje školního roku o první vyhlášené termíny. »Den otevřených dveří už dnes není jen o ‚ukázání‘ několika učeben, příchozí po představitelích školy požadují rozsáhlé informace – o náplni studia, odborných možnostech školy nebo uplatnění žáků. Uchazeči nepřichází sami, ale obvykle v doprovodu rodičů. Je zřejmé, že drtivá většina rodin považuje volbu střední školy za zásadní krok, a chce se do něj aktivně zapojit, což je jenom dobře,« řekl Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov (SOŠJ). Ta disponuje kapacitou 1500 žáků ve 40 oborech a na dnech otevřených dveří v posledních letech přivítala vždy přes sedm set návštěvníků.

Kvůli covidu školy výrazně zkvalitnily svou prezentaci online. Na některých webech si mohou uchazeči o studium projít školu virtuálně, zhlédnout záběry z výuky nebo poslechnout proslov ředitele z předtočených videí. Skutečnou atmosféru školy ale žáci nasají, až když na místo dorazí. »V posledních letech je trendem nabízet dny otevřených dveří v digitální podobě, což je dobré pro lidi, kteří jinak nemají šanci se do školy podívat. Jeden čas na tento popud školy dokonce snižovaly počet vyhlášených prezenčních termínů, ale nikdy od nich neupustily úplně. Nyní lze spíš vidět snahu škol nabídnout víkendové dny otevřených dveří, schůdnější pro vytížené rodiče. Jde totiž stále o nejvěrnější formu, jak představit školu veřejnosti. Sami uchazeči jsou si vědomi, že digitální obraz školy nemusí odpovídat skutečnosti. Naopak dojem, který si studenti odnášejí ze dnů otevřených dveří, bývá v jejich rozhodování o škole klíčový,« poukázal Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky (SSŠVT). Hned první její den otevřených dveří začátkem listopadu navštívilo osm desítek zájemců.

Průzkum organizace Než zazvoní potvrdil, že deváťáci chtějí na dnech otevřených dveří především poznat prostory školy (45,2 %), náplň výuky (27,5 %) a tamější učitele (20,4 %). Při návštěvě školy toho ale lze stihnout daleko víc.

1. Neformální hovory na chodbách

Zkušenosti současných či bývalých studentů školy jsou často pro uchazeče nejhodnotnější referencí. »Dnů otevřených dveří se účastní jak učitelský sbor, tak studenti a leckdy i absolventi. Návštěvníci se proto nejvíc dozvědí z neformálních hovorů s nimi. Zájemce by se neměl bát položit současnému studentovi otázku, jak si ve škole vede nebo jaké mají učitelé nároky. I tímto může být jeho názor na školu ovlivněn,« doporučil ředitel Vodička.

2. Vyhněte se davům

Některé školy mají na dny otevřených dveří nachystány poutavé workshopy nebo komentované prohlídky tříd. Většina ředitelů v případě potřeby umožňuje také domluvu individuálního data. »Dny otevřených dveří už vůbec nemusí znamenat hromadnou akci se spoustou lidí. Pokud se školy chtějí uchazečům věnovat víc osobně, plánují program pro menší skupiny nebo mají omezené kapacity, využívají rezervační systém. Například o víkendu tak může škola rozprostřít návštěvy do celého dne a zajistit užší kontakt učitelů s uchazeči,« přiblížil Pavel Ivon, středoškolský pedagog a spoluautor rezervačního systému pro školy Reservando.

3. Jděte i do útrob školy

Při prohlídce budovy je možné nakouknout třeba do šaten, jídelny nebo na sociální zařízení. Maximální důležitost má však vybavení školy a technologie, které provázejí praktickou výuku a přípravu žáků na budoucí povolání. »Například stavební a dřevařské obory by měly mít k dispozici špičkově vybavené dílny a pro studenty zahradnických oborů je velkým přínosem vlastní školní zahrada s unikátními skleníky a rostlinami,« nastínil Janeček.

4. IT vybavení učeben

Víc než čtvrtina deváťáků by podle průzkumu chtěla zamířit na školu s oborem informační technologie. Kvalita praktické výuky na IT školách se ale může lišit a hodně o tom napoví právě vybavení školy. »Dnes mohou zájemci o IT studium vybírat z poměrně širokého spektra specializací v IT na mnoha školách. V oborech výpočetní techniky je však důležité sledovat vybavení školy, jeho funkčnost a dostatek praktických hodin výuky. Kolik má škola počítačů v poměru k počtu žáků, z toho vyplývá, jak často se žák k počítači skutečně dostane a při výuce na něm pracuje. Zda se vybavení pravidelně modernizuje, anebo je zastaralé a bez dalších investic. Zda škola poskytuje žákům zdarma vyučovaný software a podobně. Neméně důležité je pak zastoupení učitelů, kteří jsou zároveň profesionály ve svém IT oboru,« vyjmenoval Vodička.

5. Otázky nad rámec výuky

Dále uchazeče nejčastěji zajímají kritéria přijetí, případně pravidla odvolání, úspěchy studentů a absolventů školy, nabídka mimoškolních aktivit, možnosti zahraničních stáží či prospěchových stipendií. »Stejně cenným indikátorem úrovně školy, ale v otázkách uchazečů možná trochu opomíjeným, je množství firemních partnerů školy a členství v odborných ceších a společenstvech. Seriózní partneři se propůjčují ke spolupráci jen s těmi školami, u kterých mají garantovanou odbornou kvalitu výuky, a tedy i absolventů,« poukázal ředitel SOŠJ Janeček.

S tím souhlasí i ředitel školy zaměřené na IT. »Ptejte se učitelů, co se studenti naučí, jaké předměty mají a jak to jde společně s nároky moderního trhu práce. Jaký je zájem o absolventy školy? Uplatnění studentů a absolventů je velmi průkazný faktor kvality školy, jelikož firmy už zkrátka vědí a mají ověřeno, kde schopné pracovníky nabírat,« dodal Vodička.

(za)