Kapesné nedostává 43 procent mladých ve věku 16 až 18 let. U dětí mezi 12 až 15 lety je to 34 procent a mezi sedmi a 11 lety 45 procent. Průměrné kapesné dětí na základní škole se přitom pohybuje kolem 200 Kč na měsíc.
Vyplývá to z průzkumu, který pro poskytovatele půjček Provident Financial uskutečnila agentura IPSOS v září za účasti 800 respondentů. Důležitost spoření vysvětluje svým dětem 60 procent rodičů, 17 procent ale neučí děti hospodařit s penězi vůbec. Podle expertů je kapesné ideálním prostředkem k osvojení dobrých finančních zvyklostí pro děti.
Třetina rodičů děti k šetření motivuje aktivně. Nejčastějším způsobem motivace (22 procent) je možnost přivýdělku domácími pracemi, za které děti dostávají drobnou finanční odměnu. Další oblíbený nástroj, jenž využívá 14 procent rodičů, je zvláštní úrok k penězům, které si děti samy naspoří. Na žádných jiných způsobech motivace se však rodiče neshodli.
»Kapesné by však nemělo sloužit dětem pouze na přilepšení. Je to škola hrou, prostřednictvím níž můžeme děti naučit základní finanční dovednosti. I když je nyní finanční situace řady rodičů složitá, rozhodně jim doporučujeme, aby alespoň nějaké kapesné dětem dávali pravidelně. Pokud jim kapesné dočasně sníží, děti spíš pochopí vážnost situace a potřebu přemýšlet o tom, za co peníze utratí,« vysvětlil David Šmejkal z Poradny při finanční tísni.
Nejmenší děti nejčastěji dostávají kapesné okolo 122 korun na měsíc. S tím, jak děti rostou, přibývá i počet dětí, které kapesné dostávají. Na druhém stupni se průměrné kapesné pohybuje okolo 300 korun. U středoškoláků je průměrné kapesné dvojnásobné.
»Skutečnost, že téměř polovina středoškoláků nedostává od rodičů kapesné, nás překvapila. Děti v tomto věku by se měly připravit na to, že během pár let budou mít vlastní pravidelné příjmy, se kterými musí umět hospodařit. Je samozřejmé, že rodiče středoškolákům dávají peníze na většinu potřebných výdajů, ale právě absence osobní zodpovědnosti za vlastní hospodaření s financemi je zarážející,« uvedla mluvčí Provident Financial Kateřina Jarošová.
Rodiče přitom podle průzkumu mají velmi dobrý přehled o tom, co děti s kapesným dělají. Pětina utratí své kapesné za drobnosti, jako jsou sladkosti a drobné hračky. Na 17 procent dětí si šetří na větší věci, jako je sportovní vybavení, značkové oblečení nebo nový mobilní telefon. Na 15 procent dětí si kapesné rozdělí, část utratí za drobnosti, část vynaloží na dárky a část si spoří na větší věci. Každé desáté dítě si pak z kapesného přispívá na dražší věci, které mu koupí rodiče.
(cik)