Ministerstvo vnitra přistoupilo k ambicióznímu cíli profesionalizovat a zkvalitnit státní službu, ale podle závěru Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) se projekt, na který doposud vynaložilo více než 870 milionů Kč, příliš nepovedl. Kontroloři zjistili, že účel financí nebyl naplněn a řada očekávaných změn se neuskutečnila, i přes to, že mnohdy měly vést k efektivnějšímu fungování státní správy.
NKÚ prověřoval období od roku 2015 až do loňského roku a došel k závěru, že většina úřadů nedosáhla minimální úrovně efektivního řízení, kterou jim stanovila vláda, a to i přesto, že jim měla Ministerstva vnitra pomáhat. Standard efektivního řízení splnilo ve stanoveném termínu jen 33 % kontrolovaných úřadů, zatímco 51 z 84 úřadů (téměř 61 %) selhalo. Samo ministerstvo přitom vykázalo třetí nejhorší výsledek v rámci hodnocených úřadů.
Jedním z nejostřeji kritizovaných projektů byla snaha o digitalizaci vzdělávání státních zaměstnanců. Ministerstvo mělo už od února 2022 zřídit centrální portál pro elektronické vzdělávání, který by evidoval i absolvovaná školení. Portál ale nikdy nevznikl a práce na e-learningu skončily dřív, než začaly. Stejně tak digitalizace úřednické zkoušky zůstala ve stádiu krátkého experimentu — aplikace eZkouška, kterou ministerstvo spustilo v roce 2019, byla v listopadu 2023 zrušena a systém se opět vrátil k papírové podobě.
Informační systém o státní službě neobsahuje potřebná data
Kontroloři NKÚ také poukázali na nenaplněné očekávání u rozsáhlého Informačního systému o státní službě, na který ministerstvo v letech 2015–2024 utratilo přibližně 640 milionů Kč. Systém podle úřadu neobsahuje všechna potřebná data pro hodnocení kvality státní služby a značná část informací je do něj doplňována ručně, často prostřednictvím dotazníků, jejichž zpracování stojí veřejné finance navíc.
Nejen kvůli tomu NKÚ některé výdaje označil za nehospodárné a situace nasvědčující porušení rozpočtové kázně. Úřad také zjistil, že ministerstvo od roku 2020 nesplňovalo zákonnou povinnost měřit a vyhodnocovat výkon veřejné správy, což vedlo k tomu, že vláda koordinaci státní služby nakonec převedla na Úřad vlády ČR.
Kontrola NKÚ tak ukázala, že stovky milionů korun vložené do modernizace státní služby nepřinesly žádoucí výsledky a že státní aparát stále postrádá moderní nástroje pro efektivní řízení a výkon veřejné správy. To může vyvolat otázky o tom, zda současná koncepce digitalizace a profesionalizace státní služby není spíše nákladná než skutečně reformní.
(pk)