Tuzemská ekonomika letos klesne, připustilo ve své nové predikci už i ministerstvo financí. Podle něj o 0,2 procenta. Příští rok se ale vrátí k růstu, slibuje dnes ministerstvo na svém webu. Inflace se pak podle něj má napřesrok pohybovat pod třemi procenty.
»Srpnová predikce ministerstva financí již samozřejmě plně odráží efekt ozdravného vládního balíčku. Tato úsporná opatření pomůžou nejen ozdravit veřejné finance, ale současně téměř nezatíží ekonomiku a přispějí také tlumení inflačních tlaků. Rozpočtová konsolidace tak vytvoří podmínky pro vyváženější růst do budoucna,« nešetří optimismem při komentování neradostných dat ministr financí Zbyněk Stanjura.
Nová prognóza ministerstva hovoří na rozdíl od předchozí dubnové, kdy předpokládalo růst o 0,1 %, o poklesu ekonomiky, a to zejména kvůli propadu spotřeby domácností a menšímu růstu investic. »Domácnosti se i v letošním roce potýkají s dopady vysoké inflace, což snižuje jejich reálnou spotřebu. Investice do fixního kapitálu zpomalují kvůli hospodářským problémům v zemích eurozóny i nárůstu cen kapitálových statků. V dynamice investic se také negativně promítnou měnové podmínky, naopak pozitivní vliv budou mít výdaje sektoru vládních institucí spolufinancované fondy EU. Ekonomiku by měla citelně zpomalit meziročně slabší akumulace zásob, zejména v souvislosti s dokončováním rozpracované produkce. Tento faktor pak spolu s odezněním problémů v dodavatelských řetězcích podpoří export, dovoz však vzhledem k celkově slabé domácí poptávce zůstane utlumený. Příspěvek salda zahraničního obchodu k růstu HDP by tak měl být výrazně kladný. V roce 2024 by se výkon ekonomiky mohl zvýšit o 2,3 % hlavně zásluhou obnoveného růstu spotřeby domácností. Hospodářskou aktivitu však budou mírně tlumit dopady konsolidačního balíčku,« uvádí ve své zprávě ministerstvo financí.
Současně přiznává, že vysoká inflace letos zpomaluje ekonomický růst a snižuje životní úroveň obyvatel. K mimořádně silnému růstu spotřebitelských cen podle něj významně přispívají nejen potraviny, elektřina či zemní plyn, ale i další kategorie zboží a služeb. »Silné domácí poptávkové tlaky jsou již zmírněny zvýšenými měnověpolitickými sazbami. Protiinflačně působí rovněž posilování koruny,« domnívá se ministerstvo.
V závěru roku podle něj bude v meziročním srovnání působit efekt úsporného energetického tarifu a průměrná míra inflace za letošní rok by měla dosáhnout 10,9 %. Oproti tomu v průběhu celého příštího roku by již meziroční růst spotřebitelských cen měl činit v průměru 2,8 %.
»Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. V důsledku toho by navzdory slabé hospodářské dynamice neměla míra nezaměstnanosti v roce 2023 příliš vzrůst. Z průměrných 2,3 % v roce 2022 by se letos mohla zvýšit na 2,8 %, v příštím roce by mohla klesnout v průměru na 2,7 %. Přetrvávající napětí na trhu práce bude tlačit na růst mezd, který však i letos bude zaostávat za inflací. K obnovení růstu průměrné reálné mzdy by mělo dojít až v roce 2024,« uvádí dále ministerstvo financí.
Deficit veřejných financí za letošní rok odhaduje ve výši 3,6 % HDP a zadlužení na úrovni 44,7 % HDP.
Závěrem ministerstvo upozorňuje na rizika, z nichž hlavní »souvisí se schopností nahradit výpadek dodávek zemního plynu z Ruska do Evropské unie zvýšeným dovozem od jiných dodavatelů a opatřeními na straně poptávky«. Hospodářský růst by podle něj také oslabilo případné obnovení problémů v dodavatelských řetězcích. Rizikem je rovněž vývoj inflace a inflačních očekávání.
(ici)