Z podkladů pro pondělní jednání tripartity vyplývá, že zatímco Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) navrhuje zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2024 z nynějších 17 300 korun na 19 500, ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) navrhuje navýšení buď o 1600 korun, nebo o 2100 korun. Nejnižší výdělek by se tak zvednul na 18 900 korun, nebo na 19 400 korun.
Minimální mzda se zvedla letos v lednu o 1100 korun na 17 300 korun. Podle podkladů za nejnižší částku loni pracovalo asi 118 000 lidí. »Myslíme si, že to odpovídá naprosto přesně situaci, v jaké se Česká republika nyní nalézá. Strašení vším možným, to je od propouštění až po bůhvíco, je nesmyslné. Vždy se to v minulosti nakonec ukázalo, když jsme žádali o zvýšení minimální mzdy. Když se podíváme k našim sousedům, tak například v Polsku mají vyšší minimální mzdu, než je u nás. Přitom jejich ekonomika je na tom celkově hůře než česká. Naše vláda je postavena před volbu, že pokud chce ukázat, že věří české ekonomice, potom je zde jediná cesta, a to, že dojde k razantnímu navýšení minimální mzdy,« řekl v nedávném rozhovoru pro iportaL24.cz předseda ČMKOS Josef Středula.
Směrnice Evropské unie
»Jenom připomenu, že je zde směrnice EU o evropských minimálních mzdách, kterou by Česká republika měla implementovat. Upozorňuji, že v žádném případě by při její implementaci nemělo dojít ke snížení nároků zaměstnance. Připomínám vládě, že toto není možné. Požadujeme, aby minimální mzda činila v budoucnu 50 % mzdy průměrné. Jako je tomu v řadě západoevropských zemí. Podle nás ten, který poctivě pracuje po celý fond pracovní doby, by neměl být v situaci, že je vlastně chudobný, protože si chodí pro sociální dávky, jelikož má na ně nárok. Vždyť takto vlastně dotuje svého zaměstnavatele. Přitom také pomáhá tvořit hospodářský výsledek příslušné firmy. To je přece nemyslitelné. Do budoucna to nelze takto dělat,« dodal Středula.
Asi právě proto je cílem návrhu MPSV dostat částku do pěti let buď na 45 procent průměrné mzdy, nebo na polovinu průměrné mzdy. Přiměřené minimální mzdy na území Evropské unie upravuje směrnice, kterou sedmadvacítka přijala loni. Předpis doporučuje jako vodítko pro stanovení částky 60 procent mediánu hrubé mzdy či 50 procent průměrné hrubé mzdy. Členské státy mají na uvedení unijních pravidel do praxe dva roky.
Nejnižší výdělek teď odpovídá zhruba 40 procentům průměrné mzdy. Podle první navrhované verze by se měl do roku 2028 dostat na 45 procent průměru. Každý rok by tedy podíl rostl o jeden procentní bod. Od ledna příštího roku by to znamenalo přidání o 1600 korun, tedy o 9,2 procenta. Poměr nejnižšího a průměrného výdělku by pak činil 41,1 procenta. Zaměstnavatelům by se zvedly náklady na nejméně placeného pracovníka o 2141 korun měsíčně, tedy ročně o 25 690 korun. Celkem by je to mohlo stát 2,9 miliardy korun navíc. Stát by na sociálních odvodech získal 680 milionů korun navíc, na zdravotních dalších 290 milionů.
Ve druhé verzi by do pěti let měla minimální mzda odpovídat polovině průměrné mzdy. Podíl by tak každý rok rostl o dva procentní body. V lednu by se tedy měla částka zvednout o 2100 korun, to je o 12,1 procenta. Poměr by příští rok dosahoval 42,1 procenta. Zaměstnavatelům by se náklady na zaměstnance zvedly o 2810 korun měsíčně, za rok o 33 718 korun. Celkem jsou to asi čtyři miliardy korun navíc. Na sociálních odvodech by přiteklo 930 milionů korun, na zdravotních 400 milionů.
Zaručené mzdy
Zaručené mzdy by se v první variantě při dorovnání šesti zmrazených stupňů a navýšení pohybovaly od 18 900 do 37 800 korun. Jednotlivé částky by se upravily o 9,2 až 16,8 procenta. Mzdové náklady by zaměstnavatelům příští rok vzrostly o 6,48 miliardy korun. Ve druhé variantě by zaručené mzdy byly mezi 19 400 a 38 800 korunami, jednotlivé stupně by se zvedly o 12,1 až 20,3 procenta. Na mzdy a odvody by zaměstnavatelé potřebovali navíc 8,05 miliardy korun. Pokud by se zaručené výdělky nedorovnávaly a jen se zvedly podobně jako minimální mzda o 9,2 či 12,1 procenta, náklady zaměstnavatelů by činily 4,88 či 6,4 miliardy korun.
Zaměstnavatelé se skokovým navýšením nesouhlasili. Poukazují na to, že se s minimální mzdou zvyšují i zaručené mzdy. Ty představují nejnižší výdělky podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce a vyplácejí se v osmi stupních. Pohybují se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Pro letošek se upravil jen nejnižší a nejvyšší stupeň. »Uvedený argument používají zaměstnavatelé každý rok při jednáních o zvýšení minimální mzdy. Podle nás je provázanost minimální mzdy a zaručených mezd v ostatních mzdových tarifech důležitá z hlediska správně nastaveného chodu ekonomiky. Uvidíme tedy, jak se vláda k našemu návrhu na zvýšení minimální mzdy postaví,« řekl Středula.
Zaměstnavatelé už dřív navrhovali odpojení zaručených mezd od minimálního výdělku. Podle podnikatelů by se zaručené částky měly případně domlouvat v kolektivním vyjednávání. Odbory s tím nesouhlasí. Podle předáků by se počet stupňů ale mohl snížit z osmi na pět.
(zmk)