Zlínská zoo již potřetí dokázala odchovat největší vydry na světě, které v České republice chová jako jediná zoo. Odchov vyder obrovských je totiž velmi náročný, zásadní problém představuje vysoká úmrtnost mláďat krátce po narození. Tři mláďata vyder obrovských se narodila na konci ledna, a návštěvníci Zoo Zlín je už mohou vidět v tropické hale Yucatan.
Rodičovský pár, desetiletá samice Mora a třináctiletý samec Dagget, se projevili jako svědomití rodiče. Letos se v lednovém vrhu narodili dva samečci a jedna samička s porodní váhou cca 250 gramu. Malé vydry se po tříměsíční březosti samice rodí slepé a zcela bezbranné, oči otevírají až ve věku kolem 45 dnů. »Chovatelé do expozice v chovatelském zázemí a později také v tropické hale přistupovali pouze při krmení, aby vydří rodinu co nejméně rušili. Díky instalovaným kamerám jsme mohli pravidelně kontrolovat, zda mláďata prospívají a přibírají na váze. V současné době již mláďata vidí, jsou vitální, krásně prospívají. Chovatelé jejich váhu odhadují něco přes půl kila,« přiblížila významný odchov hlavní zooložka Markéta Horská. Ideální čas pro pozorování vyder je v 10 hodin a 45 minut. »V tuto hodinu chovatelé vydry krmí ve venkovní expozici přímo před zraky návštěvníků. Vydry dostávají sladkovodní ryby čtyřikrát denně, na jejich jídelníčku dominují drobní kapříci a plotice. Každý den spořádají kolem 12 kilogramů ryb,« upřesnila doplnila Horská.
Vydry obrovské se ve zlínské zoo poprvé objevily v roce 2012, kdy zahrada otevřela nově upravenou expozici v tropické hale včetně venkovní nádrže. »Tenkrát k nám z německé Zoo Hagenbeck přišli dva samci, jedním z nich byl i otec mláďat Dagget. Byli jsme opravdu poctěni, že jsme od vedení Evropského záchranného programu pro vydry obrovské získali důvěru a mohli začít s chovem těchto vzácných jihoamerických savců. Trvalo však dalších sedm let, než v listopadu 2019 přišla z anglické Zoo Branton vytoužená samice Mora,« zavzpomínala Horská. První chovatelský úspěch přišel v říjnu 2020, další mláďata pár odchoval v roce 2022. »Vydří pár od prvních počátků o všechna mláďata skvěle pečoval. Dokonce bych řekla, že samec Dagget je ještě pečlivější než samice. Jako první přibíhá na volání mláďat, při krmení nejdříve nabízí potravu jim a teprve poté si ryby bere pro sebe,« řekla s úsměvem druhá chovatelka Kristýna Polášková.
V současné době návštěvníci celou vydří rodinu včetně 2 samců z odchovu v roce 2022 uvidí v tropické hale, dospělé jedince také ve venkovní nádrži.
Domovinou vyder obrovských (Pteronura brasiliensis) jsou deštné pralesy Jižní Ameriky. Podstatnou složku jejich jídelníčku tvoří sladkovodní ryby, umí ale ulovit také kajmana, želvu, kraba nebo menší anakondu. Na rozdíl od většiny lasicovitých šelem a ze všech druhů vyder jsou nejhlasitější a také nejvíc společenské. A tak lze běžně ve volné přírodě pozorovat skupinky šesti až osmi jedinců, kteří mezi sebou komunikují nezaměnitelným pronikavým křikem.
Základ takové rodiny tvoří rodičovský pár, který obklopují odrostlá mláďata. Společně loví, odpočívají a vzájemně si i čistí srst. Samec a samice si zachovávají věrnost po mnoho let a společně také pečují o potomstvo. Březost trvá devět až deset týdnů a pak samice porodí dvě až tři slepá, bezbranná mláďata. V dospělosti mohou vydry obrovské vážit až 34 kilogramů, a dorůst délky od 80 do 140 centimetrů. Jsou to poměrně dlouhověká zvířata, mohou se dožít až 26 let. Ve vodě jsou nesmírně rychlé a hbité, pro jejich lovecké schopnosti je původní obyvatelé Jižní Ameriky nazývají »vodními jaguáry«. Pod vodou vydrží až 73 vteřin, a potápí se do hloubek kolem tří metrů. Zdatně se však pohybují i na souši, zvládnou uběhnout i velké vzdálenosti mezi koryty a rameny řek.
Patří mezi ohrožené druhy zvířat, populace ve volné přírodě se odhaduje pouze kolem 5 000 jedinců. Ze všech vyder nejvíce ohrožena kvůli intenzivnímu lovu pro kožešinu, a jak jinak, i úbytku jejich přirozeného prostředí.
(mac)
FOTO – Zoo Zlín, commons.wikimedia.org/Klaus-Peter Kuhn, commons.wikimedia.org/CC BY-SA 2.0/Bernard DUPONT, commons.wikimedia.org/CC BY 3.0/Rio Cicica