Kraje mají nadále ukrajinským běžencům zajišťovat přístřešky a bydlení. Po půl roce od udělení dočasné ochrany pak budou moci běženci žádat o dávku v částce životního minima.
Předpokládá to vládní novela zákona zvaného lex Ukrajina, který schválila Sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze. Nebude tak prý nadále zapotřebí nouzový stav.
Pokračovat bude i současný systém registrace uprchlíků, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU- ČSL) pak do novely prosadil úpravu, podle níž budou moci uprchlíci žádat po půl roce od udělení dočasné ochrany o dávku v částce životního minima. Půjde o 4250 korun měsíčně pro dospělé a o 3050 korun za měsíc pro děti.
Vládní předloha prakticky přejímá některá mimořádná opatření vyhlášená na základě nouzového stavu, který skončí s červnem. Sněmovna ji schválila hlasy 133 ze 163 přítomných poslanců, 18 zákonodárců SPD hlasovalo proti. Nyní dostanou novelu k posouzení senátoři.
Jurečka zdůvodnil pozměňovací návrh prodlužováním konfliktu na Ukrajině, a tím i pobytu běženců v České republice. Pokud by nebyl přijat, uprchlíci by se dostali po šesti měsících v ČR plně do českého sociálního systému. Pokud by dávku pobíralo 150 000 lidí s dočasnou ochranou a z nich by byla polovina dětí, měsíční náklady by představovaly celkem 547,5 milionu korun, stojí v podkladech.
Nyní mají běženci nárok na 5000 korun v měsíci udělení víza dočasné ochrany. O stejnou částku pak mohou žádat ještě dalších pět měsíců.
Novela zakotví poskytování ubytování uprchlíkům podle pravidel lex Ukrajina jako veřejnou službu. Nouzové bydlení by nemělo trvat déle než tři měsíce a pobyt v nouzovém přístřeší v podobě stanů či tělocvičen déle než měsíc. Kraje budou moci ubytovávat běžence nadále také v prostorách, které nejsou určeny pro bydlení, a uzavírání smluv s poskytovateli ubytování nebude zadáním veřejné zakázky.
Paušální náhrada poskytovaná ubytovatelům se bude i podle zákona pohybovat od 200 do 350 korun za osobu a noc. Konkrétní výši stanoví vládní nařízení podle druhu ubytování a poskytovatele.
Současný systém zajištění ubytovacích kapacit pro uprchlíky se podle ministerstva vnitra osvědčil. Výrazná většina z těch, kteří potřebují asistenci státu, pobývá podle zdůvodnění v důstojných podmínkách. V zařízeních bydlí nyní podle důvodové zprávy zhruba 50 000 lidí. »Denně je nutno zajišťovat 200 až 400 míst pro nově příchozí osoby nebo pro ty, kterým skončilo stávající ubytování,« stojí ve zdůvodnění.
Stavebníkem Pošta, Lesy, železnice…
Sněmovna také schválila zákon usnadňující vznik dočasných staveb pro běžence. Budování dočasných staveb pro ubytování a vzdělávání uprchlíků z Ukrajiny by mělo být snazší a rychlejší. Umožnit to má zvláštní zákon, který také ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Zavádí nový pojem nezbytná stavba, která je vždy dočasná, a to nejvýše na tři roky. Stavebníkem bude moci být hlavně stát, jeho příspěvková organizace, obec, kraj, případně jimi zřízená organizace. Zákon má začít platit den po svém vyhlášení ve sbírce. Ještě ho ale musí schválit Senát a podepsat prezident. Pro zákon hlasovalo 160 přítomných poslanců ze všech stran, proti nebyl nikdo.
Sněmovna na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu rozšířila okruh možných stavebníků i o státní podniky nebo státní organizace. Státním podnikem je například Česká pošta, Lesy České republiky, státní organizací je Správa železnic. S návrhem přišla předsedkyně sněmovního výboru pro veřejnou správu Klára Dostálová (ANO), její stranický kolega Ladislav Okleštěk a poslanec ODS Jiří Havránek. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) s tímto návrhem souhlasil.
Dostálová uvedla, že třeba Česká pošta má mnoho nevyužívaných budov, které by se daly využít. Stejně tak by se podle ní daly využít i prázdné nádražní budovy.
Stavbou se podle tohoto zákona bude rozumět i související technická a dopravní infrastruktura. Zákon bude možné vztáhnout i na rekonstrukce, pokud splní zákonem požadovaný účel. Trvání takovéto nezbytné stavby nesmí přesáhnout tři roky. Rychlejší pravidla se ale nebudou vztahovat na stavby podléhající posuzování vlivů na životní prostředí, tzv. EIA.
Stavby nebudou muset splňovat některé technické požadavky plynoucí z vyhlášek. Stavebníci se budou moci odchýlit od obecného požadavku, že umístění nemá zhoršit kvalitu prostředí a hodnotu území. Nebude nutné řešit odstavná a parkovací stání.
Vláda uvádí, že nezbytnou stavbu bude možné umístit nejen v souladu s územněplánovací dokumentací, ale také na základě rozhodnutí o výjimce z územního nebo regulačního plánu.
Pokud se objeví důvod, proč by nezbytná stavba pro uprchlíky měla pokračovat jako stavba trvalá, bude možné ji takto prodloužit podle dosavadního i nového stavebního zákona. Požádat bude nutné před uplynutím tříleté lhůty a úřad bude postupovat podle pravidel pro změnu v užívání stavby.
(cik, čtk)