Zdravotníci podávají častěji než loni antisérum kvůli uštknutí zmijí. Loni do června vydali jedno balení antiséra, letos osm a v srpnu už další dvě. Na facebooku o tom informovala Všeobecná fakultní nemocnice (VFN), pod níž spadá toxikologické informační středisko (TIS). Po relativně klidném červenci v srpnu případů podle něj rapidně přibylo. Odborníci z TIS je konzultují každý druhý den. Kromě jedu samotného může být nebezpečná i alergická reakce, hrozí u lidí alergických na píchnutí včel či vos.
»Po uštknutí zmijí je potřeba zajistit tělesný klid, ránu dezinfikovat a postiženou končetinu znehybnit dlahou. Na otok je možné přikládat chladné obklady. V žádném případě se nedoporučuje použít škrtidlo, ránu vysávat, rozřezávat nebo provádět jiné zákroky, které by zhoršily poškození tkáně,« uvedla vedoucí (TIS) Kateřina Kotíková.
Podle informací na webu TIS není zmijí uštknutí příliš časté, ročně jde o několik desítek případů. »Každé kousnutí zmijí navíc neznamená vždy intoxikaci, protože zmijovití hadi regulují vypuštění jedu do rány,« uvedli tamní odborníci. Intoxikace zmijím jedem nastane zhruba u čtvrtiny uštknutých, polovina má jen lokální postižení bez celkových příznaků. Ve čtvrtině kousnutí zmije jed vůbec nevypustí.
Antisérum se proto nepodává při všech případech, hrozí u něj nežádoucí účinky. »Nebezpečnější než intoxikace jedem zmije obecné může být prudká alergická reakce na složky jedu. V extrémních případech může vést až k závažnému akutnímu ohrožení postiženého,« píše se na webu. Lidé, kteří jsou alergičtí na píchnutí vosy, včely či sršně, budou pravděpodobně mít alergickou reakci i na zmijí jed. V takovém případě je potřeba zavolat zdravotnickou záchrannou službu.
Za posledních 30 let podle odborníků nikdo po uštknutí zmijí nezemřel, pro dospělého většinou neznamená vážné ohrožení. »Při rozvoji známek intoxikace, zvláště celkových, a v případě uštknutí dětí, se doporučuje povolat zdravotnickou pomoc, nejlépe rychlou záchrannou službu. I v případě, kdy se nerozvinou příznaky intoxikace, je vhodné navštívit zdravotnické zařízení,« uvedl TIS.
Příznaky jsou podle Národní zdravotnického informačního portálu otok v místě kousnutí, bolestivost a pozvolný vznik modřiny se změnami barvy kůže. Maximum účinku jedu se projeví po 48 až 72 hodinách, bývají zduřelé lymfatické uzliny. Příznaky by měly ustoupit za tři až čtyři dny, v těžších případech po týdnu. Celkovými následky intoxikace může být zvracení, pocení, bolesti břicha či průjem. Mohou se objevit i otoky, poruchy vědomí, funkce ledvin, nízký krevní tlak nebo srdeční či oběhové selhání.
»Nikdy nelze vyloučit pozdější nástup příznaků intoxikace včetně závažnějších, i když se v počátku nemusí projevit, nebo pouze velmi mírně,« píše se na webu. Zdravotníci také ověřují platnost očkování proti tetanu kvůli riziku nákazy nebo pacienta přímo naočkují.
VFN na facebooku uvedla, že vhodnou prevencí je nosit do lesa a do hor pevné uzavřené boty a dlouhé kalhoty a vyhýbat se vyhřátým kamenům a mýtinám, kde se hadi rádi vyhřívají. »Rozhodně se nesnažit zmiji chytat, dráždit a prohlížet si ji příliš zblízka,« doplnila.
(mac, čtk)
FOTO – wikipedia/Creative Commons/wikipedysta Astrum (Mirella Liszka), wikipedia/Creative Commons/GNU/Huhu Uet