Meziroční růst spotřebitelských cen u nás v lednu podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu sice zpomalil z prosincových tří procent na 2,8 %, nicméně proti předchozímu měsíci se ceny zejména »díky« výraznému zdražování potravin zvýšily o 1,3 %. Srovnávací základna přitom rozhodně nebyla nízká. Loni v lednu vzrostly ceny meziročně sice »jen« o 2,3 %, avšak v prvním měsíci roku 2023 stouply dokonce o 17,5 % a už v lednu 2022 o 9,9 %! Navíc zejména v případě základních životních potřeb, jako je bydlení či potraviny, je dlouhodobě růst cen ještě mnohem vyšší. Příjmy drtivé většiny obyvatel se přitom po celou dobu zvyšovaly mnohem pomaleji, takže životní úroveň se během dosavadního vládnutí Fialova kabinetu hluboko propadla. Tolik ke známému výroku jednoho pravicového poslance, že se, parafrázuji, máme stále lépe, ale nevíme o tom…
»Lednový meziroční vývoj spotřebitelských cen byl výrazně ovlivněn cenami potravin a bydlení. Ceny potravin pokračovaly v meziročním růstu a oproti loňskému lednu byly vyšší o téměř pět procent,« uvedla k výsledkům šetření Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Ke zpomalení meziročního cenového růstu došlo podle statistiků tentokrát především v oddíle bydlení, ovšem částečně i vlivem vysoké srovnávací základny, tedy výraznějšího růstu cen v lednu loňského roku. Ceny vodného v letošním lednu stouply meziročně o 4,2 % (v prosinci o 10,9 %), stočného o 3,7 % (v prosinci o 13,4 %), tepla a teplé vody o 4,7 % (v prosinci o 8,5 %). Ceny elektřiny pak přešly z prosincového růstu o osm procent v pokles o 4,7 % a zemní plyn zlevnil o 7,7 % (v prosinci o 5,5 %).
Naopak ceny ve skupině mléko, sýry, vejce vzrostly o osm procent (v prosinci o 5,4 %) a ovoce zdražilo o 7,4 % (v prosinci o 5,9 %). Zelenina pak zlevnila jen o 0,7 % (v prosinci o 5,1 %), cukr o 21,6 % (v prosinci o 30,4 %), mouka o 5,8 % (v prosinci o 10,3 %) a ceny masa vzrostly o 3,5 % (v prosinci pokles o 1,1 %).
Potraviny vystřídaly bydlení na čele »tahounů« růstu inflace
Potraviny také měly v lednu největší vliv na meziroční růst cenové hladiny. Kromě výše uvedeného vzrostly ceny vajec o 24,7 %, másla o 40,5 %, čokolády a čokoládových výrobků o 27,8 %.
Druhé v pořadí vlivu byly ceny v oddíle alkoholické nápoje, tabák, kde lihoviny zdražily o 3,6 %, víno o 0,4 %, pivo o 1,8 % a tabákové výrobky o 7,4 %.
Ceny stravovacích služeb se zvýšily meziročně o 5,2 % a v případě ubytovacích služeb stouply o 8,7 %.
V oddíle bydlení, které dlouhou dobu vedlo pomyslnou tabulku vlivu na růst inflace, se kromě již zmíněného zvýšilo o 6,6 % nájemné z bytu a ceny výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu vzrostly o 3,4 %.
Náklady vlastnického bydlení (takzvané imputované nájemné, v jehož rámci statistici sledují zejména ceny stavebních materiálů, stavebních prací a ceny bytů či domů) vzrostly v lednu o 2,9 % (v prosinci o 1,7 %), a to zejména v důsledku růstu cen nových nemovitostí.
Za dovolené s komplexními službami jsme pak, pokud nám na to zbylo, zaplatili meziročně o 3,6 % více.
Ceny zboží úhrnem se v lednu zvýšily meziročně o 1,7 %, zatímco ceny služeb vzrostly o 4,7 %.
Zboží a služby zdražily za devět let o víc než polovinu!
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců činila v lednu 2,5 % (v prosinci 2,4 %).
Index vývoje cen k průměru roku 2015 dosáhl v lednu 154 % (v prosinci 152 %), což znamená, že spotřební zboží a služby u nás od té doby zdražily o víc než polovinu.
Graf názorně ukazuje, že Česko v růstu spotřebitelských cen dlouhodobě výrazně převyšuje průměr Evropské unie a trvale dominuje i mezi svými nejbližšími sousedy.
Ivan Cinka