Na výstavě Fragmenty paměti v Jízdárně Pražského hradu je vystaven takzvaný korunovační či ostatkový kříž, nejvzácnější část svatovítského pokladu. Hlavní představitel Národního proudu Václav Hrabák si pochvaluje, že k tomu došlo jen díky aktivitě českých vlastenců, kteří upozornili na téměř tajné vyvezení této symbolické památky do Německa za minulé vlády Petra Fialy (ODS) a kteří uspořádali řadu protestních akcí.
Kříž byl vystavován v Drážďanech od jara roku 2024 až do samého konce léta. Výstavu tehdy osobně zahájil prezident Petr Pavel s předsedou vlády Svobodného státu Sasko Michaelem Kretschmerem, a to 15. března 2024, na výročí okupace Československa nacistickými vojsky.
Korunovační kříž spolu se svatováclavskou korunou jsou dva nejdůležitější předměty na kterých Karel IV. stavěl státnost naší země. Podle odborníků je tento kříž dokonce cennější než svatováclavská koruna a z hlediska náboženského je to úplně nejvzácnější církevní předmět České republiky a možná i celé Evropy. »Tento zlatý korunovační kříž by tak jako královská koruna neměli vůbec opouštět Pražský hrad, natož Českou republiku. Ani nacisté za druhé světové války si nedovolili něco takového udělat, a to kradli cennosti z celé Evropy,« upozornil Národní proud bezprostředně po vyvezení kříže z vlasti na bezvýznamnou výstavu umění v Drážďanech.
Nyní se z vzácného předmětu mohou radovat znovu i Češi. »Po dlouhém čekání se na našem území opět můžeme setkat s korunovačním ostatkovým křížem. Pomiňme to, že je vystaven v nevhodném kontextu podivné výstavy současného umění, s podivným plakátem a za občasného doprovodu nepříjemně dunivých zvuků. A také to, že svatováclavský korunovační meč je umístěn stejně jako v Drážďanech. Tedy tak, že kříž na něm je vzhůru nohama. Každý z vás jistě ví, co to představuje za symboliku. Ale kříž je v bezpečí v Praze a přinejmenším následující měsíce tady zůstane,« uvedl v novém vysílání Hrabák.
Konstatoval, že je důležité se s ním spojit a procítit jeho sílu. »V tom kříži není jen síla ostatků a předmětů spojených s životem a ukřižováním Krista. Také v něm není jen síla zlata, uskupeného do velmi specifického tvaru, a drahých kamenů a broušeného křišťálu. Také v něm není jen síla toho, že Karel IV., duchovně velmi vyspělý člověk, ho držel ve svých rukách a modlil se s ním. A také v něm není jen síla desetitisíců poutníků, kteří se před více než šesti staletími každý rok společně s tímto křížem modlili. V tom kříži je toho mnohem víc, než vůbec můžeme postihnout. Je v něm duch našeho národa, duch lidí, kteří o naší zem pečovali, a současně energie těch nejvyšších sfér. A právě proto byl používán při korunovaci jako zpečetění toho, že správce naší země se zodpovídá nikoliv vlivovým skupinám, které vládnou penězi, ale těm nejvyšším duchovním principům,« zdůraznil Hrabák.
Je přesvědčen, že kdyby se společně s dalšími stovkami lidí o »podivné vycestování kříže do Německa« nezajímal, pravděpodobně by teď v Praze vystaven nebyl a byl by někde v zahraničí. »Sám kříž nás zavolal, aby byl ochráněn a vrácen na české území,« řekl a vyzval, že i nadále je důležité o něj pečovat a nepouštět ho z dohledu, »protože si nemůžeme být jisti, že je mimo nebezpečí«.
»Kříž je nyní vystaven v Jízdárně pražského hradu a je umístěn hned za vchodem v zákoutí věnovanému svatovítskému pokladu, a tak zbylou prapodivnou část výstavy můžeme velmi snadno ignorovat. A můžeme před něj předstoupit, spojit se s ním a vykoupat se v Kristově světle, které vyzařuje. Protože toto světlo umí prozářit veškerou temnotu,« dodal Hrabák.
Výstava Fragmenty paměti, na níž jsou kromě historických exponátů k vidění i moderní díla stávající doby, je otevřena na Hradě až do 26. června a zájemci o korunovační kříž jej mohou vidět každý den od 10 do 18 hodin.
(pk)
Diskuze je uzavřena.