První zkouška dospělosti není maturita, ale ukončení základní školy. Vždy se totiž pojí s otázkou: kam dál? Data ukazují, že výuka k profesní orientaci na základních školách v Česku selhává. Své rozhodnutí by po letech změnila až polovina středoškoláků.
Běžným nástrojem českých škol, jak 14letým žákům ve volbě dalšího vzdělávání pomoci, jsou profesní testy nebo rozhovory s výchovnými poradci. Vše se odehrává v teoretické rovině, v rámci jednoho setkání nebo přednášky před celou třídou. »Na mnoha základních školách v Česku se zaměření na kariérní rozhodování stále soustředí na tradiční metody poradenství. Ačkoli žáci dostávají rady ohledně svých dalších kroků, chybí jim praktické zkušenosti nebo vzdělávání v tzv. podnikavosti, které by jim umožnilo vědomě vybírat podle svých talentů a potřeb. Kariérní poradenství se navíc často děje příliš pozdě – až těsně předtím, než žáci musí učinit důležité rozhodnutí, místo aby bylo nedílnou součástí učebních osnov od raných ročníků,« poukázal Martin Smrž, ředitel vzdělávací organizace Junior Achievement (JA Czech).
Podle analýz MŠMT v Česku nenastoupí na střední školu zhruba čtyři procenta žáků, sedm procent přijatých studium nedokončí a dalších 22 procent, kteří školu dostudují, lituje špatně zvoleného oboru. Jiné výzkumy uvádějí dokonce třetinu až polovinu nespokojených středoškoláků, kteří v posledním ročníku přiznávají, že kdyby mohli, znovu by volili jinak. »Zřízení poradenských kanceláří a přítomnost výchovných poradců na základních školách je jistě krok správným směrem, ale k tomu, aby deváťáci udělali plně informované rozhodnutí o své budoucí kariéře, to často nestačí. Současné volby povolání vyžadují nejen informace, ale i zkušenosti, setkání s praxí, které žákům poskytnou reálnější představu o různých profesích. Poradci mohou nabídnout cenná doporučení, ale bez praktického vystavení různým oborům nebo dovednostem si žáci často nedokáží plně uvědomit možnosti a důsledky svých rozhodnutí,« uvedl Smrž.
Služby výchovného poradce se přitom mnohdy nedostanou ke všem jednotlivcům. Jak ukázal průzkum organizace Než zazvoní, až 30 procent žáků posledních tříd základních škol neví, kdo tuto funkci na škole zastává. Zároveň by se s ním ale chtělo o výběru střední školy pobavit 55,5 % deváťáků a 48,9 % osmáků. »V důrazu na rozvoj kariéry a individualizované vzdělávání mají stále navrch základní školy v soukromém sektoru, které právě díky tomu nabírají na popularitě. Obvykle mají výhodu v menším počtu žáků, větším množství zdrojů a bývají flexibilní v zavádění inovativních programů, jako je podnikavost nebo mentoringové spolupráce s firmami. Díky partnerstvím se vzdělávacími organizacemi však mohou podobné výhody nabízet i veřejné školy. Například tím, že do výuky integrují programy, které podporují kariérní připravenost a podnikatelské dovednosti. Je ale velmi důležité, aby ředitelé škol dostali jasný signál a podporu od zřizovatelů, že právě tento směr výuky je prioritou,« míní Smrž.
Kariérní rozvoj od první třídy může mít podle odborníků na vzdělávání velmi jednoduchou podobu. Scény z amerických filmů, kde chodí dětem o svých profesích přednášet sami rodiče či příbuzní, jsou všeobecně známé. »Tento přístup seznamování i nejmenších dětí s různými profesemi je v západních zemích běžný a fungovat by mohl bezpochyby také v Česku. U starších žáků se už něco podobného daří na mnoha školách, kde zavádíme s pracovníky firem tzv. Explore & Connect dny. Výzvou je ale v tuzemsku vytvořit kulturu, kde základní školy aktivně vyhledávají takové interakce už u nejmenších žáků a zařazují je jako pravidelnou součást výuky. Stále tu totiž panuje představa, že rozhodování o kariéře patří až do vyšších stupňů vzdělávání, například na střední školu,« sdělil Smrž.
Česká republika má jeden z nejvyšších podílů žáků v odborném středním vzdělávání oproti všeobecnému. Tvoří 70 procent, přičemž průměr zemí OECD je 37 procent. Mezi osmáky a deváťáky bývají nejžádanější technické obory – na IT, průmyslovou nebo technickou školu by se chtěla hlásit více než čtvrtina dětí. O studiu na gymnáziu uvažuje 18 procent žáků. »Rozhodování o své budoucí profesi je dlouhodobý proces v duchu ‚zážitkového učení’, který by měl prostupovat celým základním vzděláváním. Začíná už na prvním stupni, kdy se děti na reálných příkladech učí finanční gramotnost nebo si povídají s lidmi z různých zaměstnání, co v nich dělají a jak se jim v práci líbí. Na druhém stupni je přínosná projektová výuka, která žákům umožňuje velkou míru seberealizace. V programu JA mini firma si například zkusí vést vlastní firmu, zjistí, jaké role jim vyhovují, a nabydou pocitu odpovědnosti za svá rozhodnutí. Zavedením kariérního vzdělávání a podnikatelských programů do výuky základních škol zajišťujeme, že i ti, kteří se v 9. třídě vědomě rozhodnou pro odbornou školu, budou mít nástroje, jak na proměnlivém trhu práce za pár let inovovat a uspět ve svém oboru,« dodal ředitel JA Czech.
(pr)
Diskuze je uzavřena.