Nejčastěji nás trápí vysoké teploty v obytných prostorech během léta a nutnost přílišného topení v zimě. S vlhkostí a plísněmi se setkává 30 procent Čechů. Těmto problémům lze předejít např. kvalitním zateplením, necelá třetina Čechů žije totiž v nezateplených obydlích. V roce 2017 o jeho realizaci uvažovala pouhá čtvrtina, v současnosti, hlavně kvůli vysoké návratnosti investice, o zateplení přemýšlí třetina Čechů.
Vyplývá to z průzkumu Sdružení EPS ČR, který byl realizován v červnu 2023 za pomoci online nástroje pro sběr dat Instant Research od agentury IPSOS. Na otázky odpovídalo 840 respondentů z celé ČR.
Dle průzkumu není každý pátý Čech spokojen s tepelným komfortem svého obydlí. Nejčastějším problémem, který trápí až třetinu respondentů je přílišné teplo v obytných prostorech během letních měsíců. Necelá čtvrtina Čechů pak problémy s tepelným komfortem řeší i v zimním období, kdy musí k dosažení příjemné teploty přehnaně topit. To způsobuje nejen velkou finanční zátěž, ale také zdravotní riziko v podobně šíření plísní vlivem přílišné vlhkosti, s čímž se setkává až 30 % Čechů. Teplené mosty, tedy místa v konstrukci, kudy uniká více tepla než ve zbytku obálky objektu, jsou problémem pro každého desátého Čecha.
Všem zmíněným problémům lze předejít realizací kvalitního zateplení fasády. V porovnání s daty z průzkumu realizovaného Sdružením EPS ČR v roce 2017 sledujeme progres, i když tempo zateplování tuzemského bytového fondu je velmi pomalé. Konkrétně, před šesti lety žila v nezatepleném obydlí třetina Čechů, letos je to 30 %.
Zateplení jako první krok ke snížení energetické náročnosti
V případě komplexnější renovace obydlí za účelem snížení energetické náročnosti je preferovaným postupem dle 28 % dotázaných nejdříve kompletní zateplení budovy, následná koupě nových oken s trojskly a posléze pořízení malého tepelného čerpadla či fotovoltaiky.
O zateplení aktuálně uvažuje třetina respondentů průzkumu, nejčastěji z důvodu vysokých účtů za energie (22 %). Pro srovnání, v roce 2017 o zateplení uvažovala pouze čtvrtina Čechů. »Vzestupný trend dokazuje, že si lidé začínají uvědomovat nejen samotnou důležitost zateplení, ale také současnou rekordní návratnost této investice. S aktuálními cenami energií se návratnost běžně pohybuje okolo 10 let, často i méně. Pro srovnání v roce 2013 se návratnost investice bez dotace pohybovala okolo 20 let, s dotací pak kolem 15 let,« uvádí předseda Sdružení EPS ČR Pavel Zemene.
Přibližně 18 % lidí by své obydlí rádo zateplilo, ale z finančních důvodů si to nemohou dovolit. V roce 2017 to byl dvojnásobek (36 %). K financování zateplení i jiných ekologických a ekonomických řešení bydlení může pomoci řada dotačních programů jako například Nová zelená úsporám. »Zvážíme-li vysoké ceny energií s inflací na jedné straně a trvalé úspory, které zateplení domu podpořené až 50% dotací z programu Nová zelená úsporám přinese na straně druhé, je investice do zateplení domu jednou z nejvýhodnějších forem zhodnocení úspor na trhu,« uzavírá Zemene.
Více než tři čtvrtiny českých bytových domů mají špatné izolační podmínky, 60 % bytů postavených před rokem 1980 je zatepleno jen částečně nebo vůbec.
Větší podpora vlády nutná
Právě dostatečné zateplení domácností je jedním z hlavních důvodů pro rekonstrukce. Řada neziskových organizací v čele s Hnutím DUHA a Centrem pasivního bydlení proto upozorňuje, že česká vláda musí urychleně podpořit rozsáhlé renovace a rekonstrukce starších domů.
Zájem o zateplení je tažen především ochranou před zimou a úsporou energií, nicméně stále silnější je i efekt ochrany před letními vedry. Stát těmto rekonstrukcím pomáhá např. formou dotací v programu Nová zelená úsporám, která je nově cílena i na nízkopříjmové skupiny obyvatel.
Podle neziskových organizací je však současná podpora nedostatečná. ČR potřebuje podle nich doplnit stabilní a dlouhodobý program Nová zelená úsporám o bezplatné poradenství a pomoc s dobře cílenými doplňkovými opatřeními pro nízkopříjmové domácnosti v jedno a vícebytových domech, přípravu projektů a nízkoúročené úvěry. Stejně důležité je najít podpůrná opatření pro nízkopříjmové skupiny, které žijí v nájemním bydlení.
Organizace proto vyzývají vládu, aby podnikla zásadní kroky k zajištění odolnějších domů v budoucnu, a předešla tak vysoké nadměrné úmrtnosti: Země EU v současné době jednají o nové dohodě, která stanoví minimální standardy energetické náročnosti budov prostřednictvím směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD). Přijetí této dohody by přitom výrazně přispělo k ochraně nejzranitelnějších skupin obyvatelstva.
Součástí vládní politiky musí být i pokračující odklon od plynových kotlů a uhlí a přechod na alternativní řešení, jako jsou elektrická tepelná čerpadla. »V rámci rekonstrukce budovy je nutné myslet na opatření proti letnímu přehřívání. Dobrá tepelně izolační obálka v létě zadržuje teplo a v zimě chrání před chladem. Rozhodně by se nemělo zapomínat na vnější zastínění oken, která jsou nejčastějším zdrojem přehřívání. K udržení příjemné teploty přispívá také řízené větrání s rekuperací tepla. Neuvážená instalace chlazení (klimatizace) může způsobit více problémů než užitku. Proto je lepší přehřívání předcházet,« vysvětluje konzultant pro úspory energie ve společnosti Centrum pasivního domu Michal Čejka.
V kvalitních a dobře izolovaných budovách podle něj žije stále jen menšina populace. »Přitom je to řešení, které chrání jak před letními vlnami veder, tak před vysokými účty za energie v zimě. Proto podporujeme snahy o urychlení renovací, například v souvislosti s právě projednávanou směrnicí o energetické účinnosti budov,« uzavřel.
Vedrem trpí především senioři
Aktuální celoevropská studie IS Global uvádí, že v loňském létě kvůli vedrům v Evropě zemřelo rekordních 61 672 lidí. K největší úmrtnosti logicky došlo v jižních zemích, jako je Itálie a Španělsko, nicméně na třetím místě už je Německo. A s pokračující změnou klimatu se horko stává velkým problémem prakticky v celé Evropě, důkazem toho jsou minulé týdny s extrémními teplotami i v ČR.
»Vlny veder ukazují, že modernizace našich domů je a bude pro starší a zranitelné skupiny obyvatel záchranou života. Příliš mnoho lidí přijde o své blízké předčasně jen kvůli špatné kvalitě našich domovů. Namísto toho, aby nechala lidi používat drahou a energeticky náročnou klimatizaci, může naše vláda zachránit tisíce životů cílenou podporou renovací energeticky nejméně efektivních domů a zaměřit se zejména na ty, kteří to nejvíce potřebují,« říká expert na energetiku Ondřej Pašek z Hnutí DUHA.
Vzhledem k tomu, že extrémní teploty se stávají novou normou, odborníci odhadují, že pokud nebudou zavedena účinná a efektivní opatření ke zmírnění veder, může na evropském kontinentu do roku 2030 zemřít v průměru 68 116 lidí a do roku 2050 dokonce 120 610 lidí.
(zmk)