Během kariéry ztvárnil Josef Dvořák nespočet vodníků, mezi nimi i nestárnoucího Čochtana ve variaci na Voskovcův a Werichův muzikál Divotvorný hrnec. Hercův záběr je mnohem širší, jeho role nicméně mají jedno společné: Dvořák je bytostný komik a bavit publikum spolehlivě dokázal už během amatérských začátků. I proto neměl až na výjimky nikdy příliš štěstí na vážnější role. Hlas umělce, který se narodil 25. dubna 1942, pak dobře znají i dětští diváci, namluvil totiž řadu populárních večerníčků.
Skoro dvě dekády své kariéry strávil Josef Dvořák v pražském Semaforu, za jeho působením v divadle principála Jiřího Suchého ale zůstala určitá pachuť. »Nabídl jsem mu angažmá a považoval jsem ho za kamaráda. Trochu jsem se spletl,« vzpomínal po letech s hořkostí hlase Jiří Suchý. Před 15 lety se v médiích dokonce objevily zprávy o Dvořákově spolupráci s StB, on sám ale nařčení odmítá. »Nikdy jsem nikoho neudal. Mám čisté svědomí,« uvedl před lety Dvořák s tím, že několik schůzek s tajnou policií sice absolvoval, nabídnutou spolupráci ale odmítl.
Po odchodu ze Semaforu v roce 1990 založil vlastní Divadelní společnost Josefa Dvořáka, kde dodnes po celé republice hraje Čochtana i vojáka z inscenace S pydlou v zádech, jež měla premiéru už před čtyřmi dekádami v Semaforu. Z původního obsazení však nezůstal – až na Dvořáka – kámen na kameni. Nakonec se po letech usmířili i se Suchým. »Pomyslnou dýmku míru jsme vykouřili nedávno,« řekl v prosinci 2020 Dvořák, který důvod jejich rozchodu zpětně vidí v tom, že se »přestali na sebe na jevišti těšit«.
S herectvím začínal vyučený automechanik v ústeckém Kladivadle, amatérském souboru z Broumova a Kadaně, který se v roce 1965 usadil v Ústí nad Labem. V divadle, jež muselo skončit začátkem normalizace, působil vedle zakladatele Pavla Fialy a Dvořáka například Jiří Císler a severočeské inscenace získaly celorepublikovou proslulost. »Jezdil jsem se na něj dívat a jeho komika mě okouzlovala,« vzpomínal po letech Jiří Suchý, který nabídl Dvořákovi po zrušení Kladivadla v roce 1971 angažmá.
»Na jeho Polednici v Kytici se dodnes vzpomíná. Právem,« vzpomněl Suchý před několika lety na jednu z nejslavnějších Dvořákových rolí v představení, které mělo premiéru v březnu 1972. V té době už měl za sebou Josef Dvořák i několik úloh před filmovou kamerou (debutoval v roce 1968 roličkou v neprávem pozapomenutém snímku Čest a sláva režiséra Hynka Bočana), výraznější postavy se mu ale celou kariéru spíš vyhýbaly. Za připomenutí stojí nicméně třeba automechanik Béda Hudeček z komedie Jáchyme, hoď ho do stroje nebo tragikomická postava poručíka Mazurka z filmové verze Švandrlíkových Černých baronů.
Více prostoru dostal Dvořák v televizi, kde si zahrál i bývalého československého letce RAF ve snímku Hřbitov pro cizince, jednu z mála vážných rolí, o to ale v jeho filmografii výraznější. Jinak si ho diváci pamatují hlavně z řady seriálů. Stačí vzpomenout montéra Pěnkavu z populární Nemocnice na kraji města, kuchaře Svatopluka Kuřátka z televizního seriálu založeného na principu legendárního kinoautomatu nebo věčně hladového technika expedice Emila Karase z vědeckofantastického seriálu Návštěvníci.
Dvořák – jak jinak než v roli vodníka – se objevil také v pohádkovém seriálu Arabela, výraznou roli měl v Cirkusu Humberto nebo jednom z mála úspěšných seriálů z prvních let televize Nova, Hospodě. V televizi byla jeho tvář zejména v 70. a 80. letech k vidění velmi často, uplatnil se také jako moderátor, například soutěže Dva z jednoho města nebo pořadu Šance. Nejmenší diváci ho pak znají z dodnes reprízovaných Malých televizních kabaretů, jejichž úspěch má podle Dvořáka jednoduchý důvod. »Děti totiž nemají rády, když se někdo na ně pitvoří. My jsme si s nimi hráli jako kamarád s kamarádem,« tvrdí.
A snad ještě více než Dvořákovu tvář znají děti – ale také dospělí – jeho hlas. Namluvil totiž celou řadu večerníčků, které patří do zlatého fondu české televizní tvorby. »Mám moc rád Maxipsa Fíka, Boba a Bobka nebo Včelí medvídky. Hlavně ale mám radost, že baví i dnešní děti. To vidím i na svých vnoučatech,« vyjmenoval tři nejznámější animované seriály před několika lety sám Josef Dvořák, kterému se přes nespornou popularitu vyhýbala oficiální ocenění. Před dvěma roky ho nicméně prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy.
(čtk)