Interna patří k nejvytíženějším oddělením českých nemocnic. Stejně jako další odbornosti, i ona se potýká se stárnutím lékařů a jejich nedostatečným ohodnocením. Odborníci varují, že pokud tento obor tlak nevydrží, bude to mít pro zdravotní systém neblahé důsledky. Na to, co je třeba změnit, upozorňuje nový Národní program komplexní interní péče.
Přibývá pacientů, kteří se potýkají se dvěma a více chronickými nemocemi. Tito pacineti končí v rukou internistů. »Interna je páteří nemocniční péče, kterou doplňují internisté ambulantní. Obor lze přirovnat k desetiboji, kdy sportovec ovládá několik disciplín. Nestačí jen skvěle skákat, musí umět házet i koulí. Stejně tak internista pečuje o srdce, plíce, ledviny, zažívací trakt a další orgány. Jeho role je o to klíčovější, o co rychleji roste počet polymorbidních pacientů. Internista je schopen drtivou část péče o takto nemocné pokrýt. Jeho role je nezastupitelná,« uvedl v tiskové zprávě předseda České internistické společnosti (ČIS) ČLS JEP Richard Češka.
Interní oddělení jsou s 8807 lůžky na 291 pracovištích v rámci ČR nejpočetnější. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR se péče na interních odděleních nemocnic v roce 2023 dostávalo 339 722 pacientům. Podle vědeckého sekretáře ČIS ČLS JEP Zdeňka Monharta tento nápor nebude možné v budoucnu zvládat, pokud se systém nezmění. »Spektrum nemocných se za posledních 30 let zásadně změnilo. Podíl polymorbidních pacientů se pohybuje nad 40 % a stále roste. Osob se dvěma a více chorobami přibývá především ve věku nad 65 let. A ty představují 72,2 % všech hospitalizací na internách. Abychom péči nadále zvládali, potřebujeme mít dostatek lékařů a zároveň snížit pracovní zátěž, aby nám neutíkali k jednooborovým specializacím. V ambulantní sféře potřebujeme vyšší úhrady od pojišťoven. Tam je náš obor – v ekonomickém srovnání s jinými – znevýhodněn,« vysvětlil Monhart.
Průměrný věk internistů se pohybuje kolem 64 let.Podle předsedy sekce ambulantních internistů ČIS Tomáše Hauera by moderní internista měl mít dostatek kompetencí a být správně ohodnocen, jinak se mladí do oboru nepohrnou.
Zvýšit pravomoci sester
Internisty sloužící na urgentních příjmech, také trápí rostoucí počet lidí, kteří přijdou s problémem, jenž by mohl později vyřešit praktický lékař. »Současná výše poplatku za ošetření v nemocnici mimo pracovní dobu v hodnotě dvou točených piv bohužel vede přibližně třetinu lidí k tomu, že jdou do nemocnice s triviálními potížemi. Nutnost ošetřování těchto pacientů v rámci ústavní pohotovostní služby přispívá k frustraci mladých lékařů v nemocnicích napříč všemi akutními obory. Uvítali bychom proto zvýšení poplatku za pohotovost,« uvedl Monhart, který je současně primářem Interního oddělení i oddělení Urgentního příjmu Nemocnice Znojmo. V této nemocnici se počet akutně přijatých k hospitalizaci dlouhodobě zásadně nemění. Zvyšuje se však číslo ambulantně ošetřených na urgentním příjmu. V roce 2005 zde internisté ošetřili přibližně 2 000 akutně nemocných pacientů, v roce 2024 to bylo již 8 000 – tedy čtyřnásobně víc.
Do budoucna by internistům mohla pomoci umělá inteligence. Například zrychlit diagnostický proces, a poskytnout tak lékařům více času na komunikaci s pacientem a jeho rodinou.
Vnitřnímu lékařství by podle Monharta ulevilo i zvýšení pravomocí vysokoškolsky vzdělaných zdravotních sester.
(jad)