Hrozí zánik až stovky pohotovostí, varuje ANO

Rozhodnutí vlády, podle něhož by zdravotní pohotovosti měly fungovat jen tam, kde je urgentní příjem, přímo ohrožuje existenci více než stovky pohotovostí v ČR. Vláda Petra Fialy (ODS) tímto krokem podle opozičního hnutí ANO zásadním způsobem zhoršuje dostupnost zdravotní péče v krajích.

Novela zákona o zdravotních službách, kterou tento týden schválila vláda, počítá s tím, že za zřizování pohotovostí by nově neměly být zodpovědné kraje, ale pojišťovny. Zároveň novela ruší povinnost všech poskytovatelů zdravotní péče v regionu se na jejím zajišťování podílet. Změna má platit od roku 2025.

»Novela přináší významné benefity především pro pacienty, ale i poskytovatele. Nově přesouváme odpovědnost za organizaci a zajištění pohotovostních služeb z krajů na zdravotní pojišťovny, protože ty mají povinnost a více kompetencí k zajištění náležité dostupnosti zdravotních služeb. Tím zároveň dojde k výraznému odbourání administrativní zátěže dopadající na krajské úřady,« řekl na tiskové konferenci po jednání kabinetu ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Očekává, že pohotovostí přibude. »Vytvoří se jasná síť provázaná s urgentními příjmy,« dodal ministr.

Sněmovní opozice je však jiného názoru. Podle člena sněmovního výboru pro zdravotnictví Kamala Farhana (ANO) novela povede ke zhoršení dostupnosti zdravotní péče v krajích. »Zároveň ministr Válek prokázal, že ani po třech letech na ministerstvu vůbec netuší, jak funguje zdravotnický systém v České republice,« uvedl.

Některé okresy se mohou ocitnout bez pohotovosti

Rozhodnutí vlády, že by pohotovosti měly fungovat jen tam, kde je urgentní příjem, podle něj přímo ohrožuje existenci více než stovky pohotovostí v Česku. »Pro kraje znamená vládní návrh, že buď navýší podporu těmto zdravotnickým zařízením v řádech milionů korun, nebo je budou muset ukončit,« je přesvědčený Farhan. Nikde podle něj není definováno, že pojišťovna musí nasmlouvat pohotovost, když o to kraj požádá. Může se tak stát, že kraj bude chtít zřídit pohotovost, ale pojišťovna mu odmítne vyhovět. »Kraj nemá žádnou možnost, jak přimět pojišťovnu k uzavření smlouvy. Některé okresy se mohou ocitnout bez pohotovostí,« varoval Farhan.

Pokud budou chtít kraje zachovat stávající počet pohotovostí včetně dětských, tak se podle něj dostanou do situace, kdy budou muset přeplácet lékaře, které si nasmlouvají zdravotní pojišťovny v rámci urgentních příjmů.

Zákon podle něj obsahuje i celou řadu nelogičností. Jednou z nich je povinnost nemocnice s urgentním příjmem zajistit prostory, lékaře však bude zajišťovat pojišťovna. »Může se stát, že vás bude ošetřovat lékař, který v nemocnici netrefí ani na rentgen, ani na WC ani do kantýny. Bude vás ošetřovat lékař, který nebude mít přístup do informačního systému nemocnice, takže neuvidí výsledky ani laboratoře, ani rentgenu ani dalších metod,« upozornil Farhan. »Je naprosto nepochopitelné, jak takový zmetek může projít vládou,« uvedl.

Novela také navyšuje pokuty zdravotnickým zařízením až na jeden milion korun, pokud budou pacientům účtovat nezákonné poplatky nebo po nich požadovat úhradu za již jednou uhrazenou péči z pojištění. V zákoně také bude nově zakotvena pozice nemocničního ombudsmana či institucionálně ukotveno poskytování duchovní péče v lůžkových zdravotnických zařízeních.

(jad)