Loni se v České republice vyrobilo celkem 84,9 terawatthodin (TWh) elektřiny, což je meziročně o 4,3 procenta více. Největší podíl na výrobě mělo hnědé uhlí, z něhož se vyprodukovalo 31,4 TWh elektřiny. Na druhém místě jsou jaderné elektrárny, které vyrobily 30,7 TWh elektřiny.
Vyplývá to z Roční zprávy o provozu elektrizační soustavy České republiky za rok 2021, kterou zveřejnil Energetický regulační úřad (ERÚ).
Předloni přitom bylo hnědé uhlí mezi zdroji s 29 TWh vyrobené elektřiny na druhém místě za jádrem, z něhož se vyrobilo přes 30 TWh. Naopak v roce 2019 se z hnědého uhlí vyprodukovalo o téměř pět terawatthodin elektřiny více než z jádra.
Obnovitelné zdroje loni vyrobily 10,5 TWh elektřiny, zhruba o 250 GWh více než v roce 2020. Zemní plyn zajistil sedm terawatthodin elektřiny, černé uhlí pak téměř 2,8 TWh elektřiny.
Největší meziroční změnu zaznamenaly parní elektrárny, které vyrobily meziročně o 3,4 TWh více. Je to nárůst o téměř deset procent, zatímco jejich instalovaný výkon klesl na 9,5 gigawattu (GW), což je meziročně o 5,3 % méně. Pokles podle ERÚ způsobilo především odstavení Elektrárny Mělník III.
Tuzemská takzvaná brutto spotřeba elektřiny loni stoupla na 73,7 TWh, meziročně o 3,2 %. Nárůst spotřeby nastal zejména u domácností, a to o 8,1 %. Takzvaná netto spotřeba, která představuje spotřebu elektřiny brutto sníženou o vlastní spotřebu na výrobu elektřiny, ztráty v sítích a spotřebu na přečerpání v přečerpávacích vodních elektrárnách, činila loni 62,8 TWh. Uhelné elektrárny by tak loni pokryly zhruba polovinu spotřeby ČR, stejně jako jaderné elektrárny.
Loňské maximální zatížení v soustavě nastalo 15. února 2021 v 8.45 a dosáhlo téměř 12,6 gigawattů (GW). »Bylo tak dosaženo nového maxima zatížení elektrizační soustavy a překonán rekord z roku 2018,« uvedl ERÚ ve své zprávě. Instalovaný výkon jaderných a uhelných elektráren činí celkem zhruba 14 GW.
(ici, čtk)