Nedávno řecký ekonom Yanis Varoufakis publikoval na portálu Project Syndicate článek s názvem »Vyprávět pravdu o úspěchu Číny«, v němž vyzývá Západ, aby na příčiny hospodářského úspěchu Číny nahlížel objektivnějším pohledem. Uvedené argumenty jsou podloženy fakty a vyznačují se racionálním a věcným přístupem k problematice. Naproti tomu takzvaná zpráva vydaná Institutem Evropské unie pro bezpečnostní studia vytváří pod zdánlivě vědeckým tónem zkreslený obraz o Číně a nese zřetelné tendence směřující ke konfrontaci mezi Čínou a Evropou. Vyzýváme proto více prozíravých osobností v Evropě, aby si zachovaly jasný úsudek, správně porozuměly skutečnostem o čínské ekonomice a o spolupráci mezi Čínou a Evropou a společně otevřely ještě světlejších příštích padesát let vzájemných vztahů.
Pravda č. 1: Čínská ekonomika vykazuje silnou odolnost a poskytuje pevnou oporu pro vysoce kvalitní rozvoj. Silná odolnost čínské ekonomiky vychází z institucionálních výhod, výhod rozsáhlého trhu a výhod komplexního průmyslového systému. Institucionální výhody poskytují pevné záruky. Čína prosazuje princip soustředění zdrojů na řešení klíčových úkolů a důsledně realizuje dlouhodobé rozvojové strategie. Prostřednictvím vědecky připravovaných a na sebe navazujících pětiletých plánů zůstávají rozvojové cíle i jednotlivé politiky dlouhodobě stabilní a kontinuální. Mimořádně rozsáhlý trh poskytuje silný impuls pro hospodářský růst. Čína má více než 1,4 miliardy obyvatel a přibližně 400 milionů lidí ze střední příjmové skupiny, jejichž počet dále roste, což z ní činí jeden z nejperspektivnějších spotřebitelských trhů na světě. V období patnáctého pětiletého plánu podíl výdajů na služby na celkové spotřebě na osobu překročí 50 %, což nepochybně přinese evropské straně více konkrétních ekonomických přínosů. Komplexní průmyslový systém představuje pevný základ. Čína disponuje největším výrobním systémem na světě z hlediska rozsahu, s nejširší škálou odvětví a nejucelenější strukturou, která zahrnuje 41 hlavních průmyslových odvětví, 207 středních odvětví a 66 pododvětví. Podíl přidané hodnoty zpracovatelského průmyslu na globálním objemu se stabilně pohybuje kolem 30 % a již 16 let po sobě zaujímá první místo na světě. Během období čtrnáctého pětiletého plánu překročil hrubý domácí produkt Číny hranici 140 bilionů jüanů a dosáhl čtyř po sobě jdoucích významných růstových skoků. S průměrným ročním tempem růstu 5,4 % si Čína dlouhodobě udržuje vedoucí postavení mezi hlavními světovými ekonomikami a každoročně přispívá přibližně 30 % k růstu světové ekonomiky. Podle zprávy o práci vlády byl cíl hospodářského růstu Číny pro rok 2026 stanoven na 4,5 až 5 %, přičemž bylo zdůrazněno úsilí dosáhnout v praxi ještě lepších výsledků, což odráží pevnou důvěru v další rozvoj čínské ekonomiky.
Pravda č. 2: Čína trvale sdílí rozvojové příležitosti se světem prostřednictvím otevřeného přístupu. V období čtrnáctého pětiletého plánu Čína důsledně rozšiřovala otevřenost na vysoké úrovni. Přístup zahraničního kapitálu do zpracovatelského průmyslu byl plně liberalizován, negativní seznam pro vstup do sektoru služeb se neustále zkracuje a rozsah jednostranného i autonomního otevírání se dále rozšiřuje. Prostřednictvím platforem, jako je Mezinárodní importní veletrh v Číně, Čína aktivně rozšiřuje dovoz a současně postupně rozšiřuje jednostranný bezvízový režim pro evropské země. V období patnáctého pětiletého plánu bude Čína dále zvyšovat úroveň otevřenosti a stabilně rozšiřovat tzv. institucionální otevřenost. Se zaměřením na sektor služeb bude postupně rozšiřovat přístup na trh a oblasti otevření, dále rozšíří pilotní projekty liberalizace v oblastech služeb s přidanou hodnotou v telekomunikacích, biotechnologiích a nemocnicích v plném vlastnictví zahraničních investorů. Zároveň prohloubí reformy mechanismů podpory zahraničních investic, zajistí rovné zacházení se zahraničními podniky a s ještě větší intenzitou bude přitahovat a efektivně využívat zahraniční kapitál. Čína bude nadále aktivně vytvářet prvotřídní podnikatelské prostředí založené na principech tržního hospodářství, právního státu a mezinárodních standardů a poskytne zemím celého světa, včetně evropských států, atraktivní prostor pro investice.
Pravda č. 3: Podstatou spolupráce mezi Čínou a Evropou je vzájemná komplementarita a oboustranně výhodná spolupráce. Dlouhodobě zdůrazňujeme, že obchodní přebytek může být na straně Číny, avšak významná část zisků připadá evropské straně. Z hlediska průmyslové spolupráce evropské podniky realizují v Číně lokalizovanou výrobu a hluboce se integrují do čínského trhu. Tím nejen uspokojují poptávku čínských spotřebitelů, ale přibližně 40 % jejich produkce se následně vyváží zpět do Evropy. Jako příklad lze uvést společnost Volkswagen, jejíž export elektromobilů vyrobených v Číně do Německa od roku 2022 vzrostl téměř desetinásobně. Téměř 50 % obchodu mezi Čínou a Evropou tvoří meziprodukty. Průmyslová zařízení dovážená z Číny do Evropy za účelem další výroby jsou v průměru přibližně o třetinu levnější než srovnatelné evropské výrobky, což evropským podnikům výrazně snižuje výrobní náklady a zvyšuje přidanou hodnotu i konkurenceschopnost konečných produktů. V roce 2024 dosáhl přebytek Evropské unie v obchodu se službami s Čínou více než 50 miliard amerických dolarů a příjmy z licenčních poplatků za užívání duševního vlastnictví činily desítky miliard dolarů. Tyto hodnoty se neodrážejí ve statistikách obchodu se zbožím, přesto představují důležitou součást hospodářských přínosů Evropy z obchodní spolupráce s Čínou.
Struktura hospodářské spolupráce mezi Čínou a Evropou je vysoce komplementární a její rozvoj přináší světlé vyhlídky. Při pohledu do budoucna může Čína poskytovat Evropě vysoce kvalitní a cenově dostupné produkty v oblastech nové energetiky, elektromechanických zařízení a spotřební elektroniky, které napomohou modernizaci evropského průmyslu, zelené transformaci i uspokojení spotřebitelské poptávky obyvatel. Evropa má naopak silné stránky v oblasti špičkové výroby, přesných přístrojů, letectví a kosmonautiky či luxusního zboží, které mohou podpořit modernizaci čínské výroby i spotřeby. Česká republika je druhým největším obchodním partnerem Číny ve střední a východní Evropě. Strojírenská zařízení, přesné přístroje, jako jsou mikroskopy, a automobilové součástky vyvážené z České republiky jsou mezi čínskými spotřebiteli velmi oblíbené. Čína a Česká republika mohou plně využít své komparativní výhody a rozšiřovat praktickou spolupráci v oblastech energetické transformace, budování infrastruktury či rozvoje nízkoletové ekonomiky a tím podporovat dlouhodobý, stabilní a udržitelný rozvoj česko-čínských hospodářských vztahů. Dnešní Čína není pouze »továrnou světa«, ale je ochotna stát se také »světovým trhem«. Čínská strana je připravena společně s evropskými partnery postupovat ruku v ruce, prostřednictvím otevřené spolupráce dosahovat vzájemně výhodných výsledků a přinášet více prospěchu lidem v Číně i v Evropě.
J. E. Feng Biao, velvyslanec ČLR v České republice