Pouze 14 % obyvatel České republiky se cítí fyzicky zdrávo a jen 21 % je v naprosté psychické pohodě. Přesto je víc než polovina české populace se svým životem spokojená. Velkou spokojenost se systémem zdravotní péče ale už dosahuje jenom nelichotivých 15 %. To jsou výsledky reprezentativního průzkumu, který iniciovala první a největší lékárna na českém internetu Lékárna.cz ve spolupráci se společností QED GROUP a agenturou Confess Research.
Průzkumu, který mapuje názory veřejnosti na fyzické a psychické zdraví a zdravotní péči v ČR, se zúčastnilo 1017 osob ve věku 18–70 let. Průzkum zjišťoval názory veřejnosti na tři základní oblasti: fyzické zdraví, duševní zdraví a systém zdravotní péče.
Průzkum otevírá prostor k diskusi
Vladimír Finsterle, majitel a zakladatel Lékárna.cz přiznává, že studie ho v některých oblastech překvapila. Zajímavým zjištěním pro něj je například to, že fyzické zdraví je sice pro populaci důležitější než duševní zdraví, ale stará se o něj jen 60 % populace. »Víme, jak se v letošním roce Češi cítí zdraví a jak jsou spokojení se systémem zdravotní péče. A každý rok budeme dotazování opakovat. Zajímalo nás, jak se lidí v zemi na zdraví a péči o něj dívají, co je v systému zdravotní péče trápí a bude nás zajímat, jak se jejich prožívání a názory budou měnit. Ty letošní – vstupní – výsledky průzkumu nás překvapily natolik, že jsme se rozhodli iniciovat diskuse o nich s odborníky. Veřejně otevřít problémy Čechů a mapovat posuny,« říká Finsterle. Podle něj Češi totiž deklarují zájem jak o fyzické, tak duševní zdraví, ale až tak aktivně se o nej nestarají. To může být ukazatel mnoha zajímavých faktorů, které právě diskuse může odkrýt.
Spokojenost se zdravotní péči
Svou spokojenost se zdravotní péči opírají Češi zejména o odbornost lékařů a zajištění diskrétnosti, naopak výrazné nedostatky vnímají v souvislosti s orientací lékařů na řešení symptomů než řešení příčin onemocnění. Kriticky se staví k objednacím lhůtám jak na vyšetření, tak na operační zákroky. »Preventivní prohlídku u praktického lékaře si podle průzkumu nehlídá ani polovina populace (46 %). Tenhle nezájem může být taky způsoben právě dlouhými čekacími lhůtami a vnímanému nezájmu lékařů o zdraví pacientů – to chybí téměř polovině dotazovaným (42 %). Co je příčinou takového postoje, je určitě důležité pro organizátory zdravotní péče v České republice, aby lékařům vytvořili adekvátní podmínky a motivace. Lepší situace je s prevencí u specialistů, které pravidelně navštěvuje 77 % lidí, především jde o zubaře a gynekology. U obou pohlaví nejsou ale opět lichotivé výsledky pravidelných prohlídek kolonoskopie (muži a ženy s indikací věku nad 50 let), kterou absolvuje jen 20 % dotazovaných ,« komentuje zdravotní péči Čechů Finsterle.
Fyzické zdraví: ženy ho řeší, muži se cítí lépe
Mladí lidé do 30 let, nejstarší (61-70 let), lidé věnující se sportu a ženy jsou ti, kteří připisují vyšší důležitost fyzickému zdraví. Paradoxně se ale právě muži, kteří otázky fyzického zdraví řeší v porovnání se ženami méně, po fyzické stránce cítí lépe, než jejich protějšky. Více než polovina Čechů se sice samohodnotí jako zdraví, ale naprosto zdrávo se cítí jenom 14 %! Ukazatelem lepšího hodnocení zdraví je spánek, ale taky příjem – lidé s nadprůměrným nebo průměrným příjmem hodnotí své zdraví lépe. Není překvapením, že negativní hodnocení zdraví roste s věkem a nejčastěji zahrnuje bolesti zad, kloubů, kyčlí, problémy se zrakem a bolesti hlavy.
Duševní zdraví: česká populace v nepohodě
»Průzkum nám ukazuje, že lidí, kteří se cítí v naprosté psychické pohodě, je jen 21 %, vyčerpání zažívá 40 % populace. Každý čtvrtý Čech má potíže se spánkem. S duševní nepohodou jsou provázané fyzické zdravotní potíže, zejména velmi rozšířené bolesti zad, hlavy a potíže se spánkem, které mohou být způsobeny chronickým stresem,«komentuje výsledek průzkumu psycholog a zakladatel společnosti QED GROUP Radvan Bahbouh. »Nepříliš využívaným způsobem, který zásadním způsobem pomáhá udržovat a zvyšovat životní spokojenost, je systematická práce na sobě. Podle vlastního vyjádření pracuje systematicky na svém seberozvoji jen 14% lidí. Za prostor pro rozvoj lze považovat také rozvoj vztahů, neboť o tom, že mají s ostatními vřelé a důvěrné vztahy, je v populaci přesvědčeno jen 34 % lidí,« dodává Bahbouh.
Závěr
Výsledky průzkumu potvrdily vysokou propojenost mezi fyzickým a psychickým zdravím a ukázaly na další faktory ovlivňující zdraví. Tento stav není ovlivněn ani tak pohlavím jako vztahy, životní úrovní, vzděláním a typem práce, kterou lidé vykonávají. »Dané faktory hrají klíčovou roli a pochopitelně se mění v čase, proto bude velmi zajímavé sledovat vývoj v České republice a porovnávat meziroční data,« říká Hana Kloučková, majitelka výzkumné agentury Confess Research.
(pr)