Evropské směrnice k efektivnosti správy daně od firem nepřispěly

Zavedení evropských směrnic ATAD a DAC6, jejichž cílem je zamezit daňovým únikům na dani z příjmů právnických osob, nemělo významný vliv na efektivnost správy uvedené daně. Vyplývá to z kontroly Nejvyššího kontrolního úřad (NKÚ). Zavedení obou směrnic přitom stálo do konce roku 2022 celkem 36,7 mil. Kč. Šlo o mzdové výdaje a výdaje na úpravu informačních systémů.

Směrnice byly do českého právního systému zavedeny v letech 2019 a 2020. Účelem směrnice ATAD bylo zamezit daňovým únikům, cílem směrnice DAC6 je zvýšení transparentnosti a zlepšení přístupu k informacím. Směrnice zavedla povinnost oznamovat přeshraniční uspořádání, která mají za následek mj. získání daňové výhody. Jedná se o přemístění základu daní do jiných zemí s cílem zajistit, aby některé položky příjmu nebyly zdaněny nikde, nebo využívání rozdílů v daňových sazbách.

NKÚ prověřoval, zda po zavedení těchto směrnic do českého práva došlo ke snížení daňových úniků na dani z příjmů právnických osob a k zefektivnění správy této daně. »Kontrola ukázala, že preventivní nebo odrazující dopad zavedených opatření na daňové příjmy nelze kvantifikovat a výši dopadu nových opatření směrnice ATAD ve vztahu k daňovým únikům není možné vyčíslit kvůli nedostatku podkladů. Chybí vhodná zdrojová data. Podle zjištění NKÚ nemělo zavedení směrnic významný vliv na efektivnost správy uvedené daně,« uvedl úřad v tiskové zprávě.

Konstatoval, že dopady zavedení dvou evropských směrnic proti daňovým únikům na dani z příjmů právnických osob do českého právního řádu není možné vyčíslit, protože neexistují vhodná zdrojová data.

Ministerstvo financí se závěry NKÚ nesouhlasí. Oponuje, že vyčíslení konkrétních dopadů nové úpravy je obtížné až nemožné. »Většina opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem je ve své podstatě odrazující, tedy znemožňuje poplatníkům uplatnit určité postupy pro optimalizaci daní tím, že jim dává speciální daňový režim. Konečným záměrem zavedené úpravy tedy není vybrat nějakou daň například formou doměrku, ale znemožnit poplatníkovi optimalizační chování,« reagovalo v tiskové zprávě ministerstvo.

Nedostatečná elektronizace správy daně

NKÚ připomněl, že příjmy z daně z příjmů právnických osob, jejíž inkaso dosáhlo v letech 2018 až 2022 částky 953,4 mld. Kč, jsou čtvrtým nejvýznamnějším příjmem státního rozpočtu. »Kontroloři zjistili, že vzhledem k neexistenci datových zdrojů nemělo ministerstvo financí informace o účelnosti a efektivnosti pravidel zavedených směrnicí ATAD a nevědělo, zda její dopady odpovídají předpokladům,« konstatoval kontrolní úřad. Podle něj směrnice DAC6 posílila mezinárodní výměnu informací, ale využitelnost těchto informací byla v ČR minimální.

NKÚ zjistil, že Generální finanční ředitelství (GFŘ) v kontrolovaném období vynaložilo 6,8 mil. Kč na mzdové výdaje za zaměstnance, kteří se zabývali přemístěním spisové dokumentace v listinné podobě. Elektronizaci správy daně z příjmů právnických osob v oblasti oznámení podle této směrnice kontroloři vyhodnotili jako nedostatečnou.

Zjistili také, že GFŘ neposkytlo Evropské komisi za rok 2023 povinné informace o administrativních nákladech vynaložených v souvislosti s automatickou výměnou informací a postupovalo tak v rozporu se zákonem o mezinárodní spolupráci při správě daní.

(jad)