Navázaní důchodového věku podle doby dožití, nahrazení výchovného rodinným vyměřovacím základem, minimální důchod ve výši 20 procent průměrné mzdy, dřívější penze pro některé náročné profese či odpouštění odvodů pracujícím starobním důchodcům. To jsou některé ze změn důchodové reformy, kterou dnes představil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Důvody, pro které je podle Jurečky potřeba udělat změny v důchodovém systému, jsou stárnutí populace, vyšší věk dožití, nižší porodnost a pozdější nástup mladých lidí na pracovní trh. »Ten posun u všech těchto zásadních hodnot je výrazný, a proto je třeba reagovatna to, co nás v budoucnu bude čekat, a to je změna poměru počtu pracujících na počet starobních důchodců,«uvedl ministr. Zatímco v roce 2000 bylo pět aktivních osob na jednoho důchodce, v r. 2020 to bylo 3,5 pracujícího člověka na jednoho důchodce a v r. 2050 bude poměr dva pracující na jednoho důchodce, vyčetl Jurečka. »My musíme udělat ty změny, aby ten systém do budoucna neznamenal roční významné deficity. Kdybychom neudělali nic, tak v roce 2050 by ten deficit nebyl jedno procento jako za loňský rok, ale 5 % HDP,«dodal.
Poměrně hodně debatovanou částí připravované reformy byl okruh kategorií, pro které by platila možnost odchodu do předčasného důchodu bez krácení. Na jejich vypracování ministerstvo práce spolupracovalo s resortem zdravotnictví.
Budou tam patřit všichni pracující z kategorie čtyři, což je necelých 13 tisíc lidí, a lidé pracující v kategorii tři, kteří jsou vystaveni rizikům: celková zátěž, vibrace, zátěž teplem a zátěž chladem. Tam jde o necelých 109 tisíc lidí.
Princip je podle Jurečky postaven na konkrétních odpracovaných směnách. »Pokud člověk odpracuje s těmito riziky 2200 směn, bude moci odejít do důchodu o 15 měsíců dříve. Když to zjednoduším, tak je to zhruba doba deseti let. Následně, pokud bude mít odpracováno 4400 směn, tak to bude 30 měsíců, tedy o 2,5 roku dříve a poté za každých 74 odpracovaných směn to bude vždy o jeden měsíc,« vysvětlil Jurečka.
Dříve odejít do důchodu bez krácení tak budou moci podle ministra například zdravotní sestry se specializací, osoby pracující v osobní péči ve zdravotnictví či v sociální oblasti, zmínil také příslušníky hasičského záchranného sboru i jiných jednotek, pracovníky v lesnictví, kováře, skláře nebo ty, kteří obsluhují důlní zařízení. »To je ukázka konkrétních profesí, u nichž na těch pracovištích je předpoklad, že tato rizika jsou,« uvedl s tím, že vláda bude moci v budoucnu výčet těchto náročných profesí rozšířit.
Zaměstnavatelé by měli za pracovníky v náročné profesi platit o pět procent vyšší sociální odvody. Sazba by se jim měla podle návrhu zvedat postupně od příštího roku do roku 2028.
Podpora pracujících seniorů
Další změna, kterou reforma přináší, má podle Jurečky motivovat seniory k tomu, aby zůstávali déle na pracovním trhu. Pracujícím důchodcům bude odpuštěna platba 6,5 procenta na sociální pojištění, kterou odvádí. »Toto mu zůstane jako benefit k jeho čistému příjmu. U seniora, který má starobní důchod a zhruba mzdu kolem dvaceti tisíc korun, tak měsíční navýšení příjmu bude o 1300 korun a za rok o 15 600. Když se podívám na seniora, který má příjem čtyřicet tisíc, tak to bude za 2600 korun měsíčně navíc a je to poté 31 tisíc korun, tedy zhruba jeden měsíční příjem navíc tomu seniorovi zůstane,« podotkl Jurečka.
Dnes senior, který pobírá starobní důchod a zároveň pracuje, musí jednou za rok požádat o přepočítání důchodu, který mu je následně zvýšen o 0,4 %. V průměru to podle Jurečky dělá kolem 80 korun měsíčně.
Reforma přináší také navyšování věku pro odchod do důchodu podle doby dožití. Znamená to prolomení stanovené maximální hranice důchodového věku, která se měla ustálit na 65 letech.
Novela penzí počítá také se zavedením minimálního důchodu ve výši dvaceti procent průměrné mzdy a nahrazením výchovného rodinným vyměřovacím základem.
Krácení odvodů může být kontraproduktivní
Opozice má k zákonu výhrady. Hnutí SPD zásadně nesouhlasí se zvyšováním odchodu věku do důchodu, hnutí ANO chce po ministrovi práce analýzu dopadů plánovaných změn v penzích u třetí kategorie náročných profesí. Stínový ministr práce a sociálních věcí za ANO Aleš Juchelka novinářům řekl, že Jurečkův plán zkrátil počet náročných profesí ve třetí kategorii na zhruba 360 pracovních míst. »Čtyři parametry je pouze zlomek toho, co nyní v třetí kategorii hodnotíme, je tam například ještě prašnost, hluk,« konstatoval Juchelka. Dodal, že vývoj ochranných pomůcek jde sice dopředu, omezit vliv špatného prostředí na zdraví mohou ale pouze částečně.
V diskusi o reformě mu chybí i plány změn v chování úřadů k pracujícím seniorům, jak na jejich činnosti budou participovat zaměstnavatelé. U ekonomicky aktivních seniorů by podle Juchelky měla být jejich práce zohledněna v budoucím důchodu. Krácení jejich odvodů podle něj zatíží systém, může být kontraproduktivní. Hrozí, že zaměstnavatel o tuto částku sníží pracujícímu důchodci plat.
Návrh nyní projedná legislativní rada vlády a poté vláda. Vláda by pak mohla normu projednávat za čtyři až pět týdnů. Podle plánu by Sněmovna mohla rozhodnout do konce července, po ní by dostal normu ke schválení Senát a k podpisu prezident. Účinnost by měla být od ledna 2025.
(jad)