V Česku trpí roztroušenou sklerózou (RS) asi 22 000 lidí. Každý rok přibude 700 až 800 nových pacientů. Lékaři mají k dispozici nové moderní léky. Jsou drahé, podle odborníků se ale státu vyplatí tyto léky platit. Data z registru ukazují, že téměř tři čtvrtiny pacientů, kteří se jimi léčí, mohou dál pracovat a nezatěžují tak sociální systém.
Odborníci o možnostech nové léčby informovali na tiskové konferenci při příležitosti Světového dne roztroušené sklerózy, který připadá na dnešek.
»Rychle nasazená vysoce efektivní léčba může oddálit nástup invalidity až o 10 let,« řekla Eva Kubala Havrdová, vedoucí Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.»Zcela mění prognózu roztroušené sklerózy. Rádi bychom do konce letošního roku nasazovali tuto léčbu 60–70 % nově diagnostikovaných pacientů – původně to bylo pouze kolem 20 %. Pro srovnání, ve Švédsku užívá vysoce efektivní léky od začátku nemoci asi 90 % pacientů,«dodala neuroložka.
Roztroušená skleróza je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, kterou nelze zcela vyléčit a není známá ani její příčina. Postihuje hlavně mladší osoby ve věku 30 až 50 let, více než dvě třetiny pacientů jsou ženy. U nemocných se objevují problémy s pohybem, zrakem či řečí, únava, bolesti i deprese. Typickým příznakem je střídání záchvatů a období zdánlivého klidu.
Pojišťovny předepisování biologické léčby regulují
»Když ovlivníme hodně intenzivně zánět už od začátku, dáváme šanci reparačním procesům v mozku,« vysvětlila Havrdová. Pacient podle stanovených pravidel musí léčbu dostat už čtyři týdny od stanovení diagnózy. Nemoc se podle ní ale projevuje ještě před tím, než se objeví první ataka, například poruchami zraku nebo brněním některých částí těla, problémy v močením nebo erekcí.
Z registru pacientů s roztroušenou sklerózou (ReMuS) vyplývá, že se ve všech 15 centrech pro léčbu roztroušené sklerózy v roce 2022 léčilo 71,19 % žen a 28,81 % mužů. Průměrný věk v době začátku onemocnění byl 32,63 let. Nejvíce pacientů bylo z Prahy, nejméně z Karlovarského kraje. Více než 60 procent pacientů s nasazenou biologickou léčbou pracuje na plný úvazek, 17 procent na částečný úvazek. Z lidí na ostatní léčbě pracuje necelých 48 procent. Invalidní důchod třetího stupně pobírá téměř 37 procent lidí na původní léčbě a devět procent nemocných s biologickou léčbou.
Zdravotní pojišťovny kvůli nákladnosti předepisování biologické léčby regulují. Lidem, kteří dobře prospívají na starším druh léčby, se nepředepisuje. Lékaři podle Havrdové umí odhadnout, komu nové léky více prospějí. Nově je mohou předepisovat už po první atace RS. V roce 2018 Všeobecná zdravotní pojišťovna podle tehdejší tiskové zprávy platila léčbu asi 16.200 lidem, stála 2,1 miliardy korun, z čehož 1,74 miliardy šlo na biologickou léčbu. Na jednoho pacienta byl průměr 131.000 ročně, s biologickou léčbou 248.000 korun.
Odborníci dlouhodobě upozorňují, že hodnotit nákladovou efektivitu léčby nelze bez započítání nákladů nejen veřejného zdravotního pojištění, ale také náklady sociální oblasti, ze které čerpají lidé invalidní důchody a další sociální dávky. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce kvůli tomu propojit data z obou systémů, pracuje na tom Ústav zdravotnických informací a statistiky.
(jad)