Jaro už o sobě dává nějakou dobu vědět, a to nejen zelenajícími se a kvetoucími stromy, ale i mláďaty. Jihlavská zoo se může nejnověji pochlubit double čtyřčaty, která byla předdárkem k Mezinárodnímu dni ptactva, který spadal na 1. dubna.
Poprvé v historii se Zoo Jihlava vylíhla mláďata emu hnědých, a jsou skutečně čtyři. Emu hnědé jihlavská zoo chová od roku 2008.
»Současný samec k nám přišel ze Zooparku Na Hrádečku v roce 2020 a ve stejném roce přišla také samice, ale ze Zoo Tábor. Oba se vylíhli v roce 2020. Loni jsme od našeho páru taky měli snůšku krásně zelených vajec, ale nezkušený samec si s rodičovskými povinnostmi úplně neporadil a odchovu jsme se nedočkali. Letos ale opravdu zodpovědně seděl na vejcích a vyplatilo se. Mláďata vykoukla na svět poslední březnovou neděli,« řekla Simona Kubičková vedoucí marketingového oddělení.
Samec nyní na mláďata starostlivě dohlíží a hrdě je vodí po výběhu. Mláďata se hned po vylíhnutí živí stejnou stravou jako dospělí jedinci, takže je momentálně učí, kde si najít potravu a zároveň je i chrání.
Emu hnědý (Dromaius novaehollandiae) je největším původním ptákem Austrálie a také jedním ze tří největších současně žijících ptačích druhů. Dospělí jedinci váží 20–55 kilogramů a na výšku měří 150–190 centimetrů. Jeho křídla jsou ukrytá v peří a jsou zcela zakrnělá. Umí ale velmi rychle běhat a to i více než 50 kilometrů za hodinu. A navíc, což málo kdo ví je výborným plavcem a to i v moři. Jsou to všežraví ptáci. Další zajímavostí je váha vajec. Jedno vejce váží až 900 gramů, ale k poměru těla ptáka, patří jejich vejce mezi nejmenší.
Ve volné přírodě mohou mít hejna emu hnědého i desítky členů. Je ale také chován ve farmových chovech, pro maso, olej a kůži.
Další čtyřčata jsou také z Austrálie a jedná se o ptáčata hus kuřích. O velikonočních svátcích objevili chovatelé v ubikaci čtyři šedo-černé přírůstky. První dny omladina trávila v bezpečí domova, ale jarní slunce je vylákalo ven a už zkoumají výběh. Samice je vodí za sebou a samec urputně brání nejen svoji rodinu, ale celé teritorium. Jedná se o doopravdy odvážné ptáky, kteří si troufnou i na mnohem většího nepřítele. »Prosíme proto návštěvníky, aby byly u jejich výběhu ohleduplní a samce neprovokovali, a nezkoušeli jeho ochranářské instinkty,« požádala Kubičková případné návštěvníky zoo.
Husy kuří jsou v jihlavské zoo od roku 1985 a za tu dobu se zde vyklubalo na svět již 23 mláďat včetně těch letošních. Samec je zde od roku 2019 a přijel ze Zoo Ostrava jako pětiletý, samice k nám přijela jako roční ze Zoo Praha v roce 2014.
Husa kuří (Cereopsis novaehollandiae), někdy zvaná husice kuří je obyvatelkou jižní Austrálie, Tasmánie, a také malých ostrůvků v Bassově průlivu. Vysazena byla lidmi na Novém Zélandu. Mláďata dospívají ve věku 3 let. Živí se travou a občas semeny rostlin. Pravděpodobně je geneticky příbuznější husicím než pravým husám. Ze všech druhů vrubozobých tráví nejvíce času na souši a příliš nevyhledává vodu. Pro bližší představu vrubozobí jsou řádem středně velkých až velkých ptáků, který zahrnuje čeledi kamišovitých, husovcovitých a kachnovitých. Řád sdružuje kolem 180 druhů ptáků.
Na svalnatých nohou má zakrnělé plovací blány a zobákem připomíná spíše hrabavé ptáky, odtud pochází její název.
Ale rozhodně to nejsou jediná ptáčata ani mláďata, která můžete v současné době v jihlavské zoo vidět.
(mac)
FOTO – Zoo Jihlava/Daniela Oberreiterová, commons.wikimedia.org/CC BY-SA 4.0/Seaford16, commons.wikimedia.org/CC BY-SA 3.0/MPF, commons.wikimedia.org/CC BY-SA 3.0/JJ Harrison, commons.wikimedia.org/CC BY 2.0/Frankzed