Peníze na podporu sociálních podniků dostaly i neúčelné a neefektivní projekty. Dotace mnohdy pomáhaly spíše jejich příjemcům než sociálně ohroženým, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
NKÚ kontroloval, jak MMR, ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a Centrum pro regionální rozvoj rozdělovaly v letech 2015 až 2021 peníze na podporu sociálních podniků. Finance šly ze dvou operačních programů. Rozdělování téměř miliardy korun podle NKÚ provázaly nedostatky. »Podporu tak dostaly i neúčelné a neefektivní projekty. Dotace mnohdy pomáhaly spíše jejich příjemcům než sociálně ohroženým lidem,« uvedla mluvčí NKÚ Hana Kadečková.
MMR ale kritiku odmítlo. Sociální podnikání podle něj má smysl podporovat, pomáhá začleňovat handicapované i jinak znevýhodněné lidi. »Proto jsme rádi za každý z 235 projektů, který tyto cíle naplňuje. Rizik jsme si vědomi, a proto neustále zlepšujeme kontrolní systém u projektů tak, aby nedocházelo k jeho zneužívání,« uvedl mluvčí ministerstva Vilém Frček.
Finanční motivace
Ke splnění principů sociálního podnikání stačilo podle NKÚ mnohdy málo. Aby podnik vyhověl podmínce, že bude zodpovědný k životnímu prostředí, stačilo podle kontroly doložit tři účtenky o nákupu ekologicky šetrných výrobků, například čisticích prostředků. Některé nové sociální podniky také podle kontrolorů měly významnou personální vazbu na jejich předpokládané odběratele a dodavatele. »Motivací ke vzniku nových sociálních podniků tak byly mnohdy spíše ekonomické výhody plynoucí příjemcům než samotná pomoc znevýhodněným skupinách osob,« napsala Kadečková.
NKÚ kontroloval i příjemce dotací. Polovina kontrolovaných projektů byla podle úřadu jen částečně účelná nebo zcela neúčelná a neefektivní. Příčinou bylo to, že ministerstva špatně nastavila pravidla. Jedna příjemkyně dotace podle NKÚ použila téměř 2,9 milionu korun z peněz EU na nákup nemovitosti od manžela.
(jb, čtk)