Platební karta se stává běžnou součástí života českých školáků. Vlastní ji už dvě třetiny dětí, zároveň ale 43 procent rodičů tvrdí, že školy jejich potomky nedostatečně připravují na hospodaření s penězi. Finanční gramotnost tak podle průzkumu zůstává především na rodinách.
Tradiční pokladničky plné mincí postupně ustupují digitálním penězům. Podle průzkumu agentury Ipsos pro společnost Home Credit vlastní platební kartu už 66 procent českých dětí, zatímco před rokem to bylo 59 procent. Nejčastěji ji děti dostávají mezi 14. a 16. rokem života.
S vlastními penězi se ale děti seznamují ještě dříve. Pravidelné kapesné dostává 52 procent školáků, dalších 26 procent ho dostává nepravidelně podle potřeby. První zkušenosti s vlastním hospodařením nejčastěji přicházejí mezi osmým a desátým rokem. Právě v tomto věku začíná kapesné dostávat třetina dětí.
»Data z průzkumu zároveň ukazují, že pravidelné kapesné dostává více než polovina dětí (52 %), zatímco dalších 26 % ho od rodičů získává nepravidelně podle potřeby. Zde vidíme zajímavý posun z loňského průzkumu, kdy pravidelně dostávalo kapesné 45 % školáků, zatímco 34 % rodičů poskytovalo kapesné nepravidelně,« uvedl hlavní analytik Home Creditu Jaroslav Ondrušek.
Nejčastěji utrácejí za jídlo, část peněz už také spoří
Výše kapesného se u většiny dětí drží pod hranicí 500 korun měsíčně. Takovou částku nebo méně dostává podle rodičů 59 procent dětí. U dalších 23 procent se kapesné pohybuje mezi 500 a 1000 korunami a více než tisíc korun měsíčně dostává 18 procent školáků.
Největší část peněz mizí za drobné občerstvení. Za jídlo, nápoje a sladkosti utrácí kapesné 60 procent dětí. Čtvrtina ho využívá na kosmetiku nebo péči o vzhled. Pozitivním zjištěním je, že téměř čtvrtina dětí si část kapesného pravidelně odkládá a spoří. Vlastní spořicí účet nebo jinou formu pravidelného spoření má 44 procent dětí.
S digitálními penězi přichází ale také nové riziko. Přestože kartu používají dvě třetiny dětí, u online nákupů a digitálního obsahu jsou rodiče podstatně opatrnější. Za hry, aplikace nebo streamovací služby si samy neplatí 56 procent dětí.
»Přestože platební kartu vlastní téměř dvě třetiny dětí, data odhalují zajímavý trend v oblasti online nákupů a digitálního obsahu. Více než polovina dětí (56 %) za hry, mobilní aplikace nebo streamovací služby zatím neplatí sama,« upozornil Ondrušek.
Škola podle rodičů nestačí
Právě tady se dostává ke slovu otázka finanční gramotnosti. Celkem 43 procent českých rodičů se domnívá, že škola děti na hospodaření s penězi a správu osobních financí připravuje nedostatečně. Ještě výraznější je tento názor mezi vysokoškolsky vzdělanými rodiči, kde ho zastává 47 procent, a mezi rodiči ve věku 36 až 44 let, u nichž podíl dosahuje 48 procent.
Hlavní část finanční výchovy proto podle průzkumu zůstává doma. O příjmech a výdajích domácnosti se svými dětmi pravidelně hovoří 39 procent rodičů, dalších 52 procent se k tématu vrací alespoň občas. O rodinném rozpočtu se přitom nejčastěji začíná mluvit ve věku dítěte mezi osmi a deseti lety.
Podobný pohled mají také rodiče na Slovensku. Přes 40 procent rodičů v obou zemích hodnotí přípravu dětí na osobní finance ze strany škol jako nedostatečnou.
České děti jsou přitom podle průzkumu v používání finančních nástrojů před slovenskými vrstevníky. Platební kartu má v Česku 66 procent dětí, na Slovensku 53 procent. Pravidelné kapesné dostává u nás 52 procent dětí, zatímco na Slovensku pouze 35 procent. Samostatně za mobilní hry, aplikace nebo streamovací služby platí 36 procent českých dětí oproti 32 procentům slovenských.
Peníze, které nejsou vidět
Podle ombudsmana klientů Home Creditu Miroslava Zborovského představují platební karty pro děti příležitost naučit se samostatnosti, zároveň však komplikují pochopení skutečné hodnoty peněz.
»Platební karta v peněžence školáka je dnes už běžnou realitou. Pro děti je to skvělý způsob, jak se naučit samostatnosti. Pro rodiče to však znamená novou výzvu: vysvětlit dítěti hodnotu peněz, které nejsou fyzicky vidět,« uvedl.
Podle něj je zvláště problematické prostředí mobilních her a aplikací, kde se může snadno setřít hranice mezi virtuálním světem a skutečnou útratou. Zborovský proto doporučuje, aby rodiče děti co nejdříve zapojovali do běžného finančního života domácnosti, vysvětlovali jim náklady na její provoz a nechávali je postupně hospodařit s vlastním rozpočtem.
Průzkum Ipsosu proběhl v Česku i na Slovensku na začátku srpna. V Česku se ho zúčastnilo 1000 lidí, z toho 777 rodičů dětí, které nastupují ve školním roce 2026/2027 do školy.
(pk)
GRAFIKA – Home Credit, ZDROJ – Ipsos