Český statistický úřad dnes zpřesnil svá data o vývoji ekonomiky ve třetím čtvrtletí. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle jeho aktuálního odhadu snížil proti předchozímu kvartálu o 0,5 procenta a ve srovnání se stejným obdobím minulého roku klesl o 0,7 %. V předběžném odhadu na konci října přitom statistici ještě uváděli mezičtvrtletní snížení o 0,3 procenta a meziroční pokles o 0,6 %. Ekonomika se tak dál propadá. Statistici dnes opět konstatovali, že meziroční pokles HDP byl způsoben zejména nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností. Bezesporu se na tom podepisuje výrazný propad kupní síly obyvatel způsobený dlouhodobě vysokou a neřešenou inflací. Negativně podle ČSÚ také působil pokles zásob, pozitivně pak výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí, tvorba hrubého fixního kapitálu i zahraniční poptávka.
Připomeňme, že v předchozích dvou letošních kvartálech ekonomika mezičtvrtletně nerostla vůbec, a to po té, co se v druhé polovině minulého roku dvěma mezičtvrtletními poklesy dostala do recese. Letos přitom klesala i meziročně – v prvním letošním čtvrtletí o půl procenta a ve druhém o 0,6 %. Tuzemská ekonomika tak drží v rámci Evropské unie neslavný primát, jako jediná totiž dosud nedosáhla předcovidové úrovně. Takové jsou dosavadní výsledky působení vlády Spolu a PirSTAN.
Hrubá přidaná hodnota klesla mezičtvrtletně i meziročně
Hrubá přidaná hodnota (HPH) klesla ve 3. kvartálu mezičtvrtletně o 0,4 % a meziročně o 0,1 %. Mezičtvrtletní srovnání HPH podle statistiků negativně ovlivnily zejména zpracovatelský průmysl (-0,7 %, skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (-0,6 %) a skupina odvětví veřejné správy, vzdělávání, zdravotní a sociální péče (-0,8 %).
Průmysl také nevíce přispěl k meziročnímu poklesu HPH, když na svém výkonu ubral 1,6 %. Negativní vliv měla také skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (-1,1 %). Pozitivní vliv měly naopak informační a komunikační činnosti (+4,4 %), peněžnictví a pojišťovnictví (+2,5 %) a profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti (+2,2 %).
Domácnosti dál nakupují střídmě
»Na straně poptávky byly ve 3. čtvrtletí hlavními faktory mezičtvrtletního poklesu HDP změna stavu zásob a zahraniční poptávka. Pozitivní příspěvek měly především výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí,« doplnil údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Meziroční vývoj HDP podle statistiků negativně ovlivnily především výdaje na konečnou spotřebu domácností a změna stavu zásob. Pozitivně působily výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí, tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka.
Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 0,2 % a meziročně se snížily o 0,4 %, z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností klesly mezičtvrtletně o 0,3 % a meziročně o 2,3 %. Pokles nastal zejména u výdajů za nákup předmětů střednědobé a krátkodobé spotřeby. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí vzrostly mezičtvrtletně o 1,2 % a meziročně o 3,9 %.
Tvorba hrubého fixního kapitálu mezičtvrtletně klesla o 0,3 %, přičemž meziročně vzrostla o 3,3 %. Meziročně se zvýšily investice do dopravních prostředků, ICT a ostatních strojů a zařízení. Naopak klesaly investice do obydlí a ostatních budov a staveb a produktů duševního vlastnictví.
Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 91,5 mld. Kč a bylo tak meziročně o 60,1 mld. vyšší. Vývoz klesl mezičtvrtletně reálně o 1,2 %. V meziročním srovnání se snížil o 0,5 %, když vývoj nejvíce ovlivnil pokles exportu pryžových a plastových výrobků a elektronických a optických přístrojů. Naopak rostl vývoz elektrických zařízení a motorových vozidel. Dovoz se snížil mezičtvrtletně o 1,1 % a meziročně o 1,8 %.
Zaměstnanost už začala klesat
Celková zaměstnanost v porovnání s předchozím čtvrtletím klesla o 0,7 %, přičemž meziročně ještě vzrostla o 0,4 % (ve 2. kvartálu o 0,8 %).
Ivan Cinka
Diskuze je uzavřena.