Před necelými dvěma měsíci se v Zoo Praha narodila hned čtyři koťata kočky krátkouché neboli amurské. Kočka krátkouchá je největším a nejseverněji žijícím poddruhem kočky bengálské. Zoo Praha tyto kočky chovala již v letech 1992–1999. Po dvacetileté pauze se pražská zoo v roce 2019 k chovu těchto krásných šelem vrátila, a návštěvníci zoo tak mají příležitost letos pozorovat a kochat se dováděním čtyř roztomilých a hravých koťat v jejich expozici v Pavilonu šelem a plazů.
Mláďata se narodila 7. května samici kočky krátkouché, která přicestovala do pražské zoo v roce 2019 ze Zoo Jihlava, a otec z olomoucké zoo.
Kočka krátkouchá (Prionailurus bengalensis euptilurus) je největším a nejseverněji žijící poddruh kočky bengálské a tomu odpovídá i hustá, poměrně světlá srst a i její černé skvrny jsou méně syté, na rozdíl od poddruhů, které žijí jižněji. Samice bývají březí 65–72 dnů, mívají jedno až čtyři mláďata. Obývá nehostinné oblasti Dálného Východu, kde mohou teploty spadat až k -20°C. Typickým prostředím jsou pro ni spíše husté listnaté i smíšené lesy. Pohybuje se ale také v údolí řek, lesnatých roklích a pobřežních oblastech s dostatečně hustým porostem. Setkali bychom se s ní ve východní Sibiři, Mandžusku, Koreji a na japonském ostrově Cušima. Způsobem života se ale od svých tropických příbuzných neodlišuje. Je aktivní ráno a večer, dovede výborně šplhat a žije spíše samotářsky.
Tělo kočky krátkouché kryje hustá srst, jejíž zbarvení zůstává světlejší i v zimě, postavu má mohutnější než u ostatních poddruhů a má kratší zaoblené boltce uší, kterým vděčí za své druhové jméno. Tělo měří 60 až 70 centimetrů a ocas je dlouhý cca 40 centimetrů. Loví především na zemi, ale odpočívá v bezpečí na stromech. Hlavní potravu tvoří hlodavci, ptáci, plazi, obojživelníci a mnohdy uloví i malá mláďata kopytníků. Kočka krátkouchá patří ke zvířatům s převážně soumračnou a noční aktivitou, ale aktivní bývá i brzo z rána. Může dosahovat hmotnosti šest až devět kilogramů. Před zimou většinou přiberou na váze, ale hmotnost navíc do jara zase ztratí. Mláďatům se v 10 dnech otevírají oči, ve 23 dnech začínají žrát maso a doupě opouští zhruba po měsíci. Dospělí jedinci se dožívají přibližně 13 let.
Jde o zranitelný druh. V Koreji je takřka na vyhynutí v důsledku nepřímých otrav, protože loví hlodavce, kteří pozřeli jed. Ubývá také v Japonsku, a to hlavně v důsledku úbytku přirozených biotopů a husté automobilové dopravy.
V Česká republice chová kočky krátkouché mimo pražské zoo i Zoo Olomouc a Zoo Jihlava.
Marcela Špičková
FOTO – Zoo Praha/Petr Hamerník, commons.wikimedia.org/CC BY-SA 3.0/ CC BY 2.5/GNU FDL/Cédric Gravelle, Zoo Olomouc