Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v letošním prvním čtvrtletí, na kterou u nás ovšem stále nedosáhnou minimálně dvě třetiny zaměstnanců, vzrostla podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu proti stejnému období před rokem o 6,7 procenta na 46 924 korun. Reálně, po zohlednění inflace (statistici uvádějí meziroční růst spotřebitelských cen v uvedeném období o 2,7 %), se pak zvýšila o 3,9 %. Česká kupní síla se ale i tak kvůli dlouhotrvající Fialovou vládou prakticky neřešené hyperinflaci stále ještě nedostala na úroveň, kterou dosahovala koncem roku 2019. Její propad byl nejvýraznější ze zemí Evropské unie, ukázala analýza společnosti XTB zveřejněná 4. února. Podle ní se přitom ani letos reálné mzdy nedostanou na úroveň před »covidem«.
Medián mezd, který je vypočtený z matematického modelu distribuce výdělků a ukazuje mzdu prostředního zaměstnance, tedy běžnou mzdovou úroveň, činil v letošním 1. kvartálu 38 385 Kč a vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 5,3 %. Desetina zaměstnanců s nejnižšími výdělky přitom pobírala hrubou mzdu pod hranicí 21 136 Kč a naopak desetina s nejvyššími příjmy měla mzdy nad hranicí 73 611 Kč, lze vyčíst z analýzy Dalibora Holého, ředitele Odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
Nejrychleji rostly průměrné mzdy v oblasti nemovitostí
Nejvyšší meziroční růst průměrné mzdy zaznamenali statistici v oblasti nemovitostí (+12,4 %), v profesních, vědeckých a technických činnostech (+10,9 %) a ve stavebnictví (+10,3 %). K nejnižšímu růstu naopak došlo v těžbě a dobývání (+3,1 %) a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (+3,3 %). »Tam je ovšem i tak mzdová úroveň vysoko nad celkovým průměrem,« doplnila Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.
Nejvyšší výdělky tradičně v ICT a peněžnictví
»Nejvyšší mzdovou úroveň najdeme v 1. čtvrtletí již tradičně v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala na 92 288 Kč. Na druhém místě bylo s odstupem peněžnictví a pojišťovnictví s úrovní 84 069 Kč a třetí příčku drží výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s 83 725 Kč,« konstatuje Holý a připomíná, že tato trojice vede dlouhodobě.
Mírně inovované bylo podle něj pořadí z opačné strany. »V ubytování, stravování a pohostinství byla průměrná mzda přes výraznější relativní nárůst (o 9,2 %) stále nejnižší (27 953 Kč). Druhá nejnižší průměrná mzda byla v zemědělství, lesnictví a rybářství, kde vzrostla o 6,3 % na hodnotu 33 945 Kč,« uvádí dále statistik a doplňuje, že »na třetím místě byly ostatní činnosti s 34 731 Kč a na čtvrtém těsně následovaly administrativní a podpůrné činnosti s průměrnou mzdou 34 803 Kč«.
Nejvíc berou stále Pražáci, nejmíň Karlovaráci
Nejbohatším regionem podle Holého zůstává Praha, kde průměrná mzda v 1. čtvrtletí činila 62 472 Kč. Na druhém místě je Jihomoravský kraj s 46 066 Kč a na třetím Středočeský kraj (45 952 Kč). Naopak Karlovarský kraj zůstává nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (39 642 Kč). V Moravskoslezském kraji, který je po Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji regionem s nejvyšším počtem zaměstnanců, dosáhla průměrná mzda 41 653 Kč.
Ivan Cinka