Život v Česku a na Slovensku se postupně prodlužuje. Češi a Češky mají ale šanci žít déle než jejich slovenští vrstevníci. Čeští muži ve srovnání se slovenskými mají při narození naději dožití bezmála o tři roky delší, české ženy proti Slovenkám pak o více než dva roky. Ve stáří lidé v Česku pobírají z veřejného systému také vyšší penze, mají do něj ale i vyšší odvody. Zatímco průměrný starobní důchod v ČR přesáhl letos v září 18 000 korun, na Slovensku se blížil v přepočtu 13 000 korun. Vyplývá to z údajů statistických úřadů a sociálních správ obou zemí.
V době rozdělení Československa a vzniku dvou samostatných států v roce 1993 se muži v Česku měli naději dožít 69,3 roku a ženy 76,5 roku. Do roku 2019 se život Čechů prodloužil o sedm let na 76,3 roku a Češek o 5,6 roku na 82,1 roku. Na Slovensku tato střední délka života byla kratší. U mužů v roce 2019 činila 74,3 roku a u žen 80,8 roku. Covidová epidemie, kdy vzrostl počet zemřelých, v posledních dvou letech život v obou zemích citelně zkrátila. Čeští muži měli loni naději dožití 74,1 roku a české ženy 80,5 roku. Slovenští muži měli pak při narození před sebou 71,2 roku a slovenské ženy 78,1 roku.
Společnosti obou zemí stárnou
Lidé nad 65 let tvoří v Česku víc než 20 procent obyvatel. V polovině století by to mohlo být 29 procent. Na Slovensku je podíl osob po pětašedesátce nyní nižší než v ČR, do půlky století by se podle statistiků mohl ale také dostat na 29 procent a na začátku šedesátých let by mohl dosahovat 31 procent.
Podle údajů České správy sociálního zabezpečení dosahovala letos v září průměrná starobní penze z veřejného systému v Česku 18 033 korun. Na Slovensku to bylo podle statistik tamní sociální pojišťovny 517 eur. V přepočtu podle měnového kurzu z konce září to odpovídalo 12 692 korunám.
Rozdíly v důchodových systémech
Důchodové systémy se po rozdělení společného státu ale liší. Ten český má teď dva pilíře, ten slovenský tři. V obou zemích je základem takzvaný průběžný pilíř, do kterého plynou odvody. Jejich sazba je v Česku vyšší než na Slovensku. Slováci mohou navíc třetinu tohoto povinného pojistného přesměrovat do druhého pilíře na svůj osobní účet u důchodových správcovských společností, kde si zvolí ve fondu investiční strategii. Udělalo to 1,68 milionu lidí. Peníze pak budou čerpat v řádné či předčasné penzi. Spoření ve třetím doplňkovém pilíři je dobrovolné. Povinné je jen pro lidi z rizikových profesí, přispívat jim musí zaměstnavatel.
V Česku zavedla druhý pilíř v roce 2013 pravicová vláda. Po třech letech ho zrušil kabinet ČSSD, ANO a lidovců. Dál je možné jen doplňkové spoření. Podle expertů jsou čeští senioři a seniorky závislí na penzi ze solidárního veřejného systému, který v nynější podobě není udržitelný. Na důchodech se vyplatí výrazně víc, než se vybere na pojistném. Vláda slibuje reformu.
V obou zemích se postupně odsouvá důchodový věk. V Česku by měl dosáhnout v příštím desetiletí 65 let. Někteří ministři už uvedli, že bude nejspíš kvůli zadlužování systému a prodlužování života potřeba hranici pomalu dál posouvat. Na Slovensku se má věk dostat podle tamního ministerstva práce postupně na 64 let.
(jb, čtk)