Vláda na pondělním zasedání řešila hned několik citlivých témat – od cen pohonných hmot přes zpřísnění podmínek pro ukrajinské uprchlíky až po budoucnost veřejnoprávních médií. Kabinet zároveň oznámil desítky nových projektů v oblasti digitalizace státu.
Jedním z hlavních bodů bylo další prodloužení cenových stropů na benzin a naftu. Opatření bude platit i během června.
Ceny pohonných hmot začaly prudce růst po eskalaci konfliktu na Blízkém východě a zdražení ropy na světových trzích. Vláda proto už na jaře zavedla regulaci cen. Nově má opatření silnější právní oporu díky vládnímu nařízení. Ministerstvo financí každý pracovní den stanovuje maximální ceny benzinu a nafty pro následující den.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že její resort začne důsledně kontrolovat marže čerpacích stanic, aby se snížení spotřební daně skutečně promítlo do cen pro motoristy.
»Cílem je hlídat, aby toto opatření s dopadem jedné miliardy korun měsíčně do rozpočtu pocítili občané,« uvedla ministryně, podle níž opatření nesou ovoce. »Nejen, že řidiči nadále ušetří až 400 Kč na plné nádrži, ale držíme při zemi i celkovou inflaci. A důkaz, že to funguje? Už jen ve 2 zemích je nafta levnější než v Česku!« napsala Schillerová na síti X.
Kabinet se zároveň shodl na zpřísnění pravidel pro držitele dočasné ochrany z Ukrajiny. Novela, kterou nyní dostane Sněmovna, počítá s tím, že uprchlíci žádající o humanitární dávku budou muset pracovat, podnikat nebo být evidováni na úřadu práce. Další podmínkou má být minimálně šestnáctidenní pobyt v Česku během měsíce, za který dávku pobírají.
Výjimka se bude týkat například seniorů, studentů nebo dětí. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) změny reagují na zkušenosti z posledních let a mají zabránit zneužívání systému. Premiér Andrej Babiš (ANO) připustil, že určité případy zneužití dávek se objevily, konkrétní rozsah ale vláda podle něj nezná.
Kabinet se věnoval také digitalizaci státu. Premiér oznámil seznam 55 strategických projektů, ke kterým byli určeni konkrétní manažeři a termíny dokončení. Mezi hlavní priority patří elektronizace zdravotnictví, například e-žádanky nebo digitální zdravotní karta. Pokračovat má také nový systém EET 2.0.
Mezi další připravované projekty patří například digitální daňová kobra, modernizace CzechPointu, sdílená platební brána státu nebo nové systémy kybernetické bezpečnosti.
Velkou politickou debatu ale vyvolává především plánovaná změna financování České televize a Českého rozhlasu. Skupina koaličních poslanců navrhla rozšířit okruh lidí a firem osvobozených od televizních a rozhlasových poplatků. Nově by je nemuseli platit senioři nad 75 let ani podnikatelé a firmy do 50 zaměstnanců.
Současně vláda prosazuje převedení financování veřejnoprávních médií přímo pod státní rozpočet. Premiér Babiš zdůraznil, že mu nejde o obsah vysílání, ale pouze o změnu systému financování.
»Neřeším vůbec obsah, co ty média vysílají. Stačí jenom říct, kolik peněz dostanou, a přidat inflační doložku,« uvedl premiér.
O návrhu má ještě jednat koaliční rada, následně zamíří do Poslanecké sněmovny.
(pk)
FOTO – vlada.gov.cz