»Přes úsilí snižovat závislost na ní, zůstává ropa surovinou, bez níž si fungování současné společnosti dokážeme jen těžko představit,« konstatuje v úvodu svého článku »Odkud přitéká černé zlato«, zveřejněném v dubnovém vydání časopisu Statistika&My, Jiří Trojáček z Oddělení statistiky energetiky Českého statistického úřadu.
A nebyl by to statistik, kdyby zároveň neuvedl základní data. Loni se do České republiky dovezlo 7,4 miliónů tun ropy, což zhruba odpovídá objemu dovezenému v roce 2018. Oproti roku 2019 je to ovšem pokles o 4,3 procenta. Ve srovnání s minulým rokem se pak jedná v podstatě o stagnaci (nepatrné snížení o 0,3 %). Mezitím, v letech 2020 a 2021, kdy platila covidová omezení, byl dovoz ropy výrazně nižší. »Při porovnání s rokem 2019 došlo v roce následujícím k propadu dokonce o 20,2 % a v roce 2021 o 11,6 %,« dodává Trojáček.
Dovoz ropy do Česka (v mil. t)
Většinu ropy dovážíme stále z Ruska
Ve struktuře dovozů z jednotlivých zemí v roce 2023 dominoval dovoz z Ruska. Po poklesu v letech 2019 až 2021, kdy se podíl ruské ropy dostal nepatrně pod 50 %, vystoupal v roce 2022 na 56,1 %, tedy na úroveň roku 2015. Loni se podíl dovozů z Ruska ještě zvýšil až na 58,1 %, uvádí statistik.
Druhým největším dodavatelem ropy do Česka je podle něj Ázerbájdžán, jehož podíl se od roku 2015 až do roku 2019 pohyboval zhruba kolem 30 %. Po poklesu v letech 2020 (na 23,1 %) a 2021 (16 %) opět v roce 2022 narostl na 23,2 %. Loni činil 26,5 %.
Od roku 2015 se také postupně navyšoval podíl dovozu z Kazachstánu. Ten se mezi lety 2017–2019 pohyboval kolem 13 %, v dalších letech pak byly zaznamenány výrazné výkyvy: v roce 2020 klesl na 9,2 %, v roce 2021 vzrostl na 18,1 % a v roce 2022 se opět snížil na 9,8 %. Tento propad byl z velké míry způsoben závislostí vnitrozemského Kazachstánu na sousedním Rusku, které v roce 2022 omezilo vývoz kazachstánské ropy přes přístav Novorosijsk. Loni činil podíl ropy z Kazachstánu 10,2 %.
Podíly jednotlivých zemí na celkových dovozech ropy do Česka (v %)
Hledání náhrady vyšlo do ztracena
Od roku 2019 se začala dovážet ropa také z USA. Tehdy se její podíl nacházel na úrovni 3,6 % a v letech 2020 a 2021 se navýšil až na 11,8 %. Předloni k nám z USA putovalo 6,3 % ropy a loni už jen 2,5 %.
»Česko se snaží dovozy ropy dále diverzifikovat, a to zejména ropou z Libye (podíl 1,9 %) a Saúdské Arábie (2,7 %) v roce 2022 a z Guyany (1,9 %) a Iráku (0,8 %) v roce 2023. Tyto podíly jsou však zatím minimální,« konstatuje Trojáček.
Ruská ropa nás vyjde nejlevněji
Dále se zabývá cenovými relacemi. Vysvětluje, že ve statistice zahraničního obchodu je vypovídající položkou o ceně statistická hodnota. Nejmenší rozptyl v průměrné statistické hodnotě za tunu ropy pocházející z různých zemí byl podle něj zaznamenán v roce 2021, kdy nejnižší úrovně dosahovala ropa z Ruska (11 tis. Kč), USA (11,2 tis. Kč) a Kazachstánu (11,5 tis. Kč), a naopak nejvyšší z Libye (12,3 tis. Kč) a Ázerbájdžánu (12 tis. Kč).
V následujícím roce se tyto průměrné hodnoty dovozu z různých zemí rozlétly do intervalu 13,1 až 21,8 tis. Kč za tunu. V roce 2023 průměrná hodnota dovozů opět klesla a dostala se mezi 11,3 až 15 tis. Kč za tunu.
Průměrné hodnoty dovozu ropy (v tis. Kč za tunu)
»Proti roku 2021 došlo k nejnižšímu nárůstu průměrné hodnoty u dovozů z Ruska, a sice o necelá tři procenta. V případě ostatních zemí to bylo o 22 až 29 %,« uzavírá statistik.
(ici)
Diskuze je uzavřena.