Konvenční rostlinolékařství zvyšuje produkci a snižuje ceny, s konfliktem na Ukrajině má ještě větší význam. Osít všechnu ornou půdu, která je nyní v České republice (ČR) k dispozici a posunout některá opatření ze Zelené dohody pro Evropu (Grean Deal) o rok až tři.
To je návod, jak by ČR mohla pomoct s rostoucími cenami potravin, na které má vliv i válka na Ukrajině. Protože dosud neexistuje lepší způsob ochrany pole než konvenční rostlinolékařství, jeho význam posiluje. Díky němu jsou výnosy polí vyšší, lépe se pokrývá spotřeba a tolik se nezvyšují ceny. 4 205 000 hektarů tvoří v ČR zemědělská půda, což znamená 53 % celkové tuzemské výměry. Podle Eurostatu je situace srovnatelná s ostatními členy Evropské unie (EU), víc než jinde v EU je v ČR lesů.
Rostlinolékařství
»V 8O. letech minulého století jsme za potraviny dávali zhruba 30–40 % příjmů, sortiment byl však omezený. Dnes za daleko širší nabídku platíme podle ČSÚ od 18 do 23,4 % příjmů. V zemědělství přitom pracují zhruba 2 % populace, v první polovině minulého století to bylo až 40 % lidí. Umožňuje to zvyšující se produktivita práce, moderní stroje a funkční systém výživy a ochrany rostlin,« říká pořadatel výstavy Naše pole a zemědělský ekonom Martin Sedláček a dodává: »Pokud se pole neošetřuje vhodnými ochrannými prostředky (konvenční rostlinolékařství), například produkce obilovin klesá až o 40 %. Dochází ke dvojnásobnému zvýšení nákladů na tunu produkce a rovněž ke dvojnásobnému zvýšení výkupních cen.«
S vypěstováním dostatku rostlinných komodit pro výživu lidí i hospodářských zvířat pomáhá rostlinolékařství. Zjednodušeně znamená ochranu rostlin vhodnými pro to určenými a testovanými přípravky/prostředky. Dlouhodobě, a tedy asi i nevyhnutelně, se používá v celé EU.
Plevele, choroby a škůdci byly, jsou a budou
»Rostlinolékařské prostředky v celém světě za jakékoliv doby vždy reagovaly, reagují a reagovat budou na aktuální poznatky výzkumu a vývoje. Snahou přitom je eliminovat zjištěná možná rizika a zavádět objevená šetrnější inovovaná složení. Starší přípravky se tak postupně a rychle nahrazují, za posledních 10–15 let jich bylo vyřazeno cca 70 %,« říká ředitel sekce zemědělských vstupů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Miroslav Florián a dodává: »Aby bylo možné jakýkoliv prostředek konvenčního rostlinolékařství zavést na tuzemský trh, musí mít potřebnou registraci, které předchází testování. Vše se provádí na evropské i na národní úrovni. Vyhodnocují se dostupné informace k toxicitě, vliv na životní prostředí a zdraví lidí a zvířat, včetně osudu reziduí atd.«
Na zemědělských plodinách vždy byly, jsou a budou plevele, choroby a škůdci. Který typický nepřítel rostlin, kdy a jak moc je dominantní, záleží zejména na vývoji počasí. Problémy s plevelem, chorobami a škůdci na plodinách pěstovaných v ČR jsou podobné jako v jiných státech v obdobných zeměpisných šířkách se srovnatelnými klimatickými podmínkami, které pěstují srovnatelné plodiny.
»Největší problém bývá tam, kde mají omezené možnosti ochrany. Většinou se jedná o rozvojové státy, kde se víc vyskytuje produkce kontaminovaná plísňovými metabolity. Co se týče plevele, stejně jako třeba rodinná zahrádka zarůstá bez ochrany i velké pole. Jenže pole o několika hektarech nikdo ručně nevypleje. Plevelné rostliny přitom mohou vyrůst na 30–50 % celé výměry, a snížit tak celkovou produkci o 30–50 %. Snížení domácí nebo evropské produkce o 30–50 % by znamenalo nedostatek potravin a hlad,« říká pedagog a výzkumný pracovník katedry ochrany rostlin Fakulty agrobiologie, přírodních a potravinových zdrojů České zemědělské univerzity Praha Jan Kazda a dodává: »Zničit významnou část pěstovaných plodin i celou produkci dokážou také přirození škůdci rostlin, podobně jako kvalitu negativně ovlivňují už zmiňované plísně, viry, bakterie či houby, které na rostlinách rostou. Produkují například lidskému zdraví škodlivé mykotoxiny.«
Pýr, merlík, chundelka metlice, bolševník…
»Takový pýr plazivý, merlík, chundelka metlice či bolševník obrovský dokážou, pokud se neošetří polovina orné půdy, snížit produkci až o 50 %. Plevel se musí řešit komplexně, rychle se přizpůsobuje. Proto se mimo jiné na jednom poli střídají plodiny, půda se speciálně zpracovává, používá se účelná agrotechnika, herbicidy. Postupuje se podle Antiresistentní strategie, přičemž se udržuje také krajina včetně okolí silnic a železnic. A invaze plevelů se rovněž monitoruje,« říká vedoucí vědecký pracovník odboru biologie plevelných rostlin, metody regulace plevelů, rezistence plevelů vůči herbicidům, invazní plevele z Výzkumného ústavu rostlinné výroby Jan Mikulka a dodává: »To vše je součástí integrované regulace plevelů, jehož základem je dokonalá diagnostika plevelů a klíčních rostlin.«
Přestože se z Ukrajiny do EU dováží jen cca 5 % obilovin, z této země pochází i cca 40 % řepkového semene, 80 % slunečnicového oleje, kukuřice a krmivo pro hospodářská zvířata. Tyto zemědělské plodiny mohou kvůli pokračujícímu rusko-ukrajinskému konfliktu chybět. Stejně jako pšenice z Ruska.
»Ukrajina je naprosto zásadním dodavatelem obilovin pro některé země Blízkého východu a Afriky. Některé dovážejí až 70–80 % své celoroční spotřeby. Tyto státy budou muset danou komoditu za každou cenu nakoupit jinde. Už dnes je přitom patrné celosvětové navyšování výkupních cen obilovin, a to cca o 100 %. Prodává se dokonce ještě nesklizená produkce,« říká šéfredaktor časopisu Úroda David Bouma a dodává: »Bez konvenčního rostlinolékařství, které zvyšuje výnos polí, by se v době, kdy zemědělství ohrožuje rusko-ukrajinský konflikt, musely kompletně změnit potravinové návyky a omezit spotřeba potravin. Týká se to zejména potravin živočišného původu, tedy masa a mléčných výrobky. Nebo by muselo v zemědělství pracovat víc lidí, podobně jako to bylo před lety. Případně by se Evropa musela přiklonit na stranu výrazně odolnějších geneticky modifikovaných potravin. Dosud však byla, na rozdíl od jiných částí světa, radikálně proti.«
Věcný, odborný, smířlivý, postupný a kompromisní vývoj
Kromě sociálně-ekonomické situace má na rozdíl od jiných oborů na zemědělskou produkci naprosto zásadní vliv počasí a přírodní podmínky. I kdyby pěstitel každý rok postupoval úplně stejně, déšť, vítr, slunce, kroupy aj. mohou produkci rostlinných komodit ovlivnit o plus mínus 20 až 30 %. I zde sehrává tedy velmi významnou roli konvenční rostlinolékařství.
»Lidstvo koná vždy podle aktuálního stupně poznání. Třeba někdy bude možné zemědělství zcela bez konvenčního rostlinolékařství, dnes by to však znamenalo nižší produkcí a vyšší ceny. Snížení produkce potravin v Evropě by kromě starého kontinentu přineslo nedostatek potravin i do rozvojového světa. Evropané totiž od hladomorů každoročně zachraňují řadu zemí nejen v Africe,« dokresluje současnou situaci pořadatel výstavy Naše pole a zemědělský ekonom Sedláček a uzavírá: »Potřebujeme tak věcný, odborný, smířlivý, postupný a kompromisní vývoj. V každé době by na prvním místě měl být zájem člověka, a tedy i dostupné potraviny za rozumnou cenu. Jíst budou lidé potřebovat vždycky.«
(zmk)