Premiér Andrej Babiš dnes při prezentaci vládní hospodářské strategie Česko: Země pro budoucnost 2.0 označil změnu systému emisních povolenek v Evropské unii za klíčový úkol své vlády. Podle něj současné pravidla způsobují vysoké ceny energií a ohrožují konkurenceschopnost českého průmyslu, protože Česko na nich mělo údajně přijít již o stovky miliard korun.
»Systém emisních povolenek je absolutní katastrofa. Česko na něm ztratilo 160 miliard korun,« řekl Babiš a dodal, že vláda vyvine maximální úsilí, aby prosadila v Bruselu změny, které by snížily náklady firem i domácností a zabránily odlivu výroby z Evropy. »Jsme urputní, uděláme vše pro to, abychom to změnili,« prohlásil.
Vzniklou strategii kabinet sestavil jako širší plán hospodářských kroků, které mají podpořit růst, snížit ceny energie a zlepšit dostupnost bydlení či zdravotní péče. Emisní povolenky přitom stojí v jejím jádru.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) doplnil, že dokument není jen o emisních povolenkách, ale představuje konkrétní plán, jak zlepšit ekonomické podmínky v Česku. Podle něj jsou základem pro růst investice, inovace a silný soukromý sektor, nikoliv samotný stát. »Motorem růstu nebudou úředníci, ale firmy, živnostníci a výzkumníci,« uvedl Havlíček a upozornil, že změny v unijní energetické taxonomii považuje za nezbytné pro zlepšení podnikatelského prostředí.
Ministryně financí Alena Schillerová se při uvedení strategie zaměřila na výzvu přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu, který je potřeba sladit s dlouhodobými cíli hospodářské koncepce. Schillerová přislíbila, že fiskální výhled počítá s podporou investic i stabilitou veřejných financí i v podmínkách změn na energetickém trhu.
Další členové kabinetu zdůraznili, že strategie obsahuje cíle mimo povolenky, od modernizace železnic, přes výstavbu dálniční sítě až po reformy stavebního zákona, které mají zvýšit dostupnost bytů, což se v posledních letech stalo noční můrou statisíců Čechů. Podle plánu kabinetu ANO, SPD a Motoristů by se už během pěti let mělo v Česku stavět až 50 tisíc nových bytů ročně, tedy zhruba o dvacet tisíc víc než dnes. Desetina z nich má spadat do kategorie obecního, družstevního nebo takzvaného dostupného bydlení.
Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová slibuje stavební ofenzivu bez zbytečné byrokracie. Podle ní stát konečně sundá nohu z brzdy a zjednoduší povolování, které dnes výstavbu dusí. »Nejde jen o to stavět víc, ale stavět rychleji, levněji a tam, kde lidé skutečně chtějí bydlet,« zaznělo na prezentaci strategie.
Čísla, která ministryně předložila, znějí téměř bombasticky. Pokud by se plán podařil, nalilo by se do stavebnictví až 90 miliard korun ročně a celkový dopad na ekonomiku by mohl dosáhnout 270 miliard korun, tedy zhruba tří procent HDP. Jinými slovy: bydlení má rozhýbat ekonomiku podobně jako velké infrastrukturní projekty.
(pk)