Míra kontaminace nejjedovatějšími pesticidy u ovoce sklizeného v EU, stejně jako u zeleniny, v posledním desetiletí prý výrazně vzrostla. Uvádí se to ve studii, kterou zveřejnila skupina Pesticide Action Network Europe (PAN Europe).
Studie tvrdí, že evropští občané jsou vystaveni »dramatickému nárůstu« frekvence i intenzity výskytu zbytků pesticidů, tedy látek, kterých se nejčastěji v zemědělství užívá k prevenci chorob rostlin a k hubení plevele i živočišných škůdců.
Členské země EU přitom mají od roku 2011 povinnost používání 55 zvláště nebezpečných pesticidů postupně ukončit. »Tato zjištění odhalují neschopnost členských států prosazovat zákony týkající se ochrany spotřebitelů,« konstatovala dnes skupina PAN Europe. Zvýšený výskyt pesticidů navíc podle ní jde přesně opačným směrem, než je cíl omezování pesticidů. »PAN Europe a členské organizace vyzývají k přímému zákazu 12 nejtoxičtějších pesticidů a úplné vyřazení všech 55 velmi nebezpečných pesticidů do roku 2030,« napsala PAN Europe v dnešní tiskové zprávě.
EU má přísná pravidla ohledně pesticidů a vytyčila si za cíl snížit na polovinu jejich používání do roku 2030. Jde přitom o součást cíle snížit emise skleníkových plynů na nulu do poloviny století.
Evropská komise tvrdí, že v roce 2019 klesla kontaminace nebezpečnými pesticidy o 12 procent ve srovnání s obdobím 2015 až 2017, zatímco aktivisté tvrdí, že naopak vzrostla o 8,8 procenta.
Nejnebezpečnější pesticidy patří do skupiny takzvaných kandidátů na nahrazení, které EK označila za problematické. Některé z nich jsou spojovány s rizikem rakoviny, srdečních problémů a dalších vážných onemocnění.
»Potraviny často vykazují vícero zbytků dvou nebo více těchto toxických látek najednou,« upozornila Salomé Roynelová z PAN. »To jasně ukazuje, že nahrazovací pravidla členské státy nikdy neuplatňovaly a že selhaly ve své odpovědnosti chránit spotřebitele,« dodala aktivistka. Podle výzkumu například polovina hrušek vyprodukovaných v Evropě byla kontaminována až pěti takovými látkami.
Nutno podotknout, že zakázat pesticid či jakoukoli chemii není tak těžké jako najít ekologičtější variantu. Ve většině případů to znamená investovat do výzkumu a vývoje nových látek. Do té doby by vysazení dané chemické látky či látek znamenalo nižší výnosnost plodin v důsledku napadení škůdci, plísněmi atd., a tedy následné zdražení ovoce i zeleniny a potravin z nich.
(mac, čtk)