Přesto, že největší český dalekohled s průměrem zrcadlového objektivu dva metry a celkovou hmotností přes 80 tun oslaví zítra už 55 roků provozu, je ve skvělé technické kondici a za sebou má nepřeberné množství výsledků. Nyní pracuje v rámci největšího počtu pozorovacích programů v jeho historii.
Dalekohled provozuje Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově od 23. srpna roku 1967. Jedná se o největší optický astronomický přístroj v České republice. Od roku 2012 nese jméno docenta Luboše Perka, který byl duchovním otcem přístroje a vedoucím vědecké části projektu. Teleskop zkonstruovala a vyrobila německá firma Carl Zeiss Jena a jeho hlavním inženýrem byl Alfred Jensch.
Jde o největší dalekohled v České republice a používá k pozorování hvězd, respektive přesněji k měření spekter hvězd, k pozorování eruptivních hvězd a exoplanet.
Perkův zrcadlový dalekohled na tzv. německé montáži má průměr objektivu dva metry (zrcadlo váží 2250 kg), hmotnost všech otáčejících se částí včetně protizávaží pak 83 tun. Kopule dalekohledu o průměru 21 m je otočná, váží 195 tun a šířka štěrbiny kopule je pět metrů.
Během 55 let prošel dalekohled postupným vývojem a modernizací svého ovládání i připojených astronomických přístrojů. Řídicí systém dalekohledu byl celkem třikrát modernizován (1982-1987, 1996-1998, 2006).
V roce 2006 byla provedena zatím poslední modernizace řídícího systému, který dnes využívá průmyslové automaty a roku 2009 došlo i k vylepšení ovládání spektrografů. Obě tyto zakázky realizovala firma ProjectSoft z Hradce Králové.
V roce 2018 byl zásadním způsobem přestavěn optický systém dalekohledu. Místo pomocných zrcadel byla instalována optická vlákna, a díky nim se účinnost dalekohledu zvýšila až o 60 procent. Projekt zaštiťovalo centrum TOPTEC z Turnova (součást Ústavu fyziky plazmatu AV ČR). Do primárního ohniska se nově instalovala CCD kamera pro přímé zobrazení a fotometrii. Změnu konfigurace přístrojů, vláknových spektrografů a fotometrické kamery lze provést během jedné minuty.
V současnosti je řízení dalekohledu propojeno s ovládáním spektrografu a je plně automatické.
Jak jsme již zmínili, o výstavbu dalekohledu i o rozvoj stelární astronomie v Československu se zasloužil významný astronom Luboš Perek (1919-2020), který byl v minulosti např. vedoucím sekretariátu OSN pro využití kosmického prostoru a také ředitelem Astronomického ústavu AV ČR. Právě podle něj byl dalekohled v roce 2012, tedy při příležitosti 45 let činnosti dalekohledu, pojmenován. Svým vědeckým dílem zasáhl do řady oborů, především stelární statistiky a dynamiky Galaxie, výzkumu planetárních mlhovin, kosmického práva a problematiky kosmického smetí.
(mac)
FOTO – Jiří Horák a Kocourek
Diskuze je uzavřena.