2021: Volby s rekordním počtem propadlých hlasů. Poučili jsme se?

V říjnu 2021 se konaly volby do Poslanecké sněmovny, které výrazně proměnily českou politickou mapu. Přinesly vítězství koalice SPOLU pod vedením premiéra Petra Fialy (ODS), konec tradičních levicových stran v parlamentu i rekordní počet propadlých hlasů. Jejich důsledky se odrážejí dodnes a budou mít zásadní vliv na blížící se volby v roce 2025. Poučíme se a necháme propadnout jen minimum hlasů? Cokoli jiného totiž výrazně nahrává pokračování stávajícího vládního trendu…

Rekordní účast i rekordní propadlé hlasy

Volební účast přesáhla 65 %, což znamenalo vyšší zájem veřejnosti než v roce 2017. Přesto téměř pětina voličů nakonec zjistila, že jejich hlasy nemají žádný vliv: celkem jich propadlo více než milion, což je nejvíce v historii sněmovních voleb. Tento výsledek upozornil na slabinu systému, v němž i vysoký počet hlasů pro menší strany nepřinese zastoupení v parlamentu.

Výsledky v kostce

• Volební účast dosáhla 65,43 % oprávněných voličů.
• Ve volebním systému bylo rozděleno několik milionů hlasů mezi kandidující subjekty, avšak část hlasů neměla vliv – tzv. propadlé hlasy.
• Celkem 1 069 359 hlasů propadlo – což odpovídá téměř 19,9 % všech platných hlasů.
• Na rozdíl od minulých voleb, kdy propadlo »jen« několik stovek tisíc hlasů, tento výsledek znamenal nejvyšší počet propadlých hlasů v historii České republiky v rámci voleb do sněmovny.
• Tento fakt je zásadní: téměř pětina voličů dali hlasy stranám, které nepřekročily hranice pro vstup do sněmovny, tedy jejich volba se do parlamentu nepromítla.

Mezi subjekty, které se do Sněmovny nedostaly — tedy nedosáhly na 5 % (nebo vyšší limit pro koalice) — byly mimo jiné hnutí Přísaha (4,68 %), ČSSD (4,65 %), KSČM (3,60 %), spojení Trikolory, Svoboných a Soukromníků (2,76 %), Volný blok (1,33 %) a další menší uskupení. Všechny jmenované subjekty mají jedno společného – byly by určitě v opozici vůči vládě Petra Fialy, resp. by vůbec neumožnily její vznik. Stačilo by, kdyby pětiprocentní hranici překročily Přísaha a ČSSD (byť jen o pár setinek), a SPOLU + PirSTAN by byly ve Sněmovně v menšině.

Strany a koalice pod hranicí 5 % ve volbách 2021

Vznik vlády a první rozpory

Vládu nakonec sestavil Petr Fiala, který se stal premiérem v prosinci 2021. Proces formování kabinetu byl složitý a doprovázely jej spory o rozdělení ministerských křesel i o to, jak se postavit k aktuálním krizím. Vnitrokoaliční napětí se objevilo brzy, především mezi Piráty a STAN, a ukázalo, že udržet pětičlenný blok pohromadě nebude jednoduché.

Nová vláda také čelila očekávání části voličů, kteří doufali ve změnu stylu vládnutí po éře Andreje Babiše. Navíc se zdiskreditovala řadou kauz (Dozimetr, kampelička, polní kuchyně, bitcoiny…), takže aktuální důvěra voličů ve Fialův kabinet je zhruba pětinová napříč veřejností.

Zároveň se ale ozývala kritika, že zájmy více než milionu voličů, jejichž hlasy propadly, zůstávají bez zastoupení. To podle odborníků hrozilo posílením politického odcizení a nedůvěry vůči systému.

Odraz v následujících letech

Volby 2021 znamenaly konec tradiční levice ve sněmovně. Tento vývoj se následně projevil v posilování opozice, zejména hnutí ANO, které ve většině regionálních voleb po roce 2021 dominovalo. Ukázalo se také, že část voličů, kteří předtím podporovali menší strany, se po neúspěchu vrátila k silnějším hráčům, nebo k volbám vůbec nepřišla.

Milion propadlých hlasů se však stal jakýmsi rezervoárem pro nové politické projekty. Některé vznikly právě s ambicí oslovit voliče, kteří se cítili v roce 2021 vyřazeni ze hry.

Především však s blížícími se sněmovními volbami 2025, v nichž chce opozice napravit především stav veřejných financí, kdy 1,2 bilionu nabytého dluhu absolutně nekoresponduje se škrty v sociální oblasti, došlo ke spojení na levici i u národně konzervativních sil.

SPD jde do voleb s podporou Trikolory a Svobodných plus strany PRO, která vznikla až po zmíněných volbách, jež otřásly Českou republikou. A komunisté se spolu s přejmenovanou ČSSD (SOCDEM) spojili pod hlavičkou hnutí STAČILO!, kde se objevují i menší strany. Kromě zástupců zmíněného hnutí i Česká strana národně sociální (ČSNS), Moravané, Svobodní demokraté – sdružení nezávislých (SD-SN) či Komunistická strana Československa (KSČ).

Průzkumy pro volby 2025 ukazují jako jasného favorita hnutí ANO, s podporou kolem třiceti procent. Koalice SPOLU naopak ztrácí a pohybuje se kolem pětiny voličů. Očekává se, že stávající vládní strany většinu nedají, nicméně každý hlas může rozhodnout, což je rovněž jeden ze vzkazů roku 2021. Přísaze i ČSSD tehdy chybělo k přeskočení pětiprocentní laťky jen něco málo přes 16 tisíc hlasů…

(pk)